Fokker C.X

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
C.X
Finský licenční Fokker C.X (FK-99)
Finský licenční Fokker C.X (FK-99)
Určení bombardovací a průzkumný letoun
Výrobce Fokker
První let 1934
Zařazeno 1934
Vyřazeno 1958 (Finsko)
Charakter vyřazen ze služby
Uživatel Nizozemské armádní letectvo
Finské letectvo
Letectvo Španělské republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fokker C.X byl nizozemský dvouplošný průzkumný a lehký bombardovací letoun s dvoučlennou osádkou, složenou z pilota a pozorovatele. Vznikl v roce 1933 u společnosti Fokker.

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Fokker C.X byl původně navržen pro leteckou složku armády Nizozemské východní Indie (nizozemsky Luchtvaartafdeling van het Koninklijk Nederlands-Indisch Leger), u níž měl nahradit Fokker C.V. Stejně jako ostatní letouny firmy Fokker tohoto období měl smíšenou konstrukci, s křídly dřevěné konstrukce potaženými překližkou a trupem svařeným z ocelových trubek potaženým v přední části hliníkovými plechy a zadní plátnem. Prototyp poháněl vidlicový motor Rolls-Royce Kestrel V s dvoulistou dřevěnou vrtulí byl zalétán v roce 1934.

Armáda Nizozemské východní Indie objednala 13 kusů, které ale byly v průzkumné i bombardovací roli brzy nahrazeny letouny americké výroby Martin 139, a Fokkery C.X až do japonského útoku v roce 1941 sloužily jako cvičné a vlečné.

Armádní letectvo Nizozemska objednalo 16 C.X a později další čtyři s motory Kestrel IIS, které ale i u nich byly později nahrazeny spolehlivějšími Kestrely V.

Dva stroje byly zakoupeny Španělskem a čtyři (evidenční označení FK-78 až FK-81) Finskem. Finské letouny byly poháněny hvězdicovými motory Bristol Pegasus XII o výkonu 610 kW, které v licenci vyráběla firma Tammerfors. Dodány byly v roce 1936, z nichž dva převzala továrna Valtion Lentokonetehdas v Tampere jako vzorové pro licenční výrobu. Ta v letech 1936-37 vyrobila 30 kusů ve dvou sériích (FK-82 až FK-94 a FK-95 až FK-111). V roce 1942 společnost V.L. obnovila výrobu typu třetí pětikusovou sérií (FK-111 až FK-115), přičemž FK-111 se opakovalo za stroj ponechaný v továrně v demontovaném stavu jako vzor. Finské letouny byly vyzbrojeny jedním synchronizovaným kulometem L-33 ráže 7,62 mm, pozorovatel/střelec obsluhoval pohyblivou identickou zbraň.

Britský výrobce Airspeed Ltd. získal licenční práva k typu, který chtěl vyrábět pod označením Airspeed AS.22, ale nepodařilo se mu získat žádnou objednávku.[1]

Operační historie[editovat | editovat zdroj]

Nizozemský Fokker C.X

Po přepadení Nizozemska Wehrmachtem v květnu 1940 typ C.X působil jako průzkumný a lehký bombardovací, a za pomoci taktiky kopírování terénu se mu podařilo dosáhnout některých úspěchů. Po nizozemské kapitulaci se osádkám dvou strojů podařilo uniknout do Francie.

Finské C.X se bojově uplatnily během zimní, pokračovací a laponské války. Na počátku zimní války 29 bojeschopných Fokkerů C.X představovalo početně nejvýznamnější průzkumný a střemhlavý bombardovací typ Finského letectva. 12 C.X sloužilo u jednotky T/LeLv č. 10 na letišti Lapeenranta jako bombardovací, 13 bylo u T/LeLv č. 12 operující jako průzkumné ze základny Suur-Merijoki a další čtyři byly dislokované v Laikko u T/LeLv č. 14.[2] „Frans-Kalle“, jak byl typ přezdíván, byl pomalý, ale disponoval robustní konstrukcí, a ve střemhlavém letu dosahoval rychlosti až 540 km/h, která mu umožňovala unikat sovětským stíhačkám I-16 a I-153. S pokračováním konfliktu ale začaly jeho ztráty narůstat, a jen během zimní války bylo ztraceno 8 strojů. Druhou světovou válku ve službě přežilo sedm kusů, z nichž poslední havaroval v roce 1958. Stroj trupového označení FK-111, který sloužil k vlekání cvičných terčů, se 21. ledna 1958 zřítil do lesa, přičemž zahynul pilot por. Aimo Allinen i operátor vlečného zařízení por. Antti Kukkonen.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

C.X (série I)
Provedení pro Nizozemsko s vidlicovým motorem Kestrel.
C.X (série II)
Čtyři kusy v provedení pro Finsko s hvězdicovým motorem Pegasus.
C.X (série III)
Licenční výroba ve Finsku odlišující se mírně větší šípovitostí horního křídla.
C.X (série IV)
Pět kusů dodatečně ve Finsku sestavených z náhradních dílů.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Fokker C.X Ilmavoimat (FK-109) s kapotovanými lyžemi finského původu, 1942

Údaje platí pro letouny nizozemského armádního letectva[3]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 316 km/h
  • Cestovní rychlost: 270 km/h
  • Dolet: 830 km
  • Praktický dostup: 8 300 m

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bez pumové výzbroje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fokker C.X na anglické Wikipedii.

  1. Taylor 1974, s. 151
  2. Balous, Miroslav. V.L. (Fokker) C.X. Letectví a kosmonautika. leden 2014, čís. 1, s. 79.
  3. waroverholland.nl
  4. Gunston 1980

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GUNSTON, Bill. An Illustrated guide to Bombers of World War II. London: Salamander, 1980. ISBN 0-86101-069-8. (anglicky) 
  • GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Fokker C.X, s. 386 a 387. (česky) 
  • TAYLOR, H.A. Airspeed Aircraft since 1931. London: Putnam, 1970. ISBN 0-370-00110-9. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Letadla stejného období, konfigurace a určení

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]