Přeskočit na obsah

Drop černohlavý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDrop černohlavý
alternativní popis obrázku chybí
Drop černohlavý (Ardeotis nigriceps)
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádkrátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleďdropovití (Otididae)
RodArdeotis
Binomické jméno
Ardeotis nigriceps
(Vigors, 1831)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drop černohlavý (Ardeotis nigriceps) je kriticky ohrožený druh ptáka z rodu Ardeotis, je endemitem indického subkontinentu.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Jejich domovem jsou travnaté stepi Indie a Pákistánu kde obývají vyprahlé křovinaté pastviny v rovinném nebo mírně zvlněném terénu. Běžně žijí rozptýleně a v polovině léta s příchodem monzunu se scházejí do tradičních hnízdišť. Mimo období rozmnožování se nepravidelně (a dosud neprozkoumaně) pohybují na velké vzdálenosti po rozsáhlých územích v návaznosti na růst okolní vegetace a bohatost potravy. Vyhýbají se vlhkým nebo zavlažovaným místům. Jsou to velmi plaší ptáci kteří před lidmi utíkají do vysoké trávy nebo křoví, přiblížit se lze k ním jen v automobilu.

Drop černohlavý se v současnosti vyskytuje jen velice řídce, v Indii ve státech Ándhrapradéš, Gudžarát, Karnátaka, Madhjapradéš, Maháráštra, Rádžasthán a v Pákistánu v provincií Sindh na hranici s Indií. V současnosti se populace dropa černohlavého zmenšila na pouhých asi 250 jedinců kteří žijí roztroušeně v izolovaných skupinkách na malých, zbylých ostrůvcích původního biotopu.

Je to jeden z největších létajících ptáků, samec dorůstající do 120 cm může vážit 10 až 15 kg. Samice bývá o 30 cm menší a váží průměrně jen 3,5 až 7 kg. Samec má tlusté hnědé tělo s černými křídly, bílé břicho a bílý téměř metr dlouhý krk, na prsou má černý pásek spojující křídla a na šedé hlavě výrazné černé temeno, ocas má hnědý až černý. Samice je zbarvena obdobně, její kratší krk je tenčí a nemá černý proužek na prsou. Dlouhé nohy jsou holé. Samec má u krku velký rezonanční vak sloužící k volání při páření i k prostému předvádění se před slepicemi; vydávaný dunivý zvuk je slyšet až do vzdálenosti 500 m. Ptáci se v zimním období shlukují do malých skupinek, v období před pářením se rozdělují. Přestože mohou pomoci svých silných širokých křídel létat, dávají přednost chůzi nebo běhu, pokud letí tak nízko nad zemí.

Je to všežravec živící se hmyzem, hlodavci, ještěrkami, žábami, bylinnými výhonky, listy, květy, semeny, plody, i na polích pěstovanými olejninami, obilninami i luštěninami. V suchých oblastech mu za zdroj vody stačí vlhkost v rostlinách.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Období toku u tohoto polygamního druhu nastává především od března do září. Samec si skládá harém průměrně ze tří samic o které s protivníkem případně i zápasí, skáčou nohama proti sobě a snaží se soka poranit na hlavě. Při vlastním toku se kohout na vyvýšeném místě předvádí, čepýří své bílé peří, nafukuje hrdelní vak a vztyčuje a roztahuje ocas. Hnízdo je jednoduchý důlek ve vysoké trávě, snůšku většinou tvoří jediné vejce. Inkubace nejčastěji trvá necelé čtyři týdny, o sezení na vejcích a výchovu se otec nestará. Matka se o potomka stará (schovává ho pod křídlo) do příštího rozmnožovacího období. Snahy o chov v zajetí nebyly úspěšné.

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Drop černohlavý je klasifikován jako druh na pokraji vyhynutí a byl v Červeném seznamu ptáků IUCN prohlášen za kriticky ohrožený. Jeho fragmentována populace z odhadovaných 1260 jedinců v roce 1969 poklesla za 40 let na pouhých 300 ptáků a dle posledního sčítání v roce 2011 jich žije jen asi 250. V tamních oblastech byl historicky lov dropa černohlavého považovaný za sport nebo doplněk skrovné jednotvárné stravy, také se sbírala vejce z hnízd. Přes přísné zákazy indické i pákistánské vlády ještě v nedávné minulosti pokračovali pytláci v jejich zabíjení.

Velké nebezpečí pro tyto ptáky také hrozí ze ztráty přirozeného prostředí způsobované rozšiřováním zemědělsky obdělávané půdy vyvolané zvýšeným přírůstkem obyvatel, rozvojem infrastruktury jako jsou silnice, rozvody el. energie a zavlažováním polí a budováním průmyslových objektů v nových, dosud nevyužívaných odlehlých místech. Tradiční louky s křovinami jsou mnohde přeměněny na lesy nebo rýžoviště která neskýtají dropu černohlavému příležitost k obživě.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  • BioLib.cz – Ardeotis nigriceps (Drop černohlavý) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. 
  • IUCN Red List of Threatened Species: Ardeotis nigriceps [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2012 [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  • ARKive: Ardeotis nigriceps [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2013-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-26. (anglicky) 
  • Threatened Birds: Ardeotis nigriceps [online]. Birds of India, Kolkata, IN [cit. 2013-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-09. (anglicky) 
  • Bird Watching - Birding: Ardeotis nigriceps [online]. Birds and birding in India, IN [cit. 2013-06-17]. Dostupné online. (anglicky)