Přeskočit na obsah

Evžen Maximilianovič z Leuchtenbergu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Evžen Maximilianovič
Portrét
Vévoda z Leuchtenbergu
Období6. ledna 1891 – 31. srpna 1901
PředchůdceNikolaj Maximilianovič
NástupceJiří Maximilianovič

Úplné jménoEvžen Maximilianovič Romanovskij
Narození8. února 1847
Petrohrad, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí31. srpna 1901 (ve věku 54 let)
Petrohrad, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
PohřbenAlexandro-Něvská lávra, Petrohrad
ManželkyDarja Konstantinovna Opočinina sňatek 1869; smrt 1870)
Zinaida Dmitrijevna Skobeleva sňatek 1878; smrt 1899)
PotomciDarja, hraběnka z Beauharnais
RodBeauharnaisové
OtecMaximilian de Beauharnais, 3. vévoda z Leuchtenbergu
MatkaVelkokněžna Marie Nikolajevna Ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Evžen Maximilianovič Romanovskij (8. února 184731. srpna 1901) byl vévoda z Leuchtenbergu. Narodil se jako syn Maximiliana de Beauharnais, 3. vévody z Leuchtenbergu, a velkokněžny Marie Nikolajevny Ruské. Vévodou z Leuchtenbergu se stal v roce 1891 po svém bratrovi Nikolaji Maximilianoviči a byl jím až do své smrti.

Evžen Maximilianovič se narodil v roce 1847 v Petrohradě jako druhý syn a páté dítě Maximiliana de Beauharnais, 3. vévody z Leuchtenbergu, a velkokněžny Marie Nikolajevny Ruské. Po smrti jeho otce v roce 1852 se 4. vévodou z Leuchtenbergu stal Evženův starší bratr Nikolaj. Když Nikolaj v roce 1891 zemřel bez dědiců, stal se Evžen 5. vévodou z Leuchtenbergu a byl jím až do své smrti v roce 1901. Titul po něm převzal jeho mladší bratr Jiří.

Po smrti svého otce, směly všechny děti vévody Maximiliana nosit knížecí titul a titul Romanovskij (nebo Romanovskaja pro ženy) a byly oslovovány jako Císařská Výsost.[1]

Manželství

[editovat | editovat zdroj]
Zinaida Dmitrijevna, druhá manželka vévody Evžena

V roce 1869 se oženil s Darjou Konstantinovnou Opočininou, vnučkou Michaila Kutuzova. Byl jí udělen titul hraběnky z Beauharnais. Zemřela při porodu prvního dítěte v roce 1970:

  • Daria, hraběnka z Beauharnais (19. března 1870, Petrohrad – 4. listopadu 1937, Leningrad). Poprvé se provdala 7. září 1893 v Baden-Badenu v Karlsruhe v Bádensku-Württembersku za prince Leona Kočubeie (1862–1927). Rozvedli se v roce 1911. Podruhé se provdala 22. února 1911 v Petrohradě za Waldemara, barona von Graevenitz (1872–1916). Potřetí se provdala za Viktora Markezettiho († 15. ledna 1938). Se svým manželem měla jedno dítě:
    • Princ Evžen Kočubei de Beauharnais (24. července 1894, Petrodvorec – 6. listopadu 1951, Paříž)

V roce 1878 se oženil se Zinaidou Dmitrijevnou Skobelevou (také známou jako Zina; † 1899), sestrou ruského generála Michaila Skobeleva a sestřenicí Evženovy první manželky Darjy skrz jejich společného předka Ivana Nikitiče Skobeleva. Zina měla později otevřený dlouhodobý románek s velkoknížetem Alexejem Alexandrovičem Ruským.

Evžen byl divizním generálem v ruské imperiální armádě. V letech 1872 až 1873 se zúčastnil útoku na Chivu a byl vyznamenán Řádem sv. Jiří čtvrtého stupně. V letech 1874 až 1877 byl velitelem Alexandrie 5. husarů. Za práci v rusko-turecké válce v roce 1877 obdržel Řád sv. Vladimíra třetí třídy. V roce 1886 se stal generálporučíkem a od roku 1888 do roku 1893 byl velitelem 37. pěší divize.

Zemřel v roce 1901 v Petrohradě a je pohřben v Alexandro-Něvské lávře.

Vyznamenání a erb

[editovat | editovat zdroj]
Erb vévodů z Leuchtenbergu

Předkové

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
François de Beauharnais
 
 
Alexandre de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Marie Anne Henriette Françoise Pyvartová de Chastullé
 
 
Evžen de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Joseph-Gaspard de Tascher de La Pagerie
 
 
Joséphine de Beauharnaisová
 
 
 
 
 
 
Rose Claire des Vergers de Sannois
 
 
Maximilian de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
Augusta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Luisa Leiningensko-Heidesheimská
 
Evžen Maximilianovič z Leuchtenbergu
 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Mikuláš I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorotea Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Marija Nikolajevna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II. Pruský
 
 
Fridrich Vilém III. Pruský
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugen Maximilianovich, 5th Duke of Leuchtenberg na anglické Wikipedii.

  1. OERTEL, Friedrich Maximilian. Genealogische Tafeln zur europäischen Staatengeschichte der germanischen und slawischen Völker im neunzehnten Jahrhunderte: nebst einer genealogisch-statistischen Einleitung. Achter Nachtrag: Das Jahr 1853. [s.l.]: Brockhaus 22 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: C6ZAAAAAcAAJ. 
  2. HESSE (GERMANY). Hof- und Staats-Handbuch des Grossherzogtums Hessen fur .... catalog.hathitrust.org. 1835, s. v.. Dostupné online [cit. 2022-12-18]. 
  3. BAVARIA (GERMANY). Hof- und Staatshandbuch des Königreichs Bayern.. catalog.hathitrust.org. 0000 uu, s. v.. Dostupné online [cit. 2022-12-18]. 
  4. WÜRTTEMBERG (KINGDOM). STATISTISCHES LANDESAMT. Staatshandbuch für Württemberg. [s.l.]: Stuttgart, Druck von W. Kohlhammer [etc.] 826 s. Dostupné online. 
  5. PRUSSIA (GERMANY). Königlich preussische Ordensliste.. Preussische Ordens-liste. 0000 uu, s. v.. Dostupné online [cit. 2022-12-18]. 
Vévoda z Leuchtenbergu
Předchůdce:
Nikolaj Maximilianovič
6. ledna 189131. srpna 1901
Evžen Maximilianovič
Nástupce:
Jiří Maximilianovič