Ehud Goldwasser

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ehud Goldwasser
Narození 18. července 1975
Naharija, Izrael
Úmrtí cca červenec 2006
Vojenská kariéra
Hodnost seržant první třídy
Sloužil Izraelské obranné síly

Ehud Goldwasser (hebrejsky: אהוד גולדווסר‎‎, ‎ 18. července 1975 – cca červenec 2006?) byl izraelský voják a seržant první třídy,[1] který byl 12. července 2006 spolu s Eldadem Regevem unesen libanonským ší'itským hnutím Hizballáh poblíž severoizraelské vesnice Zar'it. Únos obou vojáků vedl k vypuknutí druhé libanonské války.[2]

V červenci 2008 Izrael získal v rámci výměny vězňů s Hizballáhem ostatky Goldwassera a Regeva. Pitva prokázala, že oba vojáci zemřeli při přestřelce, přičemž Goldwasser utrpěl smrtelné zranění hrudníku od RPG.[3]

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v severoizraelské Nahariji a jako dítě žil s rodiči (Šlomo a Mickey) a dvěma mladšími bratry v Jihoafrické republice. Byl absolventem Technionu - Izraelského technologického institutuHaifě,[4] kde vystudoval bakalářský obor environmentálního inženýrství.[5] V roce 2005 se oženil s Karnit; ta se po jeho únosu zapojila do celosvětové kampaně za jeho propuštění.[6][7] V září 2006 na její žádost věnovala skupina Aerosmith na svém newyorském koncertě Ehudovi píseň Dream On.[8] Zajímal se o ochranu životního prostředí, motocykly, plachtění a fotografování.[9]

Únos[editovat | editovat zdroj]

Regevův a Goldwasserův památník v parku u kibucu Adamit

V 9.00 místního času dne 12. července 2006 zahájil Hizballáh diverzní raketové a minometné útoky na izraelské vojenské pozice poblíž pobřeží, hraniční vesnice Zar'it[10] a města Šlomi.[11] Při útoku bylo zraněno pět civilistů,[12] zasaženo bylo celkem 6 vojenských stanovišť a monitorovací kamery byly vyřazeny z provozu.[13] Ve stejnou chvíli pronikla skupina příslušníků Hizballáhu přes hranici a nástražnými výbušnými systémy a protitankovými střelami zaútočila na dvě obrněná Humvee izraelské armády hlídkující na vrchu Har Amiram u vesnice Zar'it, přičemž tři vojáky zabili, dva zranili a dva (Goldwassera a Regeva) zajali.[10] Po potvrzení zajetí dvou vojáků byl do oblasti vyslán vrtulník, obrněný transportér a tank Merkava Mk III, který byl zasažen velkou pozemní minou, což způsobil smrt všech čtyř členů jeho osádky. Další voják byl zabit a dva lehce zraněni při minometné střelbě, když se pokoušeli vyprostit jejich těla.[10]

Izraelský premiér Ehud Olmert označily útoky a únos vojáků za válečný akt.[14] V následné druhé libanonské válce, která trvala do 14. srpna téhož roku, se však nepodařilo ani nalézt zajaté vojáky, ani výrazně oslabit Hizballáh.[15] V Izraeli dopadla mimořádně silná kritika především na hlavu premiéra Olmerta a ministra obrany Amira Perece, neušel jí ale ani náčelník Generálního štábu Dan Chaluc.[16][17] Vládou ustanovená Winogradova komise označila za viníky izraelského neúspěchu Olmerta, Perece i Chaluce (poslední zmíněný pod tlakem veřejnosti rezignoval).[18]

Výměna vězňů[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byla za zprostředkování Spolkové zpravodajské služby dojednána dohoda mezi Izraelem a Hizballáhem, která zahrnovala předání Goldwassera a Regeva. Její součástí bylo dále předání informací o osudu izraelského navigátora Rona Arada, který je od roku 1986 nezvěstný v boji poté, co se katapultoval nad jižním Libanonem.[19] Izrael naproti tomu předal Hizballáhu zprávu o osudu 4 íránských diplomatů, kteří v roce 1982 zmizeli v Libanonu (podle této zprávy byli mučeni a následně zabiti křesťanskými falangisty).[20] Dále pak ostatky 199 padlých příslušníků Hizballáhu z druhé libanonské války a propustil pět libanonských vězňů, a to včetně Samira Kuntara, který si odpykával několikanásobný doživotní trest odnětí za brutální vraždu izraelských civilistů a policisty.[21][22] Jeho propuštění způsobilo v Izraeli mimořádnou nevoli a kritiku si dohoda vysloužila i od ředitele Mosadu Me'ira Dagana.[23]

K předání došlo za dohledu Mezinárodního červeného kříže na hraničním přechodě Roš ha-nikra. Až do té doby nebylo jasné, zdali jsou oba vojáci skutečně mrtví, neboť tuto skutečnost Hizballáh nikdy nepotvrdil.[3] Předání byl přítomen i vrchní vojenský rabín Jisra'el Weiss, který k ostatkům poznamenal: „včerejší ověřovací proces byl velmi pomalý, jelikož i když jsme si mysleli, že byl nepřítel na živých i mrtvých krutý, byli jsme překvapeni, když jsme otevřeli rakve a zjistili, jak moc krutý.“[24]

Pohřeb[editovat | editovat zdroj]

Goldwasser byl pohřben den po proběhnuvší výměně v 10.00 místního času na hřbitově v Nahariji, tedy den před jeho narozeninami. Šlo o formální vojenský pohřeb a jeho rakev, zahalenou do izraelské vlajky, nesli vojáci z elitní pěchotní brigády Golani.[3] Krátce po obřadu navštívil rodinu prezident Šimon Peres, který po příjezdu prohlásil „Přijel jsem jménem izraelského lidu, abych vzdal čest Udimu [Ehudovi] a jeho odvážné rodině, která vedla nekompromisní a spravedlivý boj za jeho návrat domů.“[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ehud Goldwasser na anglické Wikipedii a 2006 Lebanon War na anglické Wikipedii.

  1. Israel buries remains of returned soldiers [online]. CNN, 2008-07-18 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. German negotiator informs Israel missing aviator is dead [online]. Monsters and Critics, 2008-06-30 [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Israel buries soldiers recovered in prisoner swap [online]. ABC News, 2008-07-18 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KRAFT, Dina. For Families of Captives, a Long Wait in the Dark [online]. The New York Times, 2006-08-20 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. בוגרים [online]. Technion - Izraelský technologický institut [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  6. WARD, Victoria. Middle East War: Wife Plea For Soldier [online]. Mirror, 2008-08-02 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. GLAZER, Andrew. Kidnapped Soldier's Wife Seeks His Release [online]. The Washington Post, 2006-08-08 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Aerosmith lines up behind abducted IDF soldiers [online]. Israel21c, 2006-09-19 [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-20. (anglicky) 
  9. Remains of abducted soldiers Goldwasser and Regev returned home [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, 2008-07-16 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c Report of the Secretary-General on the United Nations Interim Force in Lebanon for the period from 21 January 2006 to 18 July 2006 [online]. Organizace spojených národů, 2006-07-21 [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-07. (anglicky) 
  11. Day-by-day: Lebanon crisis - week one [online]. BBC, 2006-07-19 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. HAREL, Amos. Hezbollah kills 8 soldiers, kidnaps two in offensive on northern border [online]. Haaretz, 2006-07-13 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. WILSON, Scott. Israeli War Plan Had No Exit Strategy [online]. The Washington Post, 2006-10-21 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. URQUHART, Conal; MCGREAL, Chris. Israelis invade Lebanon after soldiers are seized [online]. The Guardian, 2006-07-12 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. DRAŽANOVÁ, Adéla. Izrael a Hizballáh si na hranici vyměnily vězně a těla vojáků [online]. iDNES.cz, 2008-07-16 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. 
  16. Průzkum: Olmert, Perec, Haluc mají odejít z funkcí [online]. Eretz, 2006-08-25 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. 
  17. TRAIMAN, Alex. Rozsáhlé průzkumy veřejného mínění: Čas na změnu ! [online]. Eretz, 2006-08-26 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. 
  18. Izraelská vyšetřovací komise kritizovala vládu za špatné vedení války s Hizballáhem [online]. Český rozhlas [cit. 2009-06-28]. Dostupné online. 
  19. KATZ, Yaakov; LAZAROFF, Tovah; LAPPIN, Yaakov. Airman Ron Arad's family given new photos [online]. The Jerusalem Post, 2008-07-13 [cit. 2011-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. BERGMAN, Ronen. The Secret War with Iran: The 30-Year Clandestine Struggle Against the World's Most Dangerous Terrorist Power. New York: Free Press, 2008. 432 s. Dostupné online. ISBN 978-1416558392. S. 157-159. (anglicky) 
  21. A celebration of evil [online]. The Jerusalem Post, 2008-07-14 [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. VIDEO: Hizballáh předal Izraeli zajaté vojáky. Jsou mrtví [online]. Novinky.cz, 2008-07-16 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. 
  23. Captured Israeli aviator 'has died' [online]. Al-Džazíra, 2008-07-07 [cit. 2011-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Former IDF Chief Rabbi: Bodies' Abuse Made ID Difficult [online]. Aruc ševa, 2008-07-27 [cit. 2011-04-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Peres to Goldwasser and Regev families: All of Israel is hurting with you [online]. Haaretz, 2008-7-17 [cit. 2011-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]