Třída Vetehinen

Třída Vetehinen
	Ponorky třídy Vetehinen
Obecné informace
Uživatel	Finské námořnictvo
Typ	ponorka
Lodě	2
Osud	vyřazeny 1947
Nástupce	Saukko
Technické údaje
Výtlak	495 t (na hladině); 716 t (pod hladinou)
Délka	63,5 m
Šířka	6,1 m
Ponor	3,5 m
Pohon	2 diesely, 2 elektromotory
Rychlost	13,5 uzlu (na hladině); 8,5 uzlu (pod hladinou)
Dosah	1500 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	29
Výzbroj	1× 76,2mm kanón; 1× 20mm kanón; 1× 7,62mm kulomet; 4× 533mm torpédomet (4×1, 6 torpéd); 20 min
Ostatní	hloubka ponoru 75 m

Třída Vetehinen byla třída ponorek finského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1930–1947. Všechny byly ze služby vyřazeny.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Ponorky třídy Vetehinen byly vyvinuty nizozemskou společností Ingenieurskantoor voor Scheepsbouw (I.v.S), která však byla loutkovou německou společností, umožňující Německu zachování znalosti stavby ponorek navzdory zákazu jejich vývoje Versailleskou smlouvou.^[2] Objednány byly roku 1926, přičemž stavba měla proběhnout přímo ve Finsku. Jejich označení bylo projekt Pu89.^[2] Konstrukce ponorek vycházela z německých prvoválečných ponorek typu UB III. Finská loděnice Crichton-Vulcan v Turku postavila celkem tří ponorky této třídy.^[1]

Jednotky třídy Vetehinen:^[1]

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Vetehinen	1926	1. června 1930	13. října 1930^[2]	Vyřazena 1947.
Vesihiisi	1926	1. srpna 1930	2. prosince 1930^[2]	Vyřazena 1947.
Iku-Turso	1927	5. května 1931	13. října 1931^[2]	Vyřazena 1947.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Ponorky byly vyzbrojeny jedním 76,2mm kanónem Bofors, jedním 20mm kanónem Madsen, jedním 7,62mm kulometem a čtyřmi 533mm torpédomety (dva příďové a dva záďové). Mohly nést celkem šest torpéd, nebo až 20 námořních min. Pohonný systém tvořily dva diesely Polar-Atlas o celkovém výkonu 1160 hp a dva elektromotory Brown-Boveri o celkovém výkonu 700 hp. Lodní šrouby byly dva. Ponorky dosahovaly nejvyšší rychlosti 13,5 uzlu na hladině a 8,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 1500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině a 75 námořních mil při plavbě rychlostí 4 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru byla až 75 metrů.^[1]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Finské námořnictvo ponorky provozovalo v letech 1930–1947. Na počátku 30. let byly ponorky této třídy, na základě německo-finské dohody, tajně využívány k výcviku německých ponorkových posádek. Ponorky byly nasazeny za druhé světové války. Pařížská mírová smlouva z roku 1947 mimo jiné Finsku zakázala vlastnit ponorky. Všechny tři ponorky třídy Vetehinen proto byly vyřazeny a sešrotovány.^[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d ^e VETEHINEN submarines (1930-1931) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Dutch Export Submarines: Ingenieurskantoor voor Scheepsbouw [online]. Web.archive.org [cit. 2019-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Vetehinen na Wikimedia Commons

[ref1-1] VETEHINEN submarines (1930-1931) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. (anglicky)

[ref2-2] Dutch Export Submarines: Ingenieurskantoor voor Scheepsbouw [online]. Web.archive.org [cit. 2019-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)

[1]

[2]