Emil Konečný
| Emil Konečný | |
|---|---|
 Emil Konečný (před rokem 1946) | |
| Narození | 19. března 1916 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 23. září 2005 (ve věku 89 let) Praha  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emil Konečný (19. března 1916 Praha – 23. září 2005 Praha) byl český herec.
Život[editovat | editovat zdroj]
Maturoval v roce 1934 a následně až do zavření českých škol Němci studoval architekturu v Brně. Současně se vzdělával v herectví na Konzervatoři v Brně. Již během studia vystupoval příležitostně v menších rolích v Zemském divadle v Brně, od roku 1940 zde získal angažmá. Následně působil v divadle v Plzni (1942–1943) a v pražském Divadle na Vinohradech (1943–1945).[1] V letech 1945 až 1984 byl členem činohry pražského Národního divadla.[2] Působil také jako rozhlasový herec.
Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1943 Ch. D. Grabbe: Don Juan a Faust, Juan (j.h.), Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer
- 1945 Jan Drda: Hrátky s čertem, Hubert, Stavovské divadlo, režie Aleš Podhorský
- 1949 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Kristian, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1950 William Shakespeare: Zkrocení zlé ženy, Lucenzio, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1958 William Shakespeare: Král Lear, Vévoda burgundský, Národní divadlo, režie František Salzer
- 1959 William Shakespeare: Hamlet, Guildenstern, Národní divadlo, režie Jaromír Pleskot
- 1963 William Shakespeare: Romeo a Julie, Montek, Národní divadlo, režie Otomar Krejča
- 1976 Alois Jirásek: Lucerna, Dvořan, Národní divadlo, režie Josef Mixa
- 1980 Karel Čapek: Bílá nemoc, Malomocný-Otec, Tylovo divadlo, režie Miroslav Macháček
- 1987 William Shakespeare: Král Jindřich IV, Rytíř Walter Blunt, Národní divadlo, režie Alois Hajda
- 1993 Henrik Ibsen: Divoká kachna, Plešoun, Stavovské divadlo, režie Ivan Rajmont
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Národní divadlo v Praze: http://archiv.narodni-divadlo.cz/
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 48 (foto), 83, ISBN 978-80-200-1502-0
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 216, ISBN 80-207-0419-1
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 105, 183, 446, foto 58, ISBN 80-204-0493-7
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 478
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 157, 179
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Emil Konečný v databázi Archivu Národního divadla
