Alexandro-Něvská lávra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svato-Trojická Alexandro-Něvská lávra
Свято-Троицкая Александро-Невская лавра

Severní křídlo lávry na nábřeží řeky Monastyrky
Světadíl Evropa
Stát Rusko Rusko
Kraj Severozápadní federální okruh Ruské federace
Místo Sankt-Petěrburg
Souřadnice
Řád pravoslavný mužský
Založení 1713
Představený Nazarij (Lavriněnko), episkop kronštadtský
Web lavra.spb.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Svato-Trojická Alexandro-Něvská lávra (rusky Свято-Троицкая Александро-Невская лавра) je mužský pravoslavný monastýr na východním okraji Něvského prospektuPetrohradě, první a zároveň největší monastýr ve městě. Od roku 1797 má status lávry.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Petrovská epocha[editovat | editovat zdroj]

V oblastních historický záznamech se často uvádí, že Něvský monastýr založil sám Petr I. Veliký. [1] V červenci roku 1710 si car prohlédl místo u ústí Černé říčky (nynější řeka Monastyrka) do Něvy a vydal příkaz k vybudování monastýru. V nařízení bylo na stavbu vyčleněno 5000 čtverečních sáhů pozemku na obou březích řeky Něvy v Oloněském okrese, a zároveň k němu byl přičleněn bohatý Iverský monastýr s údělnými doménami.

Zasvěcení kláštera svatému knížeti Alexandru Jaroslaviči Něvskému se vysvětlovalo tím, že právě v tomto místě, jak se tehdy soudilo, kníže zvítězil nad Švédybitvě na Něvě v roce 1240. Vzhledem k tomu, že klášter byl budován v době války se Švédském na znovudobytých územích, jde o typický historický omyl.

Výstavbu nového kláštera řídil archimandrita Feodosij (Janovskij). Za oficiální datum vzniku je považován 25. březen 1713 (svátek Zvěstování Přesvaté Bohorodice), tedy den vysvěcení prvního dřevěného chrámu Zvěstování.

Plán výstavby monastýru, okolo roku 1720

Projekt architektonického komplexu byl vypracován o dva roky později pod vedením Domenica Trezziniho. Trezzini zamýšlel vybudování Něvského monastýru jako symetrický celek kamenných budov, vyplňující pozemek mezi Něvou a Černou říčkou[2]. Byl to zároveň přídavný fortifikační bod na jihovýchodním okraji nového carského hlavního města, vyprojektovaný podle pravidel opevňování. Součástí plánu bylo vybudování široké cesty od kláštera k Petrohradu – „Něvskou perspektivu“.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem kláštera byl car Petr I. Veliký. Do architektonického komplexu monastýru patří několik chrámů a také několik významných pohřebišť, na nichž odpočívá mnoho vynikajících osobností 18.19. století.

Mezi kostely lávry patří chrám Zvěstování Přesvaté Bohorodice, Chrám svaté Trojice, Staroobřadský chrám a budova, chrám sv. knížete Fjodora Jaroslaviče a chrám svatého Mikuláše.

Monastýr spadá do gesce Sankt-petěrburské eparchie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Чеснокова. In: Невский Проспект, kapitola Парадный въезд в новую страницу, rok 1985, str. 7—9
  2. Чеснокова. In: Невский Проспект, kapitola Парадный въезд в новую страницу, rok 1985, str. 7—9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Metropolitský palác v době socialismu sloužil vládním úřadům