František Podešva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Podešva
Narození2. července 1893
Sokolnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. října 1979 (ve věku 86 let)
Valašské Meziříčí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníakademický malíř, ilustrátor, grafik, scénograf, malíř, učitel, redaktor, autor memoárů, typograf a sgraffitist
Manžel(ka)Marie Podešvová (od 1926)
DětiEva Fuková
OvlivněnýVlaho Bukovac
August Brömse
Jan Preisler
František Kupka
OceněníVyznamenání Za vynikající práci (1968)
zasloužilý umělec (1974)
PodpisPodpis
Webová stránkawww.artinvest.sk/autor/podesva-frantisek-318
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Podešva (2. července 1893 Sokolnice[1] u Brna28. října 1979 Valašské Meziříčí) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor, hudební pedagog a redaktor, též autor memoárů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Hrob Františka Podešvy a Marie Podešvové na Valašském Slavíně

Dětství a mládí prožil v Brně, v chudé rodině valašského formana a pradleny. Vyučil se houslařem u Josefa Lídla (později firma Václav Lídl) na Zelném trhu v Brně. Studoval v letech 1912–1915 na pražské Akademii výtvarných umění (AVU), kde se stal žákem u profesorů Vlaho Bukovce, v malířské speciálce Jana Preislera, a na grafice u Augusta Brömseho. Během 1. světové války byl povolán v roce 1915 do vojenské služby v Budapešti a Albánii. Po válce studia dokončil v roku 1921 absolvováním grafické speciálky na AVU.

V roku 1920 vytvořil svá první monumentální díla - sgrafito na škole v Rožnově pod Radhoštěm a fresku v kostele na Hutisku; vítězný oblouk a strop kněžiště. Jako státní stipendista pobýval v roce 1925 v Paříži u profesora Františka Kupky.[2] Roku 1926 se oženil s Marií Jaruškovou, se kterou vychovali dvě dcery.

Podnikl řadu studijních cest do zahraničí zejména ve 20. a 30. letech (Itálie, Francie, Německo, Španělsko aj.) Inicioval založení prvního výtvarného spolku Klub výtvarných umělců Aleš (KVU) v Brně, byl ředitelem vlastní malířské školy, členem skupiny Bezruč a Moravsko-slezského sdružení výtvarných umělců. Už od dob studií intenzivně vystavoval na souborných a spolkových výstavách a svou tvorbu představil v období mezi válkami i na samostatných výstavách v zahraničí – v Poznani a několikrát v Paříži v „Salon des Tuileries“. V roce 1925 se přestěhoval z Brna do Prahy, kde byl až 1942 redaktorem časopisů Salon a Srdce Evropy.[3]

V roce 1938 se přestěhoval s rodinou na Valašsko, a žil v ateliéru na „vrchu umělců“ Soláni, kde se scházeli s dalšími malíři, spisovateli nebo hudebními skladateli.[4] Působil též jako hudební pedagog v Baťově škole umění ve Zlíně a Uherském Hradišti. V počátcích tvorby se věnoval zejména tvorbě figurální, později ho zaujala krajinomalba.[5] V jeho dílech se odráží láska k Valašsku, jeho lidem a přírodě.

František Podešva zemřel v roce 1979 ve věku 86 let ve Valašském Meziříčí. Pohřben je na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm. Jeho manželkou byla spisovatelka Marie Podešvová a dcerou americká fotografka Eva Fuková.

Díla (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1918: Albánie
  • Dívka ze džbánem
  • Bílé šátky
  • U džbánku
  • Na Kotárech
  • Valaši
  • Žně na Valašsku
  • Valašský dřevorubec
  • Valach na Soláni
  • Pastevci na Soláni
  • Dřevorubci
  • Kopální brambor
  • Odpočinek
  • Odpočinek v krajině
  • Odpočívající žena
  • Hráči karet
  • První včelka
  • Portrét dítěte
  • Sirotek
  • Děvčátko s ovečkou
  • Pod Javorníkem
  • Na Salaši
  • Na trhu
  • Na ceste
  • Pasáček
  • Ztracená ovečka
  • Zelená harmonika
  • Kuřák dýmky
  • Hečení
  • Rozárka
  • Výminkář
  • Artemis
  • Požehnání
  • Kytice ve váze
  • Narozeninové zátiší
  • Zátiší s kvetoucím bodlákem a jablky
  • Zátiší s jablkem, vínem a ořechy

Publikace[editovat | editovat zdroj]

memoáry
  • s ženou: Malířovo mládí. Krajské nakladatelství. Ostrava 1963.
  • s ženou: Malířův život. Nakl. Profil, Ostrava 1973.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Telnice
  2. Osobnosti Valašska – František Podešva [online]. Vsetín: Masarykova veřejná knihovna, rev. 2016-11-29 [cit. 2017-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-09. 
  3. Osobnosti – František Podešva [online]. Brno: Encyklopedie Brna, rev. 2012-10-13 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. 
  4. Soláň a osobnosti – František Podešva [online]. Zvonice Soláň: Soláň, rev. 2010 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. 
  5. Podešva František (1893–1979) [online]. Galerie Národní 25 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]