Frýdlantské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Frýdlantské knížectví)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Frýdlantské vévodství
Herzogtum Friedland
Ducatus Friedlandiensis
 České království 16241634 České království 
Státní znak
znak
geografie
obyvatelstvo
státní útvar
mateřská
(nadřazená)
země:
vznik:
1624 – založení knížectví
1627 – povýšení na vévodství
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
České království České království
Nástupnické:
České království České království

Frýdlantské vévodství (německy Herzogtum Friedland) byl historický státní[zdroj?] útvar ve východních Čechách. Vzniklo jako Frýdlantské knížectví (německy Fürstentum Friedland) roku 1624, ale v souvislosti nabytím titulu vévody jeho knížete Albrechta z Valdštejna bylo v roce 1627 povýšeno na vévodství. Zaniklo roku 1634 se smrtí Albrechta z Valdštejna.

Dějiny státu[editovat | editovat zdroj]

Jičínské náměstí - vpravo ne zcela dostavěný biskupský kostel a zcela vpravo část průčelí později přestavěného vévodského paláce
Valdštejnovo náměstí v Jičíně, hlavním městě vévodství

Vznik tohoto knížectví a později vévodství byl geneticky spojen s oslnivým růstem moci Albrechta z Valdštejna. V souvislosti s tím, jak vzrůstala Valdštejnova moc, získával generalissimus postupně rozsáhlé majetkové držby.

V srpnu 1622 byl Valdštejn císařem povýšen na falckraběte a říšského hraběte. Jeho šlechtickým predikátem se stal přídomek „z Frýdlantu“ podle Frýdlantu v severních Čechách, který Valdštejn získal s celým Frýdlantským panstvím v roce 1621. 7. září 1623 byl Albrecht povýšen do stavu říšských knížat. Jeho panství ve východních Čechách v té době čítala už 49 položek. V roce 1624 jich bylo už 64 a císař Ferdinand II. z nich dne 12. března 1624 učinil sloučené Frýdlantské knížectví. Skutečnost, že Valdštejn získal vévodský titul se pochopitelně odrazila i na změně stavu jeho majetkových držeb a knížectví frýdlantské se 4. ledna 1627 stává vévodstvím Frýdlantským.

Samostatný stát[editovat | editovat zdroj]

Generalissimus Albrecht z Valdštejna, první i poslední panovník vévodství
Jičínský zámek – palác Albrechta z Valdštejna

Tato skutečnost znamenala v podstatě vytvoření státu ve státě (jeho území bylo vyňato z Desk zemských Království českého). Tato skutečnost se odrazila mj. v rozsáhlé přestavbě města Jičína, které se stalo hlavním městem nově zřízeného státu. Valdštejn usiloval o zřízení biskupství, univerzity a vlastního sněmu. Od roku 1628 měl také právo razit minci, jmenovat šlechtice a povyšovat na město. Plán založit univerzitu připravoval Valdštejn pozváním jezuitů do Jičína. Ti zde založili kolej. Přípravu zřízení biskupství v Jičíně zase zajistil Valdštejn výstavbou mohutného (a nikdy nedobudovaného) raněbarokního kostela, který dodnes funguje jako hlavní městský kostel svatého Jakuba Většího. Vedle něj na náměstí dodnes stojí i Albrechtem z Valdštejna zbudovaný vévodský palác. Samo město bylo zvětšeno na prakticky dvojnásobnou velikost. V jeho okolí pak vznikla rozsáhlá síť alejí, jejíž nejvýznamnější a dodnes dochovanou částí byla alej k tzv. Valdštejnské lodžii s rozsáhlým parkem, jehož pozůstatkem je dnes tzv. Libosad, a která původně vedla až k nedalekému klášter kartuziánů ve Valdicích, v jehož kostele byla umístěna také Valdštejnova rodová hrobka. Na přestavbě a budování Jičína se podíleli významní architekti té doby, Italové Giovanni Battista Pieroni a Niccolo Sebregondi.

Znakem Frýdlantského vévodství se stala korunovaná zlatá orlice se zlatou zbrojí na červeném poli.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Morávek, J. – Wirth, Z.: Waldštejnův Jičín, Praha 1946
  • Valdštejnská loggie a komponovaná barokní krajina okolí Jičína, Semily 1997 (sborník z vědecké konference)
  • Hojda, Z.: Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, mezníky života, in: Horyna, M. a kol.: Valdštejnský palác. Praha 2002