Evžen Rošický

Evžen Rošický
Evžen Rošický
	Evžen Rošický
Narození	15. října 1914; Olomouc ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	25. června 1942 (ve věku 27 let); Praha ; Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí	střelná rána
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov (Olomouc-Neředín)
Pseudonym	R. O. Sickey
Povolání	novinář, spisovatel, atlet, redaktor a publicista
Alma mater	Univerzita Karlova; Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Politická příslušnost	Komunistická strana Československa (od 1935)
Rodiče	Jaroslav Rošický
Příbuzní	Zdeněk Fierlinger strýc
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evžen Rošický (15. října 1914^[1] Olomouc – 25. června 1942 Praha) byl český atlet a novinář, popravený během heydrichiády.

Život

Otec Evžena Rošického byl důstojník, od roku 1916 učil na vojenské kadetce v Praze. Po roce 1918 z armády odešel a věnoval se obchodování. ^[2] Matka, sestra významného levicového politika a diplomata Zdeňka Fierlingera, pocházela z Olomouce, kde se Evžen v roce 1914 narodil.

Po gymnáziu šel studovat práva na Karlovu univerzitu v Praze, ale už od dětství chtěl být novinářem. Byl také zaníceným sportovcem, velmi dobře a rád běhal na středních tratích. V roce 1930 se stal členem lehkoatletického oddílu Slavie Praha. Mezi dorostenci a od roku 1933 jako muž se zařadil mezi nejlepší běžce v Československu. Rád cestoval, ve čtrnácti byl poprvé v Rakousku a Švýcarsku, jako vysokoškolák projel autostopem o prázdninách Francii. ^[2]

V roce 1933 se na zájezdu do Žiliny seznámil se studentkou medicíny Melánií, která s ním sdílela levicové názory. Jejich vztah pokračoval v Praze, kam přijela Melanie dokončit studia. ^[3] V roce 1935 Rošický podal přihlášku do KSČ a stal se novinářem. Do Rudého práva a Haló novin přispíval sportovními články, psal také fejetony a povídky do Národní práce.^[3]

Během 2. světové války se snažil zapojit do protifašistického odboje. Po obsazení Československa nacisty na jaře roku 1939 pomáhal v Beskydech organizovat přechody lidí do Polska, později v Praze připravoval vydávání ilegálního časopisu a letáků. ^[3] Spolu s otcem Jaroslavem Rošickým spolupracoval s ilegální skupinou Kapitán Nemo (viz pomníček ve tvaru štítu na rohu Svatoslavovy ulice pod kostelem sv. Václava v Nuslích). Dne 18. června 1942 byli oba zatčeni, údajně za schvalování atentátu na říšského protektora Heydricha. Dne 25. června pak byli v Praze na Kobyliské střelnici popraveni.

Tělo bylo uloženo do rodinné hrobky na olomouckém Ústředním hřbitově v Neředíně. Spolu s Rošickým je zde pohřben také poválečný premiér československé vlády Zdeněk Fierlinger.

V roce 1946 byl v Dělnickém nakladatelství v Praze vydán knižně soubor Rošického povídek s názvem Víry. ^[3]^[4]

Sportovní úspěchy

V letech 1931 až 1941 závodil za ASK Slavia Praha, reprezentoval též na LOH 1936 v Berlíně. Prvního velkého úspěchu dosáhl v roce 1933. Na Letné se utkal s evropskou elitou běžců na 800 metrů a skončil druhý za Norem Carrsenem. ^[2]^[3]

Stal se mistrem Československa v běhu na 800 metrů (1933, 1934, 1935, 1936, 1937), běhu na 400 metrů překážek (1937, 1939), byl též členem mistrovských štafet v běhu na 4 × 100 m (1936) a 4 × 400 m (1933, 1934, 1937, 1939, 1940). Rošického časy na 800 m a 400 m překážek byly ve své době československými rekordy. Jeho nejlepší osobní výkony představovaly na trati 800 m čas 1:54,6 z roku 1935 a na trati 400 m překážek čas 56,9 z roku 1939.

Uctění památky

Po Evženovi Rošickém je pojmenován jeden ze stadionů na Strahově, který kromě atletiky slouží i k fotbalovým zápasům - v letech 2000 až 2008 byl domácím hřištěm Slavie Praha. V letech 1947 až 1989 nesly Rošického jméno také mezinárodní atletické závody, pořádané v Praze. Pod stejným jménem lze najít také jednu ulici v Ostravě, Havířově a Českých Budějovicích, základní sportovní školu v Jihlavě a vysokoškolskou kolej v Olomouci.

Související články

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b "Pohnuté osudy: Atlet a levicový novinář Rošický byl kvůli otci popraven za heydrichiády" [online]. lidovky.cz, 3. února 2016 [cit. 2016-02-17]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c POHNUTÉ OSUDY: Atlet a levicový novinář Rošický byl kvůli otci popraven za heydrichiády | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2016-02-03 [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e CODR, Milan; CÍLEK, Roman. Přemožitelé času sv. 9. Praha: Mezinárodní organizace novin ářů, 1988. Kapitola Evžen Rošický, s. 186–190.
↑ DATABAZEKNIH.CZ. Víry - Evžen Rošický | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.

Literatura

CÍLEK, Roman. Vítězové bez vavřínů. Praha: Olympia, 1975. Kapitola Sólo pro Evžena, s. 21–41.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Evžen Rošický na Wikimedia Commons
Autor Evžen Rošický ve Wikizdrojích

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Evžen Rošický
V encyklopedii Vševěd
Na stránce Obrys – Kmen
Dokument Čs. televize z roku 1981
Evžen Rošický v databázi Olympedia (anglicky)

[prib-1] "Pohnuté osudy: Atlet a levicový novinář Rošický byl kvůli otci popraven za heydrichiády" [online]. lidovky.cz, 3. února 2016 [cit. 2016-02-17]. Dostupné online.

[:0-2] POHNUTÉ OSUDY: Atlet a levicový novinář Rošický byl kvůli otci popraven za heydrichiády | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2016-02-03 [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.

[:1-3] CODR, Milan; CÍLEK, Roman. Přemožitelé času sv. 9. Praha: Mezinárodní organizace novin ářů, 1988. Kapitola Evžen Rošický, s. 186–190.

[4] DATABAZEKNIH.CZ. Víry - Evžen Rošický | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2021-07-30]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]