František Josef Dusík

František Josef Dusík
František Josef Dusík
Základní informace
Narození	22. března 1765; Čáslav; České království
Úmrtí	1817 (ve věku 51–52 let) nebo 1816 (ve věku 50–51 let); Stična ve Slovinsku; Rakouské císařství
Žánry	opera a klasická hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent a varhaník
Nástroje	varhany
Rodiče	Jan Josef Dusík a Veronika Dusíková-Štěbetová
Příbuzní	Jan Ladislav Dusík a Kateřina Veronika Anna Dusíková (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Josef Dusík (v německých pramenech Franz Benedikt Dussek, v Itálii znám jako Cormundi), (22. března 1765, Čáslav^[1] – po r. 1816, Stična ve Slovinsku (v sousedství obce Ivančna Gorica)) byl český hudební skladatel.

Život

Pocházel z rozvětvené hudební rodiny. Jeho otcem byl čáslavský kantor a hudební skladatel Jan Josef Dusík a starším bratrem slavný klavírní virtuóz a rovněž hudební skladatel Jan Ladislav Dusík. I jeho matka Veronika rozená Štěbetová byla dobrá harfenistka a zpěvačka. Od dětství se učil na klavír, housle a violoncello a často zastupoval otce u varhan. V roce 1782 byl přijat do nadace kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Ve studiu pokračoval v Praze, kde byl žákem Augustina Šenkýře a již během studií se stal varhaníkem v benediktinském klášteře v Emauzích.

Po studiu byl přijat do služeb hraběte Lützowa, s jehož podporou se dostal do Itálie. Působil jako koncertní mistr v Mortaře, v divadle S. Benedetto v Benátkách a roku 1786 dokonce i v milánské opeře La Scala. Od roku 1790 byl vojenským kapelníkem v Lublani a v Benátkách. V Lublani se i oženil. Jeho manželkou se stala Anna Fokke, jejíž bratr byl úředníkem Kontrolního úřadu ve Stičně. Okolnosti posledních let života nejsou příliš jasné. Je známo, že byl v Lublani varhaníkem a má se za to, že zemřel ve Stičně někdy po roce 1816.

Dílo

Opery

Seznam jím napsaných oper:^[2]

Sultan Wampum (prem. 26. prosince 1796, Lublaň)
Eugen der zweyte oder Der Held unserer Zeit (prem. 7. listopadu 1797, Lublaň)
Die Lederers Tochter oder Der weibliche Kadet (prem. 1800, Lublaň)
La caffeteria di spirito
La ferita mortale
La feudataria (provedena 14. srpna 1806, Milán, La Scala)^[3]
Il fortunato successo (Il felice successo) (prem. karneval 1810, Pavia)
L'impostore (uvedena v Teatro di Brescia, 1806)
L'incatesimo senza magia
Matrimonio e divorzio in sol giorno ossia Angiolina
Voglia di dote e non di moglie
Ombra ossia il ravvedimento (opera farsa, prem. 22. února 1816, Benátky)
Roma salvata (opera seria, prem. 4. června 1816, Benátky)

Ostatní skladby

Gerusalemme distrutta (oratorium)
Sinfonia (archiv Gaeta)^[4]

V Českém muzeu hudby jsou uloženy:

Trio G-dur für drei Flöten (Allegro-Menuetto-Rondo)
Trio d-moll (Adagio-Romance-Rondo)
Serenata für zwei Violinen, 2 Hoboe (Klarinette), 2 Waldhörner, Bratsche, Violoncello e Basso

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ BARBO, Matjaž. František Josef Benedikt Dusík. The Biography of an Eighteenth-Century Composer. Wien: Hollitzer Wissenschaftverlag, 2011. 152 s. ISBN 978-3-99012-002-6, ISBN 978-3-99012-003-3. (anglicky)
↑ http://opera.stanford.edu
↑ http://www.gaeta.it/comune/vsettore/biblioteca/index.asp?autore=&tonalita=Fa&offset=220^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

Barbo, Matjaž: František Josef Benedikt Dusík. The Biography of an Eighteenth-Century Composer. Wien: Hollitzer Wissenschaftsverlag 2011.
Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Jitka Snížková: František Josef Benedikt Dusík, Univerza v Ljubljani, Muzikološki zbornik, 1990, letnik 26
Jitka Snížkova: František Josef Benedikt Dusîk (Cormundi) — obdivovatel Mozartův, Bertramka, Věstník Mozartovy obce, Praha, 1988
S. Hipman: Dusíkovská kapitola, Pamětni tisk, Čáslav, 1960.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Josef Dusík
Seznam oper Stanford University
Italská opera (it)^{[nedostupný zdroj]}

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] BARBO, Matjaž. František Josef Benedikt Dusík. The Biography of an Eighteenth-Century Composer. Wien: Hollitzer Wissenschaftverlag, 2011. 152 s. ISBN 978-3-99012-002-6, ISBN 978-3-99012-003-3. (anglicky)

[3] ttp://opera.stanford.edu

[4] ttp://www.gaeta.it/comune/vsettore/biblioteca/index.asp?autore=&tonalita=Fa&offset=220^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]