Fríské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Fríština)
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapka dialektů

Fríské jazyky jsou skupina čtyř, resp. pěti příbuzných západogermánských jazyků používaných etnickou skupinou Frísů žijící na jižním pobřeží Severního moře na území Nizozemska, Německa a Dánska. Fríské jazyky jsou považovány za nejbližší dosud živé příbuzné angličtiny. Někdy se tak zkráceně říká též západofríštině.

Seznam jazyků[editovat | editovat zdroj]

Navzájem jsou tyto jazyky odlišné a ne vždy vzájemně srozumitelné.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Frísové byli ve středověku významnými obchodníky a rejdaři. Dochovaly se písemné památky ze 13.16. století. Pak Frísko ztratilo samostatnost, úředním jazykem se staly ostatní jazyky, fríské jazyky existovaly po několik staletí prakticky pouze v mluvené podobě. V posledních desetiletích začaly být ve všech zemích systematicky vyučovány, vydávají se v nich tiskoviny, rozvíjí se literatura (například nizozemský spisovatel Theun de Vries napsal některá svá díla ve fríštině).

Stará fríština měla velmi blízko ke staré angličtině a i dnešní fríské jazyky jsou považovány za jazyky angličtině nejbližší. Např. anglickému green cheese (nezralý sýr) odpovídá západofríské griene tsiis, zatímco nizozemsky se totéž řekne groene kaas. Vzhledem k dlouholeté nadvládě ostatních národů však jejich jazyky zanechaly na fríských jazycích přece jen zřetelné stopy.

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Fríské jazyky se píší latinkou. Fríská abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:

velké: A Â B C D E Ê F G H I J K L M N O Ô P R S T U Û Ú V W Y Z
malé: a â b c d e ê f g h i j k l m n o ô p r s t u û ú v w y z
výslovnost: a ó b k d e é f g h i j k l m n o ó p r s t ö u ü v v i z

Fríské jazyky mají velmi složitý systém samohlásek a dvojhlásek, který je zde popsán jen zjednodušeně.

  • A a O se čte jako otevřené O.
  • Â a Ô se čte Ó.
  • AA se čte Á.
  • E se čte otevřené.
  • Ê se čte jako otevřené É.
  • EE se čte Í.
  • I se čte [I].
  • II se čte Í.
  • OO se čte OU.
  • U se čte Ö.
  • Û se čte U.
  • Ú se čte Ü.
  • Y se čte [i].
  • B na konci slova se čte P.
  • D na konci slova se čte T.
  • H se nečte před J.
  • V i W se čte V.
  • Q se nepoužívá, místo něj se píše KW.
  • X se nepoužívá, místo něj se píše KS.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Fríské jazyky jsou analytické jazyky. Podstatné jméno má opisné skloňování, pády se vytratily (s výjimkou omezeně užívaného genitivu). Rody jsou jen dva (společný a střední). Rozlišuje se určitý a neurčitý člen, stojí před jménem a shoduje se s ním v rodě. Systém slovesných časů je stejný jako v nizozemštině.

Otčenáš ve fríštině[editovat | editovat zdroj]

Us Heit yn 'e Himel, lit jo namme hillige wurde, lit jo keninkryk komme, lit jo wil dien wurde op ierde likegoed as yn 'e himel. Jou ús hjoed ús deistich brea en ferjou ús ús skulden, sa't wy ús skuldners ek ferjûn hawwe; en lit ús net yn fersiking komme, mar ferlos ús fan 'e kweade. want jowes is it keninkryk en de krêft en de hearlikheid oant yn ivichheid. Amen!

Členění fríských jazyků[editovat | editovat zdroj]

Každý z fríských jazyků má několik dialektů. Mezi některými jsou rozdíly tak veliké, že překážejí vzájemnému porozumění. Často tak nemusí být rozumět ani sousedním dialektům.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Wikipedia
Severofríská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie
Wikipedia
Západofríská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie
Wikipedia
Saterland Fríská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie