Dusičnan rubidný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dusičnan rubidný
Rubidium nitrate.png
Obecné
Systematický název Dusičnan rubidný
Anglický název Rubidium nitrate
Německý název Rubidiumnitrat
Sumární vzorec RbNO3
Vzhled Bílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
Číslo EC (enzymy) 236-060-1
PubChem
SMILES [Rb+].[O-][N+]([O-])=O
Vlastnosti
Molární hmotnost 147,473 g/mol
Teplota tání 310 °C (583 K)
Teplota varu 578 °C (851 K)
Rozpustnost ve vodě 65 g/100 ml (25 °C)
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
H-věty H272 H315 H319 H335
P-věty P220 P261 P305+351+338
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
1
0
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozpustnost dusičnanu rubidného ve vodě v závislosti na teplotě

Dusičnan rubidný je anorganická sloučeninachemickým vzorcem RbNO3, je to bílá látka, vysoce rozpustná ve vodě.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan rubidný lze připravit buď rozpuštěním kovového rubidia, jeho hydroxidu nebo uhličitanukyselině dusičné.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan rubidný je bílý krystalický prášek, který je velmi dobře rozpustný ve vodě a velmi slabě rozpustný v acetonu. Barví plamen světle fialovou barvou.

Dusičnan rubidný tvoří při laboratorní teplotě bezbarvé, vysoce hygroskopické, trigonální krystaly. Index lomu krystalů je nD= 1,524.[1]

Je to silné oxidační činidlo a při zahřívání se rozkládá na dusitan rubidný a kyslík:

Krystalové mřížkové konstanty modifikací dusičnanu rubidného
označení Teplotní rozsah

[° C]

Křišťálový systém prostorová skupina a [pm] b [pm] c [pm] p Z.
RbNO3 - IV[2][3] <164 trigonální P31 (č. 144) 1047 - 745 - 4.
RbNO3 - III[4][3] 164-220 krychlová Pm3m (č. 221) 440 - - - 1
RbNO3 - II[3][5] 220-291 kosočtvercová R3m (č. 160) 548 - 1071 -
RbNO3 - I[6][7] > 291 krychlová Fm3m (č. 225) 732 - - - 4.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Jednotková buňka modifikace IV dusičnanu rubidného
Rubidium: fialový; Dusík: modrý; Kyslík: červený
Kalotový model dusičnanu rubidného

Stejně jako dusičnan cesný se používá v pyrotechnických směsích vydávajících infračervené záření jako barvivo a oxidační činidlo a také jako surovina pro přípravu dalších sloučenin rubidia, na výrobu katalyzátorů a ve scintilačních počítačích. V ohňostrojích se ojediněle používá k vytvoření červenofialové barvy.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rubidium nitrate na anglické Wikipedii, Rubidiumnitrat na německé Wikipedii a 硝酸銣 na čínské Wikipedii.

  1. Jean D’Ans, Ellen Lax: . 4. Auflage. Band 3. Springer, 1997, ISBN 9783540600350, S. 690
  2. Jutta Pohl, Dieter Pohl, Gunadi Adiwidjaja: . In: . B48, 1992, S. 160–166, doi:10.1107/S0108768191013459 (Open Access).
  3. a b c R. N. Brown, A. C. McLaren: . In: . Band 15, 1962, S. 974–976, doi:10.1107/S0365110X62002583 (Open Access).
  4. M. Shamsuzzoha, B. W. Lucas: . In: . C43, 1987, S. 385–388, doi:10.1107/S0108270187095660 (Open Access).
  5. V. I. Nasirov, U. G. Asadov, А. F. Haziyeva, F. G. Magerramova: . In: . Band 15, Nr. 4, 2009, S. 27–29 (gov.az [PDF; 206 kB]).
  6. K. O. Strømme: . In: . Band 25, Nr. 1, 1971, S. 211–218, doi:10.3891/acta.chem.scand.25-0211.
  7. J. Liu, C.-G. Duan, M. M. Ossowski, W. N. Mei, R. W. Smith, J. R. Hardy: . v: . Band 160, 1Seiten=222–229, August 2001, doi:10.1006/jssc.2001.9226.
  8. Patent DE69333292: Komprimierbare Infrarot-Beleuchtungszusammensetzungen. Načteno 13.5.2004, Erfinder: Daniel B. Nielson.