František Kryštof Frankopan
| František Kryštof Frankopan | |
|---|---|
 František Kryštof Frangipani (kolem roku 1670). | |
| Narození | 4. března 1643 Bosiljevo |
| Úmrtí | 30. dubna 1671 (ve věku 28 let) Vídeňské Nové Město |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Místo pohřbení | Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava |
| Povolání | básník, spisovatel, voják, politický aktivista a politik |
| Politická strana | politik před vznikem politických stran |
| Děti | Flora Frangepán |
| Rodiče | Vlk II. Kryštof Frankopan |
| Příbuzní | Anna Kateřina Zrinská (sourozenec) |
| Funkce | poslanec (chorvatský parlament; od 1670) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Kryštof Frankopan (chorvatsky Fran Krsto Frankopan, maďarsky Frangepén Ferenc Kristóf, latinsky Franciscus Francipani, 4. března 1643, Bosiljevo - 30. dubna 1671, Vídeňské Nové Město) byl chorvatský šlechtic, politik, spisovatel a básník z významného chorvatského rodu Frankopanů.
Vykonával úřady istrijského markraběte a měl titul hraběte z Tržace, podle hradu v Chorvatsko-uherském království (dnešní Cazin v Bosně a Hercegovině). Byl popraven stětím za účast na protihabsburském spiknutí.
Život[editovat | editovat zdroj]
František Kryštof Frankopan se narodil jako syn Vlka II. Kryštofa Frankopana. Měl sestru Annu Kateřinu, provdanou Zrinskou.
František Kryštof stál společně s palatinem Františkem Wesselényim, Františkem Nádasdym a jeho švagrem Petarem Zrinským v čele spiknutí (v Chorvatsku označované jako Zrinského-Frankopanovo spiknutí) proti císaři Leopoldovi I. v Chorvatsku a Uhrách. Za to byl v roce 1671 odsouzen k smrti za velezradu a ve Vídeňském Novém Městě sťat spolu se Zrinským. Frankopanův majetek byl zkonfiskován a jeho rodina byla zbavena šlechtického titulu. Novýím sídlem rodu se poté stal hrad poblíž města Ozalje.
Pocty[editovat | editovat zdroj]
V Chorvatsku je známý Frankopanův výrok „Navik on živi ki zgine pošteno“ (Kdo zemřel čestně, žije navěky). Je to citát z Frankopanovy básně Pozvanje na vojsku z roku 1665, písně vyzývající k boji proti Turkům.
František Kryštof Frankopan je spolu s Petrem IV. Zrinským v Chorvatsku, ale také některými Maďary, považován za národního hrdinu, protože bojovali na jedné straně proti Osmanům a na straně druhé proti habsburské nadvládě. 30. duben je v současném Chorvatsku slaven jako národní „Den popravy Petra Zrinského a Fran tiška Kryšofta Frankopana“ (Dan pogibije Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana).[1]
Frankopan spolu s Petarem Zrinským byl zobrazen na chorvatské 5kunové bankovce (stažené z oběhu v roce 2008).
Chorvatsko uděluje Řád Petra Zrinského a Fran Krsta Frankopana (Red Petra Zrinskog i Frana Krste Frankopana), založený v roce 1995.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pavo Barišić. [s.l.]: [s.n.] [[[:Šablona:Google Buch]] Dostupné online]. ISBN 978-3-205-98628-7.
- Emanuel Lilek. [s.l.]: [s.n.]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kryštof Frankopan na Wikimedia Commons - Literatur von und über Fran Krsto Frankopan im Katalog der Deutschen Nationalbibliothek
- Eintrag zu die Magnatenverschwörung im Austria-Forum (im AEIOU-Österreich-Lexikon)
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fran Krsto Frankopan na německé Wikipedii.
- ↑ Zakon o blagdanima, spomendanima i neradnim danima u Republici Hrvatskoj [Gesetz über die Feiertage, Gedenktage und arbeitsfreie Tage in der Republik Kroatien], November 2011.
