Dytík úhorní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dytík úhorní

Burhinus indicus, central India.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Čeleď: dytíkovití (Burhinidae)
Rod: dytík (Burhinus)
Binomické jméno
Burhinus oedicnemus
Linnaeus, 1758
Rozšíření dytíka úhorního
Rozšíření dytíka úhorního
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) je středně velkým druhem bahňáka z čeledi dytíkovitých (Burhinidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Velikosti racka (délka těla 38–45 cm, rozpětí křídel 76–88 cm), velmi nenápadně zbarvený, takže snadno uniká pozornosti. Pouze na křídle má kontrastní černé a bílé proužky. Nejvýraznější jsou jeho velké žluté oči a žlutý zobák s černou špičkou. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci postrádají výrazné kontrastní zbarvení na křídlech.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí v Evropě, severní Africe a na rozsáhlém území Asie. Částečně tažný, se zimovišti v jihozápadní Evropě a Africe.[2]

Hnízdí v otevřené krajině (vřesoviště, okraje stepí, vyschlé bahno atd.).[3] Dříve hnízdil také na území České republiky, především ve středních Čechách a na jižní Moravě, od roku 1995 nebylo hnízdění prokázáno.[4] Zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh.[5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Nejaktivnější je v noci.[2] Živí se hlavně bezobratlými (hmyzem, žížalami), ale občas loví i malé savce nebo ptáky.[6] Hnízdo je důlek v holé zemi, snůška čítá 2 53,7 x 38,6 mm velká vejce.[2][7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IUCN Red List 2015.4. 29. listopadu 2015. Dostupné online.
  2. a b c d SVENSON, L. a kol. Collins Bird Guide (2nd edition). London : HarperCollins Publishers, 2010. ISBN 9780007267262.  
  3. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
  5. Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR [online]. Česká společnost ornitologická, [cit. 2011-10-02]. Dostupné online.  
  6. Stone curlew (Burhinus oedicnemus) [online]. ARKive, [cit. 2011-10-02]. Dostupné online.  
  7. DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]