Elsa Martinelliová
| Elsa Martinelliová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. ledna 1935 Grosseto |
| Úmrtí | 8. července 2017 (ve věku 82 let) Řím |
| Choť | Willy Rizzo (1968–2013) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Elsa Martinelliová (30. ledna 1935 Grossetto – 8. července 2017 Řím) byla italská herečka a modelka.
Narodila se v Grossettu v rodině železničáře jako Elisa Tia a od devíti let žila v Římě. Pracovala jako barmanka a pokladní v obchodě, pak z ní návrháři Vincenzo Ferdinandi a Roberto Capucci udělali úspěšnou modelku. První filmovou roli dostala v adaptaci románu Červený a černý, kterou natočil Claude Autant-Lara. V Hollywoodu se prosadila díky roli siouxské dívky Onahti ve filmu Indiánský bojovník, kde byl jejím partnerem Kirk Douglas. Za titulní roli v komedii Maria Monicelliho Donatella získala v roce 1956 cenu za herecký výkon na Berlinale.[1] Byla významnou mezinárodní celebritou a módní ikonou, novináři ji přirovnávali k Audrey Hepburnové.[2]
André Hunebelle ji obsadil spolu s Jeanem Maraisem do historického dobrodružného filmu Kapitán. Hrála hlavní ženskou roli v horroru Rogera Vadima A umřít z rozkoše podle předlohy Sheridana Le Fanu. Postavu Hildy ztvárnila v adaptaci Procesu, kterou režíroval Orson Welles. Hrála také v psychologickém dramatu Vlivní lidé, příběhu o lovcích africké zvěře Hatari!, dystopickém thrilleru Desátá oběť, povídkových filmech Sedmkrát žena a Nejstarší řemeslo na světě a v komediích Diamantový biliár, Candy, Madiganovy milióny a Jestliže je úterý, musíme být v Belgii.
Věnovala se také zpěvu, s Robertem Hosseinem nahrála duet Allo. V roce 1971 moderovala Festival Sanremo.[3] Od počátku sedmdesátých let se věnovala nábytkovému designu a podnikání s nemovitostmi. Hrála už jen příležitostně, např. ve filmu Byl jednou jeden zločin nebo v televizních seriálech Alles Glück dieser Erde a Síla intrik. V roce 1995 vydala knihu vzpomínek Sono come sono.[4] Dalla dolce vita e ritorno. Rino Gaetano ji zmínil v písni Jet Set.
Jejím prvním manželem byl hrabě Franco Mancinelli di San Vito, s nímž má dceru Cristianu. Druhým manželem byl fotograf Willy Rizzo.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Elsa Martinelli. Cinematografo [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Addio a Elsa Martinelli, la Audrey italiana. www.iltempo.it [online]. [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Festival di Sanremo 1971 [online]. 2015-01-27 [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ È morta Elsa Martinelli. Dalla Maremma a Hollywood, un'icona di stile ed eleganza. la Repubblica [online]. 2017-07-08 [cit. 2022-07-17]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elsa Martinelliová na Wikimedia Commons - Elsa Martinelliová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Elsa Martinelliová[nedostupný zdroj] ve Filmovém přehledu
