Gustav Kratzmann
| Gustav Kratzmann | |
|---|---|
| Narození | 13. února 1812 Chrastava  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 29. června 1902 (ve věku 90 let) Teplice  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění Praha |
| Povolání | malíř, restaurátor, kreslíř inspektor a ředitel obrazárny |
| Manžel(ka) | Karolína Kunzová |
| Příbuzní | Eduard Kratzmann, malíř (syn) Ernst Kratzmann, spisovatel (vnuk) |
| Hnutí | romantismus, akademismus |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Gustav Kratzmann, celým jménem Gustav Karel Filip Kratzmann (13. února 1812 Chrastava, – 29. června 1902 Teplice) byl český akademický malíř, grafik a restaurátor klasicistního školení a romantického zaměření, který maloval portréty, náboženské a historické obrazy. Působil rovněž jako inspektor tří obrazáren v Praze, ve Vídni a v Pešti, v nichž obrazy také restauroval.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v dobře situované měšťanské rodině Antona Kratzmanna (1785-1865) a jeho manželky Magdalény, rodina brzy ze severních Čech přesídlila do Prahy; oba Gustavovi bratři se stali lékaři.[1] Gustav vystudoval figurální malbu a kresbu na Pražské akademii u prof. Josefa Berglera. Ve studiích pokračoval na Akademii v Drážďanech a od 13. ledna 1836 byl na studijním pobytu na Akademii v Mnichově.
Na podzim roku 1836 se usadil v Praze. Od roku 1838 podnikal studijní cesty do Itálie a do Německa. Jako malíř v Praze vystavoval poprvé roku 1844 obraz "Obětování v chrámě" na podzimní výstavě v Obrazárně Společnosti vlasteneckých přázel umění. Dále posílal své obrazy na výstavy do Drážďan, Vídně, Mnichova i Paříže. V letech 1846-1848 se vyučil restaurování obrazů u Andrease Eignera.[2] V roce 1852 jmenovala Společnost vlasteneckých přátel umění Kratzmanna v Praze inspektorem své obrazárny.
V roce 1858 Kratzmann přesídlil do Vídně, kde jej kníže Esterházy jmenoval správcem své galerie, o čtyři roky později jejím ředitelem. V roce 1865 Kratzmann převzal vedení Státní galerie v Pešti. V roce 1880 se vrátil do Čech a jako penzista dožil v lázeňském městě Teplicích.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Kratzmann bydlel od studií v Praze. Roku 1838 se oženil s Karolínou Kunzovou (̈* 1816) ze Lvova, dcerou nakladatele Carla Friedricha Kunze, činného v Bamberku. Žili v Praze až do roku 1856. Měli čtyři děti: nejstarší byl syn Gustav (1839), později poručík rakouské armády, dcera Berta (1841), syn Emil (1843), nejmladší Eduard (1847) vystudoval malířství a pracoval ve Vídni[1], začínal v Praze jako malíř skla. Vnuk Ernst Kratzmann se stal spisovatelem.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Klasicistní školení a romantické zaměření uplatnil v malbě obrazů náboženských, historických a žánrových. Jeho portréty jsou více realistické. Restauroval obrazy v galeriích, v nichž byl inspektorem. Věnoval se také litografii.
- Portréty: Císař František I: (Arcibiskupský palác v Praze); Korunní princ Rudolf Habsburský; Sochař Josef Max; Sběratel umění Josef Hoser (Národní muzeum v Praze), snoubenka Karolína se sestrou Cecílií a matkou Sofií, Tchán Friedrich Kunz a tchyně Sofie; Přátelé E.T.A. Hoffmann, Friedrich Kunz a Christian Pfeuffer ̈
- Oltářní obrazy: Svatá rodina; Tři králové (1835)[3]; Sv. Ludmila (1856; farní kostel Netolice); Sv. Anna; Trůnící Panna Maria s Ježíškem; Kristus a žena ze Samaří; Nechte maličkých přijíti ke mně (Kristus s dětmi), a jiné.
- Žánry: Loučení sokolníka; Strach dětí z králíka [4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Pobytová přihláška rodiny
- ↑ Allgemeine Zeitung z 2.2.1871 Eignerův nekrolog
- ↑ Catalog der Kunstausstellung der Gesellschaft patriotischer Kunstfreunde in Prag [online]. Praha: Gottlieb Haase Söhne, 1835 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Artnet aukce
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Roman Musil, Aleš Filip (editoři): Neklidem k Bohu, Náboženské výtvarné umění v Čechách a na Moravě v letech 1870-1914. Muzeum umění Olomouc 2006, ISBN 80-85227-82-7
- Poklady Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, katalog výstavy. Litoměřice 2009
- Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Kratzmann na Wikimedia Commons - Gustav Kratzmann v informačním systému abART
- Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich, svazek 13, 1865, s. 169-169 dostupné online
