František Sajfert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Sajfert
František Sajfert
František Sajfert

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1902 – 1907

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1911

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1910 – 1911
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku

Narození 4. října 1856
Křelice
PruskoPrusko Prusko
Úmrtí 11. dubna 1911 (ve věku 54 let)
Česká Bělá
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Ocenění Řád Františka Josefa
Commons Kategorie František Sajfert
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Sajfert (4. října 1856 Křelice[1][2]11. dubna 1911[3] Česká Bělá[4]) byl český statkář a politik, za Rakouska-Uherska na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v slezských Křelicích. Byl později adoptován a zdědil po svém strýci Janu Sajfertovi českobělské panství.[1] Působil jako velkostatkář, zemědělský odborník a politik.[3] Byl velkostatkářem v České Bělé. Roku 1908 mu byl udělen Řád železné koruny a již roku 1898 i Řád Františka Josefa. Působil jako okresní starosta.[5][6] Podle jiného zdroje byl jen členem okresního zastupitelstva v Německém Brodu.[1] V České Bělé spoluzakládal hasičský sbor a byl jeho prvním velitelem.[7]

V zemských volbách v roce 1889 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské (nesvěřenecké velkostatky). Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[8] Mandát na sněmu obhájil i ve volbách v roce 1895,[8] volbách v roce 1901[9] a volbách v roce 1908.[10] Zasedal dlouhodobě ve výboru českého odboru zemské zemědělské rady.[6]

Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1902 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou (nefideikomisní) kurii v Čechách. Nastoupil 3. prosince 1902 místo Jana Radimského.[11] K roku 1907 se profesně uvádí jako zemský poslanec a statkář.[12] V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 15 členů poslaneckého Klubu českého konzervativního velkostatku (Gruppe der Abgeordneter des böhmischen konservativen Großgrundbesitzes).[13]

V dubnu 1910 byl povolán za doživotního člena Panské sněmovny (nevolená, horní komora Říšské rady).[6]

Zemřel náhle v dubnu 1911.[5]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Syn Štěpán Sajfert (1880[14]-1937)[15] absolvoval filosofickou fakultu, kde se věnoval převážně chemii.[16] Roku 1913, kdy se oženil, pracoval jako asistent hospodářské akademie v Táboře.[17] V roce 1907 se stal spoluautorem spisu v oblasti lihovarnictví.[18] Na úmrtním oznámení byl uváděn jako šéfchemik továrny Explosia v Semtíně,[15] popř. šéf jejího výzkumného oddělení.[19]
  • Syn Jan Sajfert (1883-1953)[20] vystudoval s obtížemi farmacii na pražské univerzitě[21] a poté pokračoval jako statkář v otcově podnikání. Byl rovněž dlouholetým předsedou dobrovolných hasičů v České Bělé[7] a publikoval odborné práce o pěstování ovoce.[22] Roku 1913 se oženil s Boženou Rejskovou (1889-???),[23] dcerou preparátora a ilustrátora Josefa Rejska (1860-1932).[24] Tchán trávil poslední léta života na jeho statku.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Členov panské sněmovny Fr. Sajfert. Národní politika. Duben 1911, roč. 29, čís. 102, s. 4. Dostupné online. 
  2. V databázi biografií Akademie věd uváděn rok narození 1857, hiu.cas.cz
  3. a b SAJFERT, František [online]. hiu.cas.cz [cit. 2014-06-07]. Dostupné online. (česky) 
  4. Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, 15. 4. 1911, s. 5.
  5. a b František Sajfert. Národní listy. Duben 1911, roč. 51, čís. 105, s. 8. Dostupné online. 
  6. a b c Noví členové panské sněmovny. Národní politika. Duben 1910, roč. 28, čís. 110, s. 4. Dostupné online. 
  7. a b SDH Česká Bělá, historie [online]. sdh.ceskabela.com [cit. 2014-06-07]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b NAVRÁTIL, Michael. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky) 
  9. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  10. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  11. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  12. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=2509&size=45
  13. Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 19.
  14. SOA Zámrsk, Matrika narozených Česká Bělá, sign. 2903, s. 89. Dostupné online Archivováno 26. 5. 2018 na Wayback Machine (soubor ZIP, 530 MB)
  15. a b Východočeský republikán. 1937-07-09, roč. 19, čís. 28, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-05-27].  Online přístupné jen v prostorách NK ČR; útržek textu se zobrazí po vyhledání slova "Sajfert" na aktuální stránce.
  16. Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II., strana 870. Dostupné online.
  17. Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u Panny Marie Sněžné, sign. PMS O8, s. 220. Dostupné online.
  18. Štěpán Sajfert v Kartotéce Jaroslava Kunce
  19. Dr. Štěpán Sajfert. Národní listy. 1937-07-08, roč. 77, čís. 184, s. 8. Dostupné online [cit. 2018-05-27]. 
  20. SOA Zámrsk, Matrika narozených Česká Bělá, sign. 2903, s. 103. Dostupné online.
  21. Archiv Univerzity Karlovy, fond Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, část fondu Farmaceutické studium (Protokoly farmaceutických zkoušek české Karlo-Ferdinandovy univerzity a Univerzity Karlovy), inventární číslo 23, Hlavní protokol o rigorózech farmaceutických na LF, strana 107. Dostupné online.
  22. Jan Sajfert v Kartotéce Jaroslava Kunce
  23. Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN O13, s. 265. Dostupné online.
  24. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 291 • 1860 • Rejsek, Josef. Dostupné online
  25. Úmrtí. Národní listy. 1932-01-18, roč. 72, čís. 3, s. 9. Dostupné online [cit. 2018-05-26].