Forestiera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxForestiera
alternativní popis obrázku chybí
Forestiera novomexická (Forestiera pubescens)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďolivovníkovité (Oleaceae)
Rodforestiera (Forestiera)
Poir., 1810
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Forestiera[1] (Forestiera), česky též forestierovka,[2] je rod rostlin z čeledi olivovníkovité. Jsou to stromy a keře s jednoduchými vstřícnými listy a málo nápadnými, téměř bezobalnými květy v chudých květenstvích. Květy jsou opylovány větrem. Podem je peckovice. Rod zahrnuje 21 druhů a je rozšířen výhradně v Americe. Největší počet druhů roste v Mexiku a na jihu USA. Hospodářský význam je zcela okrajový. Vzácně jsou některé druhy pěstovány v botanických zahradách či arboretech i v České republice jako sbírkové dřeviny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Forestiery jsou převážně dvoudomé, opadavé nebo stálezelené stromy a keře s jednoduchými vstřícnými listy. Listy mohou být celokrajné nebo na okraji zoubkaté. Často vyrůstají na zkrácených větévkách. Květy jsou drobné, jednopohlavné (výjimečně oboupohlavné), uspořádané v málokvětých svazečcích nebo výjimečně v hroznech. Květenství vyrůstají v paždí listů nebo na starém dřevě. Kalich je drobný, s krátkou trubkou, nebo chybí. Koruna buď zcela chybí, nebo je složena z 1 až 2 drobných, volných korunních lístků. Tyčinky jsou v počtu 1 až 4, v samičích květech jsou zakrnělé. Semeník samičích květů obsahuje dvě komůrky, v nichž je zpravidla po dvou vajíčkách. Plodem je peckovice, obsahující obvykle jediné semeno.[3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rod forestiera zahrnuje 21 druhů. Je rozšířen v USA, Mexiku, Střední Americe, Ekvádoru a na Karibských ostrovech. Centrum rozšíření je v Mexiku a na jihu USA (zejména v Texasu). Z Mexika je uváděno 10 druhů, z toho 6 endemických. V USA roste 8 druhů, z nichž nejdále na sever zasahuje forestiera špičatolistá (po Illinois a Indianu), Forestiera ligustrina (po Kentucky) a forestiera novomexická (po Utah a Nevadu). V Jižní Americe se vyskytuje jediný druh, Forestiera ecuadorensis, který je endemitem Ekvádoru a byl popsán až v roce 2006.[5][6]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Bezobalné, nenápadné květy forestier jsou opylovány větrem.[7] Plody konzumuje celá řada různých druhů ptáků a zvířat.[8] Forestiery jsou ve své domovině hostitelskými rostlinami housenek některých druhů martináčů (Eupackardia calleta, Hemileuca chinatiensis) a lišajů (Sphinx libocedrus, Sphinx lugens).[9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Forestiera je v rámci čeledi Oleaceae řazen do tribu Oleeae a podtribu Oleinae. Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků fylogenetických studií jihoamerický rod Priogymnanthus. Mezi další příbuzné rody náleží např. Olea, Chionanthus, Osmanthus a Phillyrea.[10] Druh Forestiera neomexicana byl od druhu Forestiera pubescens odlišován zejména na základě lysých květenství a listů. Tento znak se však ukázal jako silně variabilní. Obě variety navíc spolu rostou na některých stanovištích společně. Proto byly oba druhy spojeny do druhu F. pubescens.[8]

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Některé odolnější druhy jsou spíše výjimečně pěstovány v botanických zahradách jako sbírkové rostliny. Nejčastěji pěstovaným druhem je forestiera novomexická (Forestiera pubescens).[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b Dendrologie online [online]. Dostupné online. 
  3. KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 7. Berlin: Springer, 2004. ISBN 978-3-642-62200-7. (anglicky) 
  4. STANDLEY, Paul C.; STEYERMARK, Julian A. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1969, čís. 24(8). Dostupné online. 
  5. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Plants Database: Forestiera [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky) 
  7. WALLANDER, Eva. Evolution of wind-pollination in Fraxinus (Oleaceae). Dissertation. – an ecophylogenetic approach. [s.l.]: Göteborg University, 2001. ISBN 91-88896-37-4. (anglicky) 
  8. a b POWELL, A. Michael. Trees & shrubs of the Trans-Pecos and adjacent areas. [s.l.]: University of Texas Press, 2010. (anglicky) 
  9. HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  10. WALLANDER, Eva; ALBERT, Victor A. Phylogeny and classification of Oleaceae based on rps16 and trnL-F sequence data.. American Journal of Botany. 2000, čís. 87(12). Dostupné online. 
  11. a b Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]