Pohjanmaa (01)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohjanmaa (01)
Pohjanmaa (01)
Základní údaje
Vlajka
Typminonoska
Číslo trupu01
Uživatelévlajka Finské námořnictvo
Jméno podlePohjanmaa
Zahájení stavby4. května 1978
Spuštěna na vodu28. srpna 1978
Uvedena do služby8. června 1979
Osudvyřazena
Následovníktřída Pansio
Takticko-technická data
Výtlak1 000 t (standardní)
1 100 t (plný)
Délka78 m
Šířka11,5 m
Ponor3 m
Pohon2 diesely
5 800 koní
Rychlost20 uzlů (37 km/h)
Posádka80 důstojníků a námořníků
VýzbrojPo dokončení:
1× 120mm kanón Bofors L/46
2× 40mm kanón Bofors
4× 23mm kanón ZU-23-2 (2×2)
vrhač hlubinných pum
120 min
Po roce 1988:
1× 57mm kanón Bofors L/70
2× 40mm kanón Bofors
4× 23mm kanón ZU-23-2 (2×2)
vrhač hlubinných pum
120 min
Letadlavrtulník

Pohjanmaa (01) byla minonoska Finského námořnictva. Využívána byla také jako cvičná a velitelská loď.[1] Byla vlajkovou lodí Finského námořnictva. Ve službě byla v letech 1979–2015. Společně s dalšími plavidly ji nahradí čtyři víceúčelové korvety třídy Pohjanmaa.[2] Od roku 2016 slouží jako civilní výzkumná loď Pohjanmeri.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Pohjanmaa (01)

Plavidlo postavila loděnice Wartsila v Helsinkách. Stavba byla zahájena 4. května 1978, na vodu byla loď spuštěna 28. srpna 1978 a do služby byla přijata 8. června 1979.[3]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Pohjanmaa (01)

Posádku tvořilo 80 osob, přičemž při cvičných plavbách ji tvořilo ještě 70 kadetů. Výzbroj tvořil jeden 120mm kanón Bofors, dva 40mm kanóny Bofors, dva dvojité 23mm kanóny, dva salvové vrhače hlubinných pum RBU-1200 a až 120 min. Na zádi se nacházela přistávací plocha pro vrtulník. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 5800 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[1]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Roku 2011 se Pohjanmaa (01) zapojila do protipirátské Operace Atalanta.[4] Roku 2015 byla vyřazena a nabídnuta k prodeji.[5] Po vyřazení plavidlo získala finská státní organizace Meritaito, která jej nechala přestavět na výzkumnou loď Pohjanmeri.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 69. 
  2. Finland signs Squadron 2020 design contract with Rauma Marine Constructions [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-04-28 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 01 Pohjanmaa Pohjanmaa (Minelayer) [online]. Worldwarships.com [cit. 2018-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-25. (anglicky) 
  4. Finland to leave Operation Atalanta [online]. Finnish Navy, rev. 2016-12-02 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Navy commander: Minelayer for sale [online]. Yle Uutiset, rev. 2013-07-09 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ex-Navy minelayer to set sail on first mission as maritime research vessel [online]. Yle Uutiset, rev. 2016-07-13 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]