František Sajfert

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Sajfert
František Sajfert

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1902 – 1907

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1889 – 1911

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1910 – 1911
Stranická příslušnost
Členství Str. konz. velkostatku

Narození 4. října 1856
Křelice
PruskoPrusko Prusko
Úmrtí 11. dubna 1911 (ve věku 54 let)
Česká Bělá
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Ocenění Řád Františka Josefa
Commons Kategorie František Sajfert
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Sajfert (4. října 1856 Křelice[1][2]11. dubna 1911[3] Česká Bělá[4]) byl český statkář a politik, za Rakouska-Uherska na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v slezských Křelicích. Byl později adoptován a zdědil po svém strýci Janu Sajfertovi českobělské panství.[1] Působil jako velkostatkář, zemědělský odborník a politik.[3] Byl velkostatkářem v České Bělé. Roku 1908 mu byl udělen Řád železné koruny a již roku 1898 i Řád Františka Josefa. Působil jako okresní starosta.[5][6] Podle jiného zdroje byl jen členem okresního zastupitelstva v Německém Brodu.[1] V České Bělé spoluzakládal hasičský sbor a byl jeho prvním velitelem.[7]

V zemských volbách v roce 1889 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské (nesvěřenecké velkostatky). Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[8] Mandát na sněmu obhájil i ve volbách v roce 1895,[8] volbách v roce 1901[9] a volbách v roce 1908.[10] Zasedal dlouhodobě ve výboru českého odboru zemské zemědělské rady.[6]

Na počátku století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1902 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou (nefideikomisní) kurii v Čechách. Nastoupil 3. prosince 1902 místo Jana Radimského.[11] K roku 1907 se profesně uvádí jako zemský poslanec a statkář.[12] V květnu 1906 se uvádí jako jeden z 15 členů poslaneckého Klubu českého konzervativního velkostatku (Gruppe der Abgeordneter des böhmischen konservativen Großgrundbesitzes).[13]

V dubnu 1910 byl povolán za doživotního člena Panské sněmovny (nevolená, horní komora Říšské rady).[6]

Zemřel náhle v dubnu 1911.[5]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

  • Syn Štěpán Sajfert (1880[14]-1937)[15] absolvoval filosofickou fakultu, kde se věnoval převážně chemii.[16] Roku 1913, kdy se oženil, pracoval jako asistent hospodářské akademie v Táboře.[17] V roce 1907 se stal spoluautorem spisu v oblasti lihovarnictví.[18] Na úmrtním oznámení byl uváděn jako šéfchemik továrny Explosia v Semtíně,[15] popř. šéf jejího výzkumného oddělení.[19]
  • Syn Jan Sajfert (1883-1953)[20] vystudoval s obtížemi farmacii na pražské univerzitě[21] a poté pokračoval jako statkář v otcově podnikání. Byl rovněž dlouholetým předsedou dobrovolných hasičů v České Bělé[7] a publikoval odborné práce o pěstování ovoce.[22] Roku 1913 se oženil s Boženou Rejskovou (1889-???),[23] dcerou preparátora a ilustrátora Josefa Rejska (1860-1932).[24] Tchán trávil poslední léta života na jeho statku.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Členov panské sněmovny Fr. Sajfert. Národní politika. Duben 1911, roč. 29, čís. 102, s. 4. Dostupné online. 
  2. V databázi biografií Akademie věd uváděn rok narození 1857, hiu.cas.cz
  3. a b SAJFERT, František [online]. hiu.cas.cz [cit. 2014-06-07]. Dostupné online. (česky) 
  4. Wiener Landwirtschaftliche Zeitung, 15. 4. 1911, s. 5.
  5. a b František Sajfert. Národní listy. Duben 1911, roč. 51, čís. 105, s. 8. Dostupné online. 
  6. a b c Noví členové panské sněmovny. Národní politika. Duben 1910, roč. 28, čís. 110, s. 4. Dostupné online. 
  7. a b SDH Česká Bělá, historie [online]. sdh.ceskabela.com [cit. 2014-06-07]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b NAVRÁTIL, Michael. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky) 
  9. Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online. 
  10. Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online. 
  11. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  12. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=2509&size=45
  13. Österreichische Illustrierte Zeitung 13. 5. 1906, s. 19.
  14. SOA Zámrsk, Matrika narozených Česká Bělá, sign. 2903, s. 89. Dostupné online (soubor ZIP, 530 MB)
  15. a b Východočeský republikán. 1937-07-09, roč. 19, čís. 28, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-05-27].  Online přístupné jen v prostorách NK ČR; útržek textu se zobrazí po vyhledání slova "Sajfert" na aktuální stránce.
  16. Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II., strana 870. Dostupné online.
  17. Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u Panny Marie Sněžné, sign. PMS O8, s. 220. Dostupné online.
  18. Štěpán Sajfert v Kartotéce Jaroslava Kunce
  19. Dr. Štěpán Sajfert. Národní listy. 1937-07-08, roč. 77, čís. 184, s. 8. Dostupné online [cit. 2018-05-27]. 
  20. SOA Zámrsk, Matrika narozených Česká Bělá, sign. 2903, s. 103. Dostupné online.
  21. Archiv Univerzity Karlovy, fond Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, část fondu Farmaceutické studium (Protokoly farmaceutických zkoušek české Karlo-Ferdinandovy univerzity a Univerzity Karlovy), inventární číslo 23, Hlavní protokol o rigorózech farmaceutických na LF, strana 107. Dostupné online.
  22. Jan Sajfert v Kartotéce Jaroslava Kunce
  23. Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN O13, s. 265. Dostupné online.
  24. Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 291 • 1860 • Rejsek, Josef. Dostupné online
  25. Úmrtí. Národní listy. 1932-01-18, roč. 72, čís. 3, s. 9. Dostupné online [cit. 2018-05-26].