František Krišpín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o malíři. O komunálním politikovi, někdejším starostovi Habartic, pojednává článek František Kryšpín.
František Krišpín
Narození 20. dubna 1841
Praha-Karlín
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 30. prosince 1870 (ve věku 29 let)
Praha-Staré Město
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí Kardiovaskulární onemocnění
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Krišpín[1] (20. dubna 1841 Praha-Karlín[2] - 30. prosince 1870 Praha-Staré Město[3]), uváděný i s příjmením Kryšpín, byl český akademický malíř a ilustrátor.

Život[editovat | editovat zdroj]

V dětství navštěvoval piaristickou školu, ale na podnět jejího ředitele, který si všiml chlapcova nadání, jej rodiče přihlásili na malířskou akademii. Protože mu ale v té době bylo jen 14 let, nebyl přijat. Místo toho se mu podařilo získat soukromé hodiny u inspektora pražské galerie Gustava Kratzmanna, který byl jeho pokroky tak nadšen, že jej po dvou letech vzal s sebou do Vidně. Na vídeňské akademii studoval v letech 1858-59 s výborným prospěchem, tak že jej profesor Josef Führich chtěl přijmout za svého žáka. Tomu ale zabránily finanční problémy. Protože jej rodiče už nemohli ve Vídni podporovat, vrátil se domů a vstoupil na pražskou malířskou akademii. Roku 1860 začal komponovat větší plátna.[4]

Roku 1866 odjel na státní stipendium do Paříže, odkud se vrátil v následujícím roce. Roku 1868 získal další stipendium na cestu do Říma, tu ale už neuskutečnil ze zdravotních důvodů.[4]

27. prosince 1870 odpoledne jej postihla závrať následovaná silnými křečemi, jejichž následkem zakrátko zemřel.[4] Jako příčina smrti se uvádělo ochrnutí mozku,[5] tj. mozková mrtvice.[6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Krišpín je autorem následujících obrazů:[4]

  • Nero pohlížející na požár Říma (1860) — první významnější práce
  • Smrt Sokratova (1865) — nejvíce oceňovaná práce, zejména pro kompozici
  • Svatý Václav a Vojtěch — pro kostel v Hradci Králové
  • Zbyhoň (1868) — podle postavy Rukopisu královédvorského
  • Korintská nevěsta dle Goethe
  • Madona a svatý Jan pro loutický kostel (v Loutí?).
  • Hledání pravdy, poslední nedokončená alegorická kompozice.

Byl také znám jako ilustrátor. Na zakázku knihkupce Lehmanna kreslil obrázky světců pro barvotisky (Sv. Anna s Pannou Marií, Sv. Josef s Ježíškem, Sv. Cyril a Metoděj, Svatá rodina, Sv. Václav, Sv. Kateřina).[4] Ilustroval také balady českých básníků, národní báje a pověsti. Časopis Květy otiskl Svatojanskou noc v Ukrajině a ilustrace k básním Bez rosy (Vítězslav Hálek), Toman a lesní panna a Nevěrný milý (František Ladislav Čelakovský).[7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. některé odkazy uváději příjmení ve formě Kryšpín
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Rocha na pražském Žižkově
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při Kostele P. Marie před Týnem na Starém Městě pražském
  4. a b c d e František Kryšpín. Světozor. 1871-01-05, roč. 5, čís. 1, s. 7. Dostupné online [cit. 2011-01-08]. 
  5. Úmrtí. Národní listy. 1870-12-31, roč. 10, čís. 357, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-01-08]. 
  6. MOSER, Václav. Ochrnutí. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: I. L. Kober, 1866. Květy 1871 č.6 Dostupné online. S. 1014-1015.
  7. Kronika umění výtvarného. František Kryšpín,.... Květy. 1871-01, roč. 6, čís. 2, s. 15. Dostupné online [cit. 2011-01-08]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]