František Čermák (architekt)
| František Čermák | |
|---|---|
| Narození | 2. dubna 1903 Nové Strašecí  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. října 1998 (ve věku 95 let) Praha  Česko |
| Alma mater | Fakulta architektury ČVUT |
| Povolání | architekt, vysokoškolský učitel a učitel |
| Ovlivněný | Antonín Engel |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
František Čermák, křtěný František Filip (2. dubna 1903, Nové Strašecí[1] – 9. října 1998, Praha) byl český architekt.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]František Čermák se narodil 2. dubna 1903 v Novém Strašecí. Roku 1922 úspěšně maturoval na reálném gymnáziu v Praze. V letech 1922 až 1927 studoval architekturu na ČVUT v Praze, kde se stal žákem Antonína Engela.[2] Stane se dokonce Engelovým asistentem v letech 1934 až 1939. Zde se seznámil s Gustavem Paulem, svým budoucím spolupracovníkem. Roku 1929 navrhl svou první realizaci, a to Vilu soudního rady Hartla v Čerčanech.[3]
Ve třicátých letech 20. století začíná spolupracovat s Gustavem Paulem. Jejich první prací je projekt krematoria ve Strašnicích roku 1926. Spolu předložili více než padesát návrhů na stavby, avšak jen malá část z nich byla zrealizována. Oba architekti vyhráli také soutěž na novou nemocnici v Praze-Motole, její výstavbě ale zabránila druhá světová válka.[4]
Po druhé světové válce vyhrál architektonickou soutěž na budovu Národního shromáždění na Letné. Kvůli komunistickému puči byl však projekt zrušen.[5] Spolu s dalšími architekty pak navrhl dostavbu areálu fakulty elektrotechniky ČVUT v Dejvicích a později i budovu fakulty stavební a architektury. Zásluhou Františka Čermáka byl na ČVUT otevřen obor zdravotnické stavby, kde spolu se svými studenty a asistenty shromáždil množství materiálů, plánů i fotografií v Československu i v zahraničí a vytvořil z nich archiv zdravotnických staveb.[6]
František Čermák zemřel 9. října 1998 v Praze.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Realizace
[editovat | editovat zdroj]- Vila soudního rady Hartla, Čerčany, (1929)
- Rodinný dům (s. L. Třískou, J. Bezecným), Konopišťská čp. 739/XIII., Praha (1931–1932)
- Sanatorium (s. Gustavem Paulem, Antonínem Tenzerem), Vráž u Písku (1934–1935),
- Kancelářský a nájemní dům (s. G. Paulem), Křížová čp. 2143/XVI., Praha-Smíchov (1934–1935),
- Nástavba nájemního domu, Americká čp. 703/XII., Praha (1934–35),
- Budova policejního ředitelství (spolu s G. Paulem a Václavem Neckářem), Anglické nábřeží 1778/7, Plzeň (s 1936–1939)
- Prozatímní baráková nemocnice Motol, V úvalu 84 (s. G. Paulem), Praha-Motol (1942),
- Nemocnice, Chrudim (1948–1957)
- Šiklův ústav Městské všeobecné veřejné nemocnice (s G. Paulem), Plzeň (1948–1949)
- Studentské koleje, Koněvova čp. 93/XI., Praha-Žižkov (1953),
- Menza (s. G. Paulem), Jugoslávských partyzánů čp. 1580/XIX., Praha-Dejvice (1957–1967)
- Budovy Fakulty strojní a elektrotechnické ČVUT (s. V. Hladíkem, G. Paulem), Technická čp. 1902/XIX., Praha-Dejvice (1959–1965)
- Fakulta stavební ČVUT (s. G. Paulem, Jaroslavem Paroubkem), Thákurova čp. 2077/XIX., Praha-Dejvice (1962–1983)
-
Nemocnice v Chrudimi (1948) -
Fakulta elektrotechniky ČVUT -
Fakulta stavební ČVUT
Nezrealizované projekty
[editovat | editovat zdroj]- Projekt městské infekční nemocnice v Bratislavě (1930)
- Nemocnice v Záhřebu (1931)
- Sanatorium TBC, Vyšné Hágy (1932)
- Klinická nemocnice Motol (1936, 1937)
- Budova Národního shromáždění na Letné (1947)
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Studie vysokoškolského centra v Praze, 1945 (spolu s Gustavem Paulem)
- Stavby zdravotnické, 1949
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Nové Strašecí
- ↑ ČERMÁK František 2.4.1903-9.10.1998 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné online.
- ↑ ČERMÁK František. www.arch-pavouk.cz [online]. [cit. 2020-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-22.
- ↑ Pozapomenuté duo Čermák a Paul a jejich moderní nemocnice | Design. Lidovky.cz [online]. 2013-05-16 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Parlament nebo univerzita na Letné? Podívejte se. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-04-07 [cit. 2020-07-22]. Dostupné online.
- ↑ KOPECKÁ, Kristýna. František Čermák – Gustav Paul. Zdravotnické stavby 30.–60. let. Praha, 2013. Diplomová práce. Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Ústav dějin umění. Vedoucí práce PhDr. Richard Biegel, Ph.D.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Čermák (architekt)
- František Čermák v informačním systému abART
