Dornspachův dům
| Dornspachův dům | |
|---|---|
.jpg) Dornspachův dům | |
| Účel stavby | |
historický hostinec, obytný dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | kolem 1500, hlavní doba výstavby: 1553 |
| Stavebník | Nikolaus von Dornspach |
| Další majitelé | Christian Weise |
| Poloha | |
| Adresa | Bautzner Straße 2, Žitava,  Německo |
| Souřadnice | 50°53′49,55″ s. š., 14°48′21,98″ v. d. |
| Další informace | |
| Web | https://www.dornspachhaus.de/ |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dornspachův dům (německy Dornspachhaus nebo také Alte Apotheke) je renesanční dům v Bautzner Straße 2 poblíž náměstí Johannisplatz v Žitavě, který nechal v roce 1553 s použitím původně gotických pozůstatků žitavské komendy johanitů vystavět purkmistr, syndik a zakladatel žitavského gymnázia Nikolaus von Dornspach (1516–1580). V letech 1679–1708 dům vlastnil spisovatel a pedagog Christian Weise, který tu napsal většinu svých divadelních her a ubytovával zde také mimoměstské žáky majetných rodičů. Poté dům sloužil jako lékárna, sídlo radního hodináře, od roku 1909 pak jako veřejná knihovna a čítárna. Po rekonstrukci v roce 1998 se v přízemí nachází historický hostinec. Tato budova je nejstarším dochovaným měšťanským domem v Žitavě.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší části domu vznikly jako součást městské komendy johanitů v sousedství řádového kostela sv. Jana Křtitele. Tato komenda, která navíc měla právo várečné a šenkovní, byla během reformace vyvlastněna.[2] Z pozůstatků původní gotické budovy z doby kolem roku 1500 a částečně na pozemku komturovy bývalé zahrady (přední část domu) postavil nový majitel Nikolaus von Dornspach měšťanský dům, který podle nápisu nad menším vchodem vznikl v roce 1553. Tento nápis zní: ANNO R. V. M. MDLIII. Co znamenají prostřední písmena, není známo. Původní gotický dům získal roku 1539 po sňatku s vdovou po Wenzelu Lankischovi. Fasáda byla několikrát změněna, jejími nejstaršími částmi jsou portál menšího vchodu a arkýř s prostými konzolami. Okna do ulice Bautzner Straße jsou původně gotická. Brzy po požáru v roce 1608 byl vybudován hlavní vchod do dvora, na jehož portálu je nápis: Regivm est bene facere et male avdire („Král má dobře konat a špatně poslouchat.“), což je podle Haupta, jenž text připisuje Dornspachovi, výrazem směšné arogance.[3] Gurlitt však tento text dává do souvislosti s Matthäusem Schnitterem, který dům koupil v roce 1610. Ještě mladší částí je nadstavba štítu, která podle svého stylu patří do doby kolem roku 1680. V tomto roce byl majitelem Christian Weise, za něhož byla zvětšena okna na hlavní fasádě. Půdorys ukazuje, že jde o nesourodou stavbu, starší část domu s gotickým obloukem se rozkládá podél Bautzner Straße. Zaklenutí a komín je z roku 1553. Tehdy také na bývalém pozemku komturovy zahrady vznikla přední část domu. Ve dvoře jsou jen 180 cm vysoké iónské sloupy, které s pomocí segmentových oblouků tvoří ochoz s ještě zřetelnými zbytky sgrafit. Tento ochoz byl vybudován kolem roku 1610. Hlavní schodiště s dveřmi a mřížemi pochází z 18. století.[4]
Popis stavby[editovat | editovat zdroj]
Tato kulturní památka[5] významná z hlediska architektonického, uměleckého, uměleckohistorického, regionálního a urbanistického, je jednou z nejvýznamnějších renesančních staveb ve městě s charakteristickým arkýřem dotvářejícím podobu této ulice a s krásným portálem. Budova, do níž jsou integrovány starší gotické prvky, ohraničuje arkádový dvůr. Rustika s plastickým vyznačením kvádrového zdiva má podle Pietschmanna pražský předobraz, jímž je snad Schwarzenberský palác. Dornspachův dům a jádro domu v Bautzner Straße 11 pravděpodobně ukazují nejstarší žitavský typ domu, jehož prostorové dispozice byly již jasně zformovány. Přízemí přední části domu tvoří halu, z níž vede vchod na dvůr a schodiště do postranní haly. V zadní části Dornspachova domu se nacházely hospodářské prostory.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b PIETSCHMANN, Thorsten. Zittau : Architektur und Kunst. 1. vyd. Oybin-Lückendorf: Cybela Verlag GmbH, 2015. 248 s. ISBN 978-3-944470-01-6. S. 30. (německy)
- ↑ HRACHOVEC, Petr. Johanité v náboženském životě na Žitavsku. Praha, 2006 [cit. 2022-09-03]. 181 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lenka Bobková. Dostupné online.
- ↑ HAUPT, Ernst Friedrich. Wilhelm und Konrad, Brüder Nesen, Nikolaus von Dornspach u. Procopius Naso. Zittau: Schöpf, 1843. iv, 156 s. Dostupné online. S. 98. (německy)
- ↑ GURLITT, Cornelius. Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen. Teil: H. 30., Zittau : (Stadt). Dresden: Meinhold, 1907. 292 s. S. 215–220. (německy)
- ↑ Landesamt für Denkmalpflege Sachsen. Kulturdenkmale im Freistaat Sachsen - Denkmaldokument: Obj.-Dok.-Nr. 09301917 [online]. Landesamt für Denkmalpflege Sachsen [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. (německy)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- GURLITT, Cornelius. Beschreibende Darstellung der älteren Bau- und Kunstdenkmäler des Königreichs Sachsen. Teil: H. 30., Zittau : (Stadt). Dresden: Meinhold, 1907. 292 s. S. 215–220. (německy)
- HAUPT, Ernst Friedrich. Wilhelm und Konrad, Brüder Nesen, Nikolaus von Dornspach u. Procopius Naso. Zittau: Schöpf, 1843. iv, 156 s. Dostupné online. (německy)
- HRACHOVEC, Petr. Johanité v náboženském životě na Žitavsku. Praha, 2006 [cit. 2022-09-03]. 181 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lenka Bobková. Dostupné online.
- Landesamt für Denkmalpflege Sachsen. Kulturdenkmale im Freistaat Sachsen - Denkmaldokument: Obj.-Dok.-Nr. 09301917 [online]. Landesamt für Denkmalpflege Sachsen [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. (německy)
- PIETSCHMANN, Thorsten. Zittau : Architektur und Kunst. 1. vyd. Oybin-Lückendorf: Cybela Verlag GmbH, 2015. 248 s. ISBN 978-3-944470-01-6. S. 30. (německy)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- (německy) Oficiální stránky