Finské námořnictvo
| Finské námořnictvo | |
|---|---|
 Emblém finského námořnictva | |
| Země |  Finsko |
| Vznik | 1918 |
| Velikost | 8 raketových člunů 2 hlídkové čluny 6 minonosek 16 minolovek + další |
| Nadřazené jednotky | Finské ozbrojené síly |
| Účast | |
| Války | Zimní válka Pokračovací válka |
| Bitvy | Operace Atalanta |
Finské námořnictvo (finsky: Merivoimat, švédsky: Marinen) je námořní složkou ozbrojených sil Finska. Vzniklo po získání nezávislosti země v roce 1918. Námořnictvo je zaměřeno zejména na pobřežní obranu (včetně demilitarizovaných Aland) před cizím výsadkem, ochranu rybářství a námořního obchodu, průzkum a záchranné mise. Patří k menším námořnictvům. Zaměstnává trvale okolo 2300 osob. Námořnictvo provozuje 8 raketových člunů, 2 hlídkové čluny, 6 minonosek a 13 minolovek.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Během švédské éry se v blízkosti Finska odehrála řada bitev mezi švédským a ruským loďstvem. Švédské lodě přitom využívaly také finských přístavů a sloužili na nich i finští námořníci. Poté se Finsko v období 1809–1917 stalo součástí Ruska. S baltským loďstvem ruského carského námořnictva od krymské války spolupracovala samostatná finská jednotka Suomen Meriekipaasi. Tu tvořily menší lodě a později též dvě parní fregaty Rjurik a Kalevala. Jednotka byla rozpuštěna v 80. letech 19. století.
Samostatné finské námořnictvo vzniklo roku 1918 po finské občanské válce a vyhlášení nezávislosti země. Nejprve přitom využívalo menších carských lodí (dělové čluny, minolovky atd.), zanechaných ve finských přístavech. V meziválečné době pak došlo ke stavbě řady nových jednotek, především dvou pobřežních obrněných lodí třídy Väinämöinen a pěti ponorek (třída třída Vetehinen, Saukko a Vesikko). Na prahu nové války v roce 1939 tak finské námořnictvo mělo dvě obrněné lodě, pět ponorek, 4 dělové čluny, 7 motorových torpédových člunů, minonosku, 6 minolovek a cvičnou loď Suomen Joutsen.
Mezi listopadem 1939 a březnem 1940 bylo finsko zataženo do zimní války s SSSR. Námořní válka však byla omezena zamrzlým mořem a jediným významným úspěchem bylo sovětské vylodění v pečengském přístavu. Mír však trval jen do roku 1941, kdy vypukla pokračovací válka, trvající do roku 1944. V ní finské námořnictvo spolupracovalo s německou Kriegsmarine. Během jedné z operací přitom ztratilo obrněnec Ilmarinen, což byla největší ztráta námořnictva během celé války. Poté, co SSSR ve válce zvítězilo, bylo námořnictvo nasazeno v krátké laponské válce mezi Finskem a Německem.
Pařížská mírová smlouva znamenala pro poražené Finsko omezení velikost námořnictva na 4500 mužů a omezení jeho tonáže na 10 000 tun. Bylo navíc zakázáno vlastnit ponorky a torpédové čluny, což však bylo možné později obejít díky vzniku raketových člunů.[1] Během studené války bylo Finsko neutrálním státem (je jím dodnes), stále ohrožovaným SSSR. Jeho malé námořnictvo nakupovalo vojenskou techniku od západního i východního bloku a soustředilo se zejména na pobřežní obranu a minové operace. Mezi jeho největší jednotky patřily malé korvety a raketové čluny.
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]V rámci programu Laivue 2020 jsou vyvíjeny čtyři víceúčelové korvety třídy Pohjanmaa, které v letech 2021-2024 nahradí minonosku Pohjanmaa, dvě minonosky třídy Hämeenmaa a čtyři raketové čluny třídy Rauma.
Složení
[editovat | editovat zdroj]Raketové čluny
[editovat | editovat zdroj]
- Třída Hamina
- Hamina (80)
- Tornio (81)
- Hanko (82)
- Pori (83)
- Třída Rauma
- Rauma (70)
- Raahe (71)
- Porvoo (72)
- Naantali (73)
Hlídkové čluny
[editovat | editovat zdroj]- Třída Kiisla
- Kiisla (50)
- Kurki (51)
Minonosky
[editovat | editovat zdroj]- Třída Hämeenmaa
- Hämeenmaa (02)
- Uusimaa (05)
- Třída Pansio
- Pansio (876)
- Pyhäranta (875)
- Porkkala (777)
Minolovky
[editovat | editovat zdroj]
- Třída Katanpää
- Katanpää (40)
- Purunpää (41)
- Vahterpää (42)
- Třída Kuha
- Kuha 1 (21)
- Kuha 2 (22)
- Kuha 3 (23)
- Kuha 4 (24)
- Kuha 5 (25)
- Kuha 6 (26)
- Třída Kiiski
- Kiiski 1 (521)
- Kiiski 2 (522)
- Kiiski 3 (523)
- Kiiski 4 (524)
- Kiiski 5 (525)
- Kiiski 6 (526)
- Kiiski 7 (527)
Plánované akvizice
[editovat | editovat zdroj]- Třída Pohjanmaa (4 ks) – korvety
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Finnish Navy na anglické Wikipedii.
- ↑ Navy - Merivoimat [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Finské námořnictvo na Wikimedia Commons - (anglicky) Oficiální web
- (anglicky) Globalsecurity.org
