Eduard Pucherna

Eduard Pucherna
Velitel 6. armádního sboru v Košicích
Ve funkci: 1905 – 1906
Předchůdce	Karl von Mertens
Nástupce	Johann Mörk von Mörkenstein
Velitel pevnosti v Přemyšlu
Ve funkci: 1897 – 1905
Předchůdce	Julian Roszkowski
Nástupce	Arthur Pino von Friedenthal
Vojenská služba
Služba	Rakousko-uherská armáda Československá armáda
Hodnost	generál III. třídy v.v. (1919), generál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1905), polní podmaršál (1896), generálmajor (1892)
Narození	23. listopadu 1845 Josefov
Úmrtí	15. února 1923 (ve věku 77 let) Vídeň
Profese	důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Pucherna (23. listopadu 1845 Josefov – 15. února 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský generál českého původu. Do c. k. armády vstoupil v roce 1864 jako absolvent vojenské akademie a vystřídal službu u různých posádek po celé monarchii. V letech 1897–1905 byl velitelem pevnosti v Přemyšlu a aktivní kariéru završil v hodnosti polního zbrojmistra jako velitel armádního sboru v Košicích (1905–1906). Po vzniku Československa mu byla přiznána hodnost generála ve výslužbě v československé armádě (1919).

Životopis

Pocházel z rodiny důstojníka, základní vzdělání získal v Krakově a Rijece, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1860–1864). Do armády vstoupil v roce 1864 jako poručík k 11. pěšímu pluku v Písku. Za prusko-rakouské války v roce 1866 bojoval v Itálii, poté si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1866–1868). V hodnosti nadporučíka (1868) byl zařazen do důstojnického sboru generálního štábu a poté sloužil v Brně, Komárně, Lvově nebo Štýrském Hradci. V roce 1878 se zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny a jako major (1879) byl přidělen ke štábu zemského velitelství v Bukovině ve Lvově. V letech 1883–1885 byl šéfem štábu 17. pěší divize ve Varaždíně, mezitím byl povýšen na podplukovníka (1883) a později na plukovníka (1887). Od roku 1887 byl velitelem 85. pěšího pluku v Košicích.

V roce 1892 byl povýšen na generálmajora a převzal velení 5. pěchotní brigády v Linzi. V roce 1896 byl převelen jako divizní velitel c. k. zeměbrany do Lvova a téhož roku dosáhl hodnosti polního podmaršála. V letech 1897–1905 byl velitelem pevnosti v Přemyšlu. V roce 1905 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra a byl jmenován velitelem 6. armádního sboru v Košicích. V prosinci 1906 se ze zdravotních důvodů velitelského postu vzdal a k datu 1. května 1907 byl odeslán na dovolenou. Žil krátce v Praze a v roce 1908 trvale přesídlil do Vídně, téhož roku ještě obdržel čestnou hodnost generála pěchoty. Ve služebním poměru v armádě zůstal až do roku 1918 a formálně byl penzionován až k datu 1. ledna 1919. Po zániku monarchie mu byla jako českému rodákovi přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě v československé armádě s nárokem na penzi (1919). Zemřel ve Vídni v roce 1923 ve věku 77 let.

Jeho mladší bratr Wilhelm Pucherna (1854–1936) sloužil také v armádě, vynikl jako vojenský inženýr a důstojník dělostřelectva. V roce 1915 dosáhl hodnosti polního podmaršála a na konci první světové války byl sekčním šéfem na ministerstvu války.

Tituly a ocenění

Během své vojenské kariéry se stal nositelem řady vyznamenání. V roce 1904 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1905 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 31 v Sibiu.

Řády a vyznamenání

• Pamětní medaile za obranu Tyrolska (1866)
• Válečná medaile (1874)
• Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (1878)
• Řád železné koruny III. třídy (1891)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1900)
• Řád železné koruny II. třídy (1904)
• Řád železné koruny I. třídy (1906)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)

Odkazy

Literatura

• * BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 250–251 (heslo Eduard Pucherna) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)

Externí odkazy

• Eduard Pucherna in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Autoritní data	GND: 1027021700 ISNI: 0000 0003 8159 7891 VIAF: 261292835