Francouzské středohoří
| Francouzské středohoří Massif Central | |
|---|---|
 Massif Central | |
| Nejvyšší bod | 1 886 m n. m. (Puy de Sancy) |
| Rozloha | 83 000 km² |
| Nadřazená jednotka | Hercynská pohoří |
| Sousední jednotky | Pyreneje, Akvitánská pánev, Pařížská pánev, Rhônská nížina |
| Podřazené jednotky | Dore, Cantal, Cevenny, Velké vápencové plošiny |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Francie |
 Mapa Francouzského středohoří | |
 | |
| Horniny | žula, rula, svor, vápenec, migmatit, amfibolit |
| Povodí | Rhôna |
| Souřadnice | 45°10′ s. š., 2°52′30″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Francouzské středohoří neboli Centrální masív (francouzsky Massif Central) je rozsáhlá vysočina (83 000 km²)[1] a blokové pohoří, zaujímající velkou část střední a jižní Francie západně od řeky Rhôny. Zasahuje na území krajů Limousin, Auvergne, Rhône-Alpes, Languedoc-Roussillon a Midi-Pyrénées. Jeho nynější podoba je výsledkem rozsáhlé vulkanické činnosti ve třetihorách a téměř všechny hlavní vrcholy jsou vyhaslé sopky.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Na západě a severu jsou svahy Centrálního masivu velmi pozvolné, zatímco na východě a jihu jsou výrazné a příkré. Vnitřní část masivu pak tvoří řada horských hřbetů, vrchovin, také ale pánví, kotlin a hlubokých a těsných údolí.[2][3]
- Členění
- Reliéf krystalický – zarovnané vyzdvižené plošiny, často stupńovité (Millevaches, Cevenny)
- Reliéf vulkanický – zdenudované zbytky vulkánů a stratovulkánů s místy zachovanými krátery (Dore, Cantal)
- Reliéf krasový – vápencové plošiny (Grands Causses)
- reliéf třetihorních pánví – rovinný nebo mírně zvlněný terén (Plaine de la Limagne)[3]
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Centrální masiv je tvořený především krystalinikem. Hlavní složky tvoří žuly a jiné hlubinné vyvřelé horniny. Za druhé metamorfované horniny, hlavně ruly, svory, migmatity a amfibolity. Místy se zachovaly prvohorní sedimenty. Stavbu Centrálního masivu výrazně ovlivnily tektonické pohyby a sopečná činnost v třetihorách. Nejvyšší části současného masivu tvoří zbytky vulkánů a stratovulkánů.[3]
Hlavní vrcholy
[editovat | editovat zdroj]- Puy de Sancy (1886 m)
- Plomb du Cantal (1855 m)
- Puy Mary (1787 m)
- Mont Lozère (1702 m), nejvyšší nevulkanická hora
- Mont Aigoual (1567 m), nad městem Le Vigan
- Puy de Dôme (1464 m), nad městem Clermont-Ferrand
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 164 - 165.
- ↑ Universum, všeobecná encyklopedie. 2. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1062-0. S. 61.
- ↑ a b c KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 74 - 78.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Francouzské středohoří na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzské středohoří na Wikimedia Commons
