Karl von Mertens (1842–1910)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karl baron von Mertens
Velitel 6. armádního sboru v Košicích
Ve funkci:
1902 – 1905
PředchůdceHeřman Pokorny
NástupceEduard Pucherna
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál jezdectva (1904), polní podmaršál (1895), generálmajor (1891)
Narození7. listopadu 1842
Štýrský Hradec
Úmrtí27. května 1910 (ve věku 67 let)
Bad Vöslau
Titulsvobodný pán
RodičeKarl von Mertens a Marie von Mertens
Alma materKriegsschule
Profesedůstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl svobodný pán von Mertens (německy Carl Freiherr von Mertens) (7. listopadu 1842 Štýrský Hradec – 27. května 1910 Bad Vöslau) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1861, zúčastnil se několika válečných tažení, později byl štábním důstojníkem u různých posádek, dále císařským pobočníkem a zastával i funkce u dvora. Svou kariéru završil jako velitel 6. armádního sboru v Košicích (1902–1905) a v roce 1904 dosáhl hodnosti generála jezdectva.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z patricijské rodiny z Bruselu, v 18. století se předkové usadili v Rakousku. Narodil se jako jediný syn generála Karla Mertense (1803–1874), po matce Marii Alexandrině (1811–1880) byl vnukem generála Friedricha Karla von Langenau.[1] Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a do armády vstoupil jako poručík k 11. pluku kyrysníků. Díky vysokému postavení svého otce rychle postupoval v hodnostech a již v roce 1864 byl kapitánem u 2. kyrysnického pluku.[2] Téhož roku se zúčastnil prusko-dánské války a za zásluhy obdržel Vojenský záslužný kříž. V roce 1867 byl povýšen na rytmistra a byl převelen k 3. hulánskému pluku a v císařské gardě,[3] byl také přidělen ke službě u dvora arcivévodkyně Alžběty.[4] Mezitím si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a poté byl v hodnosti majora křídelním pobočníkem císaře Františka Josefa.[5] V roce 1881 byl povýšen na podplukovníka, následně se jako plukovník (1885) stal velitelem 3. hulánského pluku v Haliči.[6]

V roce 1891 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 20. jezdecké brigády v Krakově,[7] následně byl velitelem 11. jezdecké brigády v Tarnówě.[8] V roce 1895 dosáhl hodnosti polního podmaršála a byl jmenován velitelem jezdecké divize ve Lvově,[9] později byl převelen jako velitel 5. pěší divize do Olomouce.[10] Nakonec byl v letech 1902–1905 velitelem 6. armádního sboru v Košicích.[11][12] K datu 1. května 1904 dosáhl hodnosti generála jezdectva[13] a o rok později byl penzionován.[14]

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Od dětství užíval titul svobodného pána udělený jeho otci v roce 1849.[15] Jako velitel armádního sboru získal v roce 1903 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[16] Během vojenské kariéry obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.[17] Od roku 1903 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 64.[18][19]

Rakousko-Uhersko[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Rodina Karla Mertense na webu geni.com dostupné online
  2. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1864; Vídeň, 1864; s. 367 dostupné online
  3. ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1868; Vídeň, 1868; s. 155 dostupné online
  4. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1876; Vídeň, 1876; s. 50
  5. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1879; Vídeň, 1878; s. 67, 109 dostupné online
  6. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1886; Vídeň, 1885; s. 134, 616 dostupné online
  7. ↑ Anhang zum Schematismus für das k. u. k. Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 3, 44 dostupné online
  8. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 233 dostupné online
  9. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 109, 130 dostupné online
  10. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 111, 153 dostupné online
  11. ↑ Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  12. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 272 dostupné online
  13. ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  14. ↑ Služební postup Karla Mertense in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 118 dostupné online
  15. ↑ Genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1854; s. 351–352 dostupné online
  16. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 220 dostupné online
  17. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Karla Mertense in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1904; Vídeň, 1904; s. 268 dostupné online
  18. ↑ Přehled majitelů pěšího pluku č. 64 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 506 dostupné online
  19. ↑ Pěší pluk č. 64 na webu valka.cz dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karl_von_Mertens_(1842–1910)&oldid=23428491“