Kostel svatého Jana Křtitele (Žitava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě
St.-Johannis-Kirche Zittau
Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě
Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě
Místo
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresZhořelec
ObecŽitava
Souřadnice
Základní informace
Církevevangelicko-luterská
ProvincieCírkevní okrsek Löbau-Žitava
Architektonický popis
Stavební slohklasicismus
Výstavba13. století
Další informace
AdresaJohannisplatz, Žitava
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě (německy St.-Johannis-Kirche, či jen Johanniskirche) je původně románský kostel z konce 13. století několikrát přestavovaný. Současná klasicistní podoba je z 18. století. Kostel se nachází na náměstí Johannisplatz v centru saské Žitavy, zemského okresu ZhořelecNěmecku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Interiér kostela, hlavní oltář.

Zmínka o prvním kostele sv. Jana pochází z roku 1291. V roce 1230 na tomto místě stála trojlodní románská bazilika se dvěma věžemi v průčelí, která byla zbudována pro Řád johanitů. V 15. století byla exilovým sídlem pražské kapituly sv. Víta. V letech 1485–1531 byla stavba goticky přestavěna a rozšířena na čtyřlodní halový kostel. Ten byl během sedmileté války, 23. července 1757, zcela zdemolován. Zničeny byly i varhany, které krátce předtím postavil Gottfried Silbermann.

Dne 23. července 1766 byla na základech zničeného kostela zahájena nová stavba v barokním slohu, avšak dostavily se vážné problémy se statikou. Současná podoba stavby pochází od Karla Friedricha Schinkela, který barokní dispozice kompletně přestavěl v klasicistním slohu. Realizaci těchto úprav prováděl Schinkelův žák Carl August Schramm z Žitavy. Už v průběhu výstavby se naklonila pravá z věží.

Gotická plastika sv. Václava, dříve umístěná na západní fasádě, se dnes nachází v městském muzeu.[1]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Nedochované Silbermannovy varhany. Rytina z roku 1758
Fotografie vznikla okolo roku 1926

interiéru je pozoruhodný plochý kazetový strop. Kostel též disponoval Silbermannovými varhanami, které se však nedochovaly.

Hudební ředitelé[editovat | editovat zdroj]

Chrámoví varhaníci současně působili jako obecní regenschori (Directores musices) města. Byli mezi nimi někteří významní hudebníci:

  • Johann Nesen, 1453 „varhanní mistr“ (Orgelmeister)
  • Joachim Pomeranns, 1567
  • Michael Joseph, 1576, († 1599)
  • Lorenz Sternberger, 1600
  • Christoph Schreiber, 1634
  • Andreas Hammerschmidt, 1639
  • Moritz Edelmann, 1676 († 1680)
  • Johann Krieger, 1682
  • Carl Hartwig, 1735 (žák J. S. Bacha)
  • Gottlieb Krause, 1748
  • Johann Trier, 1753
  • Johann Gottlieb Unger, 1789
  • Benjamin Gottlieb Rösler, 1820
  • Franz Karl Theodor Sturm, 1834

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PIETSCHMANN, Thorsten. Zittau : Architektur und Kunst. Kapitola St. Johannis, s. 84–88.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]