Erdődyové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Erdődy)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Erdődyové
Erb nitranského biskupa Adama Erdődyho
země UherskoUhersko Uhersko
tituly svobodní páni, říšská hrabata
zakladatel Tomáš z Erdödy
rok založení 14. století
větve rodu Pálffyové

Erdődyové (maďarsky Erdődy család) je uherský šlechtický rod. Někteří jeho členové žijící dodnes.

Původ rodu[editovat | editovat zdroj]

Gabriel Erdődy

Zakladatelem rodu byl uherský primas Tomáš kardinál Bakócz. Ten byl také kancléřem krále Matyáše Korvína, ostřihomským arcibiskupem, biskupem v Egeru, patriarchou konstantinopolským. V roce 1513 získal při volbě papeže jen o několik hlasů méně než Giovanni Lorenzo Medicejský, který se stal novou hlavou katolické církve jako Lev X. Tomáš šlechtictví obnovil, nikoli získal, pro své bratry. Již v roce 1316 je listinně doložen Magister Thomas Filius Magistri Nicolae de genere Erdödy.

Jako první začíná používat příjmení Erdődy s přídomkem de Monyorókerék et Monoszló Petr Erdődy v roce 1526. Erb rodu Bakócz, půlkolo s jelenem v modrém pozadí, získává sňatkem (s Klárou Bakóczovou) rod Pálffy s přídomkem ab Erdödy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Rod Erdődy de Monyorókerék et Monoszló je nejstarším žijícím hraběcím rodem Uherska. Listinou vydanou 25. listopadu 1511 králem Vladislavem II. získali titul hrabě jako jediný rod před vládou Habsburků kromě rodů, které již vymřely (např. Szentgyörgyi, Bazini, Fraknói, Szepesi (Szapolyai), Besztercei (Hunyadi, Geréb), apod). V dobách Ferdinanda I. Habsburského byl Petr I. hlavním královským komorníkem a hlavním loveckým mistrem. Prožil život v pohnutých časech a před svou smrtí v roce 1543 se uchýlil do Itálie, kde také zemřel.

Jeho syn, již zmíněný Petr II., byl dvakrát ženatý. Poprvé s Markétou de Tahyho a podruhé s Barborou Alapyovou. Byl chorvatským a dalmatským bánem. V roce 1547 se zúčastnil vojenské výpravy a za získané zásluhy ho Ferdinand v Praze učinil Rytířem zlaté ostruhy (lat. Euges auratus). V bojích s Turky v roce 1553 s Györgyem Frangepánem porazili tureckou armádu. Petr II. dekretem z 11. října 1565 získává pro sebe a pro své potomstvo od císaře Maxmiliána II. Habsburského titul hraběte říše římskoněmecké a o rok později také titul knížecí.

Petr II. zemřel v roce 1567. Měl dva syny: Tomáše I. a Petra III, kterým dekretem z 26. února 1580 císař Rudolf II. znovu potvrdil knížecí titul. V roce 1607 Tamás I. († 1624) získal Varaždinskou župu jako dědičnou župu pro sebe a své potomstvo. Tehdy se rod začal dělit na dvě větve. Potomci Tomáše žije dodnes.

Rod patřil mezi největší pozemkové vlastníky v císařství, drželi mnoho panství v západních Uhrách a v Chorvatsku, což z nich učinilo magnáty. Palác Erdődyů ve Vídni, který Erdődyové zakoupili od Esterházů, byl během bombardování za druhé světové války poškozen a následně musel být v roce 1955 stržen. Další paláce měl rod také v Bratislavě (Erdődyho palác ve Ventúrské a palác v Godrově ulici),

Osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Beethoven's Immortal beloved [online]. Dostupné online. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erdődy na slovenské Wikipedii.