František Parolek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Parolek
František Parolek
František Parolek
Narození 28. července 1882
Staré Hutě
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. července 1926 (ve věku 43 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání básník
Děti Radegast Parolek
Podpis František Parolek signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Parolek (28. července 1882 Staré Hutě[1] u Uherského Hradiště6. července 1926 Praha) byl český malíř, archivář, básník, esejista a legionář. Používal také pseudonymy Satyr-Féz nebo Boleslav Volyňský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na moravském Slovácku v obci Staré Hutě do rodiny chalupníka Cyrila Parolka. Byl od mládí umělecky nadán, ale žádnou uměleckou školu nestudoval. Pracovní příležitosti hledal především ve vzdálenějších krajích, jako například v Haliči nebo na Ukrajině. Spolu s mladším bratrem, akademickým malířem Klementem Parolkem[2], se živili výzdobou kostelů, klášterů a podíleli se i na dekoraci kyjevského divadla.

V roce 1914 pobýval v Rusku a zde jej také zastihl začátek první světové války. V srpnu tohoto roku se přihlásil[3] do České družiny a podobně jako jiní výtvarníci působil i on v Ruské armádě jako průzkumník a jeho úkolem bylo zakreslování pozic, panoramat a také vojenských map. V roce 1917 se zasloužil o založení a vybavení fotografické laboratoře při Československé střelecké brigádě. V červenci 1917 se účastnil bitvy u Zborova, jejíž průběh podrobně popsal ve svém deníku a místa bitvy důkladně se svojí skupinou fotograficky zachytil. Po bolševickém převratu v Rusku se dostal s ostatními legionáři na Sibiř. Zde se mimo jiné věnoval umělecké činnosti, fotografii a malbě. Podle vzpomínek syna Radegasta měl i kapitán Parolek v Irkutsku svůj výtvarný ateliér v jednom z československých „těplušek“ (zateplených vagónů). V Irkutsku se František Parolek také seznámil se svou budoucí ženou Dagmar Salmiņšovou, která pocházela z Rigy. Ještě tam se s ní v roce 1919 oženil a o rok později přijeli manželé Parolkovi do Československa. Usadili se v legionářské kolonii v pražské čtvrti Podolí a postupně se jim narodili tři děti: synové Radegast a Mojmír a dcera Dagmar. Po válce zůstal dál ve službách československé armády a patřil zakladatelům pražského Památníku odboje. Zde zřídil a vedl fotoarchiv a měl hlavní zásluhu na prvotním zpracování a roztřídění fotografického materiálu z československých legií. V roce 1926 však zemřel na tuberkulózu a o tři roky později zemřela i jeho manželka. Jejich osiřelých potomků se ujal Parolkův přítel z legií, štábní kapitán Otakar Vaněk[4].

František Parolek se téměř celý život věnoval fotografii, kresbě, malbě a psal také básně. Vytvořil velké množství dokumentárního materiálu z ruských bojišť a rovněž jeho detailní a realistické kreslířské záznamy jsou důležitým dokumentem ze života československých legií.

Zastoupení v galeriích[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu Františka Parolka farnost Stupava
  2. Matriční záznam o narození a křtu Klementa Parolka farnost Stupava
  3. Vojenský ústřední archiv, Záznam vojáka – kpt. Fratišek Parolek *1882
  4. Vaněk Otakar, legionář na ruské frontě, autor pamětí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ilona Krbcová, Z deníku umělecké skupiny Františka Parolka, Historie a vojenství LX, 2, 2011, s. 120-123.
  • Platon Dějev, Výtvarníci legionáři, Praha 1937.
  • Radegast Parolek, Mé krásné i kruté 20. století, Academia, Praha 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]