Ferenc Toldy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ferenc Toldy
Toldy Ferenc Rusz Károly.jpg
Rodné jméno Franz Karl Joseph Schedel
Narození 10. srpna 1805
Budín, Rakouské císařství (Uhersko)
Úmrtí 10. prosince 1875 (ve věku 70 let)
Budapešť, Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Kerepesi temető, Budapešť
Povolání literární historik a kritik, profesor
Národnost rakousko-maďarská
Alma mater Královská uherská univerzita
Témata Maďarská literatura
Literární hnutí romantismus
Děti István Toldy
László Toldy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferenc Toldy (10. srpna 1805, Budín, nyní Budapešť12. října 1875, Budapešť) byl maďarský literární historik a kritik nazývaný otcem maďarské literární historie. Společně s Mihálym Vörösmartym a Jószefem Bajzou patřil k nejvýznamnějším propagátorům romantických tendencí v maďarské literatuře.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Franz Karl Joseph Schedel. Jeho rodiče byli sice Rakušané, ale Franz (Ferenc) získal vzdělání v maďarštině a roku 1847 přijal jméno Toldy, které používal jako pseudonym v začátcích své literární dráhy.[2]

Ferenc Toldy roku 1875

Roku 1822 ukončil studium filosofie a roku 1827 medicíny na univerzitě v Pešti. Pracoval sice zpočátku jako lékař, ale brzy se začal zabývat především literaturou, o kterou se intenzivně zajímal již při studiích. Roku 1822 přeložil do maďarštiny Isokratovu řeč Paraenesis ad Demonicum. Stal se blízkým přítelem spisovatele Jószefa Bajzy. Ferenc Kazinczy mu zprostředkoval kontakt s Károlym Kisfaludym, s jehož almanachem Aurora spolupracoval.[2]

Po ukončení studií cestoval po Evropě, navštívil Berlín, Londýn, Paříž i Prahu a udržoval písemné styky s Václavem Hankou. Po návratu do vlasti roku 1830 se stal členem Uherské akademie věd a roku 1835 jejím sekretářem. Roku 1836 se stal zakládajícím členem Kisfaludyho společnosti (Kisfaludy Társaság), což byla literární společnost v Pešti pojmenovaná po Károlym Kisfaludym, která patřila k nejvýznamnějším literárním institucím v Uhrách. Společně s Bajzou a Vörösmartym redigoval do roku 1843 časopis Athenaeum. Přestože jeho hlavním zájmem byla literatura, vyučoval v letech 18331844 dietetiku na pešťské univerzitě.[3] Roku 1843 byl jmenován ředitelem Univerzitní knihovny a v roce 1861 se stal profesorem maďarského jazyka a literatury na pešťské univerzitě. Od roku 1873 byl prezidentem Kisfaludyho společnosti.[2]

Byl třikrát ženat a se svými manželkami měl sedm dětí.[4] Jeho syn István Toldy (1844–1879) byl rovněž spisovatelem a další syn László Toldy (1846–1919) byl historikem a filosofem.[1]

Toldy je zakladatelem maďarské vědecké literární historie a významným organizátorem maďarského literárního života. Literární historii chápal jako součást všeobecných kulturních dějin a zdůrazňoval historický základ literárního dění. Vycházel z romantické estetiky německého spisovatele Jeana Paula[1] a svou propagací romantismu překročil hranice osvícenství. Správně zdůraznoval subjektivitu romantických děl, oceňoval velkou roli, kterou v nich hraje fantazie, a uctíval tvůrčí volnost génia.[2]

Výběrová bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Toldyho hrob v Budapešti
  • Handbuch der Ungarischen Poesie (18271828, Příručka maďarské poezie), německy, dva díly. Napsání příručky, která obsahovala maďarské ukázky s německými překlady, krátký přehled literatury a stručné biografe spisovatelů, bylo vedeno snahou o propagaci maďarské literatury v zahraničí.
  • Aesthetikai Levelek Vörösmarty Mihály Epikus Munkáiról (1827, Estetické dopisy o epických dílech Mihálye Vörösmartyho)
  • A magyar nemzeti irodalom története (1851, Dějiny maďarské národní literatury), dějiny jsou dovedeny do roku 1526.
  • A magyar költészet története (1854, Dějiny maďarské poezie).
  • A magyar nemzeti irodalom története a legrégibb időktől a jelen korig, rövid előadásban (1864–1865, Stručný nástin dějin maďarské národní literatury od nejstarších dob do současnosti), dva díly.
  • A magyar költészet kézikönyve (1876, Příručka maďarské poezie), pět dílů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c RÁKOS, Petr, a kol. Slovník spisovatelů - Maďarsko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1971. 386 s. cnb000160225. S. 342-343. 
  2. a b c d A magyar irodalom története – Toldy Ferenc
  3. Ottův slovník naučný. 25. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 2001. S. 508-509.
  4. Ferenc Toldy - Geni.com

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]