Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Záhřebská katedrála

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Štěpána a Ladislava (chorvatsky Katedrala Uznesenja blažene Djevice Marije i svetih Stjepana i Ladislava nebo zkráceně Zagrebačka katedrala) je nejznámější a největší záhřebská kulturně-historická památka.

Dějiny katedrály[editovat | editovat zdroj]

Záhřeb měl k dispozici nejprve malý kostel, vybudovaný mezi 9. a 11. stoletím. Záhřebské biskupství založil Ladislav I. v roce 1094, kdy byl založen i Záhřeb. Záhřebská katedrála byla postavena v románsko-gotickém stylu. V roce 1242 byla zničena při tatarském vpádu do Uher. Již ve 13. století ji obnovil biskup Timoteus v gotickém stylu. V 16. století byla katedrála obklopena věžemi a hradbami. Mezi lety 1633-1641 dostala renesanční věž. Několikrát katedrálu postihly požáry, ale největší ránou bylo v zemětřesení v roce 1880. Po otřesech byla katedrála nicméně opětovně obnovena. Slavnostní dokončení nové katedrály spatřil Záhřeb v roce 1902.[1]

Levá věž prochází od roku 1990 rekonstrukcí[2], která doposud[kdy?] není dokončena. Staré hodiny byly odstraněny a nahrazeny novými s průměrem 3,2 m o hmotnosti 600 kilogramů.[zdroj?] Na stavbu těchto hodin bylo použito 8 tun bronzu a mosazi.[zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na portálu záhřebského arcibiskupství (chorvatsky)
  2. Článek na stránkách záhřebského turistického portálu (chorvatsky)

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Záhřebská katedrála ve Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku Záhrebská katedrála na slovenské Wikipedii.