Přeskočit na obsah

František Karel Matyáš ze Šternberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Karel Matyáš ze Šternberka
Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1648 – 9. srpen 1648
PanovníkFerdinand III.
PředchůdceBernard Ignác Jan z Martinic
NástupceHeřman Černín z Chudenic
Dvorský maršálek Českého království
Ve funkci:
9. srpen 1640 – 1648
PanovníkFerdinand II., Ferdinand III.
PředchůdceRudolf z Valdštejna
NástupceFlorián Jetřich ze Žďáru
Královský rada
Císařský komorník

Narození26. září 1612
Úmrtí2. srpna 1648 (ve věku 35 let) nebo 9. srpna 1648 (ve věku 35 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
ChoťLudmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672)
RodičeAdam II. ze Šternberka († 1623)
Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu (1583–1649)
DětiVáclav Vojtěch (1641–1708)
Ignác Karel (1644–1700)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Karel Matyáš ze Šternberka (26. září 16129. srpna 1648, Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Šternberků. Vlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím. Byl zastřelen v době švédského vpádu do Prahy, v souvislosti s tím byl jeho nezletilým synům v roce 1661 udělen titul říšských hrabat.

Byl nejmladším synem nejvyššího purkrabího Adama II. ze Šternberka. Jako dědický podíl po otci převzal panství Bechyně, Horažďovice a polovinu Zelené Hory. Po starším bezdětném bratrovi Vojtěchu Ignácovi později získal Libochovice a Budyni. V roce 1638 výměnou za panství Plánice s Jaroslavem z Martinic získal druhou polovinu panství Zelená Hora, které tak bylo po delší době sjednoceno v rukách jednoho majitele. Svůj majetek rozšířil ještě v roce 1646 přikoupením hradu Krakovec. Pobýval převážně na horažďovickém zámku, na němž inicioval raně barokní úpravy.

Od mládí zastával hodnosti u císařského dvora, stal se císařským komořím a královským radou, v letech 1640–1648 byl dvorským maršálkem, byl též přísedícím zemského soudu a krátce před smrtí se stal nejvyšším zemským sudím Českého království.

Manželství a potomstvo

[editovat | editovat zdroj]

Jeho manželkou byla Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614–1672), na svou dobu velmi vzdělaná šlechtična. Po předčasné smrti manžela svěřila vzdělání synů jezuitům, jako dědický podíl převzala panství Petrovice s hradem Krakovcem, které prodala v roce 1651 Kocům z Dobrše za 38 000 zlatých. Nezletilí synové obdrželi v roce 1661 titul říšských hrabat.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1983
  • KILIÁN, Jan a kolektiv: Horažďovice v raném novověku; České Budějovice, 2019; 287 s. ISBN 978-80-88030-44-7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]