Fíkovník smokvoň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Fíkovník smokvoň

alternativní popis obrázku chybí
strom
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: růžotvaré (Rosales)
Čeleď: morušovníkovité (Moraceae)
Rod: fíkovník (Ficus)
Binomické jméno
Ficus carica
Linné, 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozřízlý plod fíkovníku
Fík - plod

Fíkovník smokvoň (Ficus carica, dříve označován jako vlašský stromek[2]) je opadavý keř nebo malý strom rostoucí obvykle do výšky 3 až 5 m, někdy i 10 m. Koruna je u starších stromů většinou velmi široká a nízká, obvykle nepravidelná. Větve vyrůstají ze sukovitého, zkrouceného nebo ohnutého kmene již nízko nad zemí. Jsou, stejně jako kmen, velmi masivní a často zkroucené. Borka fíkovníku je hladká, světle nebo olovnatě šedá s nezřetelným čárkovitým nebo síťovitým vzorem. Listy jsou tuhé a kožovité, velké asi 20 až 30 cm. Jsou zhruba stejně široké, střídavé, dlanitě členěné do 3-5 nestejně velkých laloků. Laloky jsou zaokrouhlené a tupě zubaté, na líci tmavozelené, drsně chlupaté a nelesklé. Listy mají ztlustlý řapík (5-8 cm)a silnou základnu (bázi). Květy jsou malé a nezřetelné, uzavřené v nápadném, zeleném, baňkovitém nebo hruškovitém útvaru, který má na vrcholku malý otvor pro opylovače. Doba květu je od března do července. Fík (plod) se však může vyvinout i bez opylení nebo oplození. Fíky zrají na podzim druhého roku v zelená, fialově zelená nebo načernalá nepravá plodenství. Fíkovník je pěstován právě pro své chutné plody, které se jedí čerstvé, nebo sušené. Rostlina je původem z jihovýchodní Asie, domovem je patrně i na Balkánském poloostrově a v jižním Španělsku. Již od středověku je uměle vysazována v celém Středomoří. v oblastech s mírnou zimou se fíkovníku daří i daleko od jeho původního rozšíření.[3]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Můžeme jej pěstovat ve větších květináčích v bytě, nebo ve skleníku, v nejteplejších oblastech i na chráněném místě venku. V případě pěstování venku je vhodná zimní ochrana. V případě pěstování v květináči je v zimě potřeba zimování v 15 °C a méně, protože fíkovník je opadavá rostlina a potřebuje zimní klid. Ideální zimoviště je zasklený balkon. Při zimování omezíme zálivku. Velmi jim prospívá letnění.

Speciální stavba určená pro pěstování fíkovníků se nazývá fíkovna.

Fíky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Fík.

Fík je považován za ovoce, ale ve skutečnosti je to uzavřený květ fíkovníku. Je to uzavřené květenství ve kterém rostou květy a semena zároveň, těchto květů může každé květenství obsahovat až několik tisíc (v závislosti na druhu). Má cibulovitý tvar s malým otvorem, který umožňuje přístup opylovačů ke květům.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Co se týká biologie květu a vývoje plodu, patří fíkovník k nejzajímavějším dřevinám. Mezi zajímavé druhy fíkovníku patří i tzv. "kozí fíky". Ty nerodí žádná jedlá plodenství, ale produkují velké množství pylu nezbytného k opylování. Ten je na samičí květy domácího fíkovníku přenášen malou vosičkou, stehnatkou fíkovou (Blastophaga psenes). Proto se "kozí fíky" vysazují vždy do plantáží domácího fíku. Kolem roku 1870 byly "kozí fíky" spolu se stehnatkami dopraveny z Alžírska do Kalifornie, aby tak byl zajištěn výnos tamějších kultur.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.2. 4. září 2016. Dostupné online. [cit. 2016-09-18]
  2. Královská zahrada a fíkovna. Praha : [s.n.]. (česky)  
  3. KREMER, Bruno P.. Stromy : v Evropě zdomácnělé a zavedené druhy. V Praze : Knižní klub, Ikar, 2003. ISBN 80-242-1003-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]