Diskuse:První světová válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nevyváženost[editovat zdroj]

Ahoj vsichni, budu psat bez hacku a carek protoze je to pro me jednodussi. Myslim si, ze minimalne zacatek clanku je znacne nevyvazeny a hazi vetsinu viny na nemecko. A to podle me neni spravne, protoze to je opravdu jen mala cast pravdy. Neexistuje ceska verze en:Causes_of_World_War_I ale i kdybych ji napsal, tak by se znacne lisila od zacatku tohoto clanku. Myslim, ze by bylo fer zminit minimalne tyto veci.

  1. Prvni mobilizovalo R-U, pak rusko a potom teprve nemecko.
    1. Po mobilizaci ruska nebylo moc moznosti, protoze valecne plany vsech zemi zaviseli na rychlosti, kdyz mobilizoval jeden (rusko a to i na nemecke casti fronty), byly moznosti bud vse kompletne zastavit nebo okamzite mobilizovat tez.
    2. Nemci dali rusum 12 hodinove ultimatum na zruseni mobilizace a rusove mobilizovali dal.

Podle predchoziho bodu nemeli nemci moc na vyber.

  1. Nemecko diky neuspechu sve zahranicni politiky bylo konfrontobano z vychodu ruskem a ze zapadu francii a vedelo ze pokud jeden z nich zautoci, pak musi nemecko co nejrychleji vyridit francii aby melo sanci prezit.
  2. Francouzi nebyli v nazoru jednotni (nemci take ne), ale uvedomili si, ze toto je nejlepsi moznost na zniceni davneho nepritele a do valky vstupovali s ofenzivnimi plany
  3. V-B se do posledni chvile tvarila jako neutralni kamarad nemecka, a kdyby bylo jasne, ze vstoupi do valky na strane dohody, nemecko by do valky asi neslo.
  4. Hlavni chyba nemecka byla, ze podporilo R-U a vubec se nestaralo co presne podporuje, ale valku spis nechtelo.
    1. Nemecky cisar si byl tak jisty, ze valka nebude, ze klidne odjel na dovolenou
  5. Myslim, ze na zacatku 21 stoleti uz si muzeme dovolit rikat o podobnych vecech pravdu a jestli se nekde mylim, tak budu rad kdyz me opravite.

Petr.fiala 18:29, 17. 4. 2008 (UTC)

Jen se do toho pusťte, budeme rádi, hlavně aby k tomu byly i zdroje. --marv1N 19:31, 22. 4. 2008 (UTC)
já bych jen dodal že termín "vypovězení války" je poněkud matoucí. pokud vím tak válka se především vyhlašovala a ne vypovídala. slovo vypovědět má přece jiný význam zvláště v kontextu "vypovězení války".--Michalli 23:02, 25. 4. 2008 (UTC)

Zaniklé monarchie[editovat zdroj]

Zaniklé monarchie: ruská,habsburská,německá a turecká. Já bych tam přidal ČernoHorská - protože Nikola I. byl v Černé Hoře zbaven trůnu a ČH sloučena se Srbskem.

Otázka: Mám pocit, že je Sarajevo v Srbsku a myslím, že i v té době to bylo Srbsko. Jinak slohově pěkný článek, informace na úrovni učiva 8. třídy na ZŠ. V Anglii nepovažují Wikipedii za důvěryhodný zdroj, já se k jejich názoru také přikláním. A s házením viny na Němce také nesouhlasím, ta nenávist vůči nim, to je myslím pozůstatek z 2. světové války. Sice jí vyhlásili a Hitler nechal zabít miliony lidí - neněmců, ale když to srovnáme se Stalinem, který nechal zabíjet miliony Rusů, tak se to dá ještě, v určitém slova smyslu, pochopit. Ale zpět na konec prvního dvacetiletí. Autor má výborný smysl pro poutavé vyprávění, ale informace, jak jsem se již zmínila, stojí za ... Takže mu radím na Wikipedii nepřispívat a dát se na psaní třeba povídek, či tak něčeho. Možná to bude mít větší hodnotu a úspěch.

Sarajevo bylo a je hlavní město Bosny a Herzegoviny, která byla v roce 1908 anektována Rakouskem-Uherskem. --Silesianus 21. 2. 2011, 18:31 (UTC)

Prosba o vyjasnění[editovat zdroj]

Při čtení jsem narazil na tuto větu z které nejsem vůbec moudrý:

Pokud jde o československé vojsko v Rusku, začátkem léta 1918 československá vojska obsadila téměř celou Transsibiřskou magistrálu (po incidentu s maďarskými zajatci Ruska se totiž odmítli odzbrojit, jak přikázalo Rusku Německo), ...

Tedy: Kdo se odmítl odzbrojit? (Ruská železnice, nebo Československá legie?) A o jaký incident šlo? O jaký příkaz?

S pozdravem Zagothal 15. 6. 2011, 06:00 (UTC)

Viz tzv. Čeljabinský incident. Namátkou tady nebo tady. --Saltzmann 15. 6. 2011, 07:08 (UTC)

Poznámky[editovat zdroj]

Byl jsem překvapen,když autor napsal,že Rusko porazilo v bitvě o Halič c.k.armádu.To je sice pravda,ale přitom zapomněl na vítězství c.k.armády v bitvě u Krašniku. Karel I. byl prasynovec Františka Josefa I. ne synovec. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Wikipedista:History A.M (diskuse)

Krašnik jsem doplnil. Karel I. je v textu uveden jako prasynovec Franze Josefa. --Silesianus (diskuse) 9. 8. 2012, 13:16 (UTC)

Fronty[editovat zdroj]

Nebylo by dobrý tam napsat kdo v jaké frontě vyhrál? Né každej to ví.

[editovat zdroj]

Článek má minimum řádkových referencí, proto odebírám DČ. --Marek Koudelka (diskuse) 1. 12. 2012, 00:19 (UTC)

Yperit[editovat zdroj]

Yperit a Chlor neni totez Rcs-34 (diskuse) 18. 1. 2014, 05:49 (UTC)

Atentát na Ferdinanda[editovat zdroj]

Je zvykem házet atentát na Ferdinanda na srbské nacionalisty (kteří tedy opravdu stiskli spoušť, ale byla to, s prominutím, banda pitomých studentíků, se kterými se snadno dalo manipulovat), ale nějak si nikdo neuvědomuje, že František Ferdinand d'Este byl jedinou osobou v R-U, s kým se dalo v těchto věcech jednat, protože byl odpůrcem anexe Bosny a Hercegoviny. Smrtí Ferdinanda Srbové jasně prodělali a přitom Srbové v předchozích desetiletích dokázali překvapivě dobře a šikovně prokličkovat mezi velmocemi a vybudovat samostatný stát. Pokud by stáli za atentátem, chovali by se velmi hloupě, zcela neslučitelně se svojí dosavadní politikou.

Naopak, uvnitř R-U byly velké síly, které se Ferdinanda velmi obávaly a které měly enormní zájem na tom, aby Ferdinand na trůn nenastoupil: Německy mluvící obyvatelstvo Čech a Uhři, které vedlo agresívní protislovanskou politiku. Přitom Ferdinand již jako následník trůnu deklaroval po svém nástupu na trůn provést narovnání se Slovany. Rakušácké (po pádu R-U německé) a uherské vládní kruhy na tom neměly zájem a otevřeně podporovaly nacionalisty jednotlivých slovanských národů proti sobě. Dokonce za účelem 'eliminace' nežádoucích osob byl zřízen první koncentrák v Evropě - v Talerhofu. Logika událostí tedy velice silně ukazuje na to, že atentát na Ferdinanda byl dílem mocných R-U, kteří neměli zájem na narovnání se Slovany.

Atentát byl vyvrcholením odporu uvnitř R-U proti emancipační politice následníka, zabránil jakémukoliv konstruktivnímu řešení a je příčinou pozdějšího odsunu Němců z Československa.

jik

Upozorňuji na pravidlo WP:Žádný vlastní výzkum. --Jvs 30. 12. 2014, 11:02 (CET)
Myslím, že tento případ je natolik zjevný, že si zaslouží pozornosti. Mimo jiné, moji bývalí kolegové, dříve kriminalisté, vyprávěli, že na škole byl atentát a jeho oficiální výklad uváděn jako typický případ toho, jak se to stát nemohlo. Kromě toho:
1) Uvádím pouze do diskuze, protože se jedná o opomíjený aspekt.
2) To pravidlo je takové podivné, na jeho základě by se vlastně nedalo napsat nic. Chápu ho, ale vyvolává impotenci. jik

Editační války Silesianus[editovat zdroj]

Proč nejste schopen o vašich pochybnostech diskutovat?

  • Osmanská říše - v shrnutí editace bylo uvedeno: doplněn text z článku na wiki Bosenská krize, text z toho článku "Jakmile však došlo k mladoturecké revoluci v Osmanské říši, řada států, která měla zájem na parcelaci jejího území, využila příležitosti. Srbsko, které již od poloviny 70. let 19. století aktivně usilovalo o zisk Bosny, kde se nacházel nemalý počet Srbů, bylo tímto aktem neuvěřitelně pobouřeno". Opravdu nevíte, že před R-U ovládala území Osmanská říše a tyto informace zpochybňujete? Je to učivo ZŠ. Opravdu to chcete zvlášť ozdrojovat?
  • Nesplněné ultimátum - zdroj jste smazal. Poté věc zpochybňujete! To si opravdu neumíte ani na wiki najít příslušný článek, kde byste si doplnil znalosti?--Cechblog (diskuse) 19. 5. 2016, 12:11 (CEST)
Pane kolego. Rakousko-Uhersko neanektovalo Bosnu PO konci nadvlády Osmanské říše, ale ZA. Bosna v době anektace stále patřila Osmanské říši, Osmané byli po anexi finančně odškodněni. Formulace Vaší věty vyznívá ale opačně, tedy že skončila osmanská vláda a poté došlo k anektaci, což není pravda. Jste-li opravdu právník, pak byste toto měl chápat. Odstranění referencí z ark-christopher-namesicnici-jak-evropa-v-roce-1914-dospela-k-valce došlo kvůli tomu, že ačkoliv jsem přešetl daný text, nikde se tyto dvě informace ve zdroji nenacházely. Vyzval jsem Vás proto, pokud s tím nesouhlasíte, ať v diskuzi citujete danou pasáž ze zdroje. Odkázal bych Vás na důkladné přečtení Wikipedie:Věrohodné zdroje. --Silesianus (diskuse) 19. 5. 2016, 12:32 (CEST)
Nikde jsem nepsal tvrzení, které uvádíte. Uvedl jsem: "Po konci nadvlády Osmanské říše" a to jsem ozdrojoval, zdroj ste opětovně smazal. Zdroj z iliteratura.cz vůbec nezdrojoval Osmanskou říši.--Cechblog (diskuse) 19. 5. 2016, 12:46 (CEST)
Ano, napsal jste Po konci nadvlády Osmanské říše, což dokládá moje nesouhlasné tvrzení, že Rakousko-Uhersko neanektovalo Bosnu PO konci nadvlády Osmanské říše, ale ZA. Pokud chcete poukázat na to, že Bosna byla v době anexe osmanská, pak by to mělo znít třeba takto: „Roku 1908 si František Josef I. přisvojil dosud osmanskou Bosnu a Hercegovinu“. Ve zdroji z iliteratura.cz se mi vůbec nedařilo dohledat nic o Bosně, natož o srbském zájmu o ni. Prosím, doložte citací ze zdroje. --Silesianus (diskuse) 19. 5. 2016, 12:52 (CEST)
Nadvládu nelze vykládat, jen tak, jak se o to pokoušíte. Dvojnásob mazat informace a zdroje. Informaci jsem vám doložil dalším zdrojem, ale tento zdroj jste také smazal. --Cechblog (diskuse) 19. 5. 2016, 15:49 (CEST)
Bosna byla v roce 1878 okupována Rakouskem-Uherskem. V roce 1908 bylo toto území Rakouskem-Uherskem anektováno. Co si tedy vykládáte jako konec osmanské nadvlády? Pokud to první, pak je nesmysl to v té větě uvádět. Pokud to druhé, pak je to také nesmysl. --Silesianus (diskuse) 19. 5. 2016, 16:00 (CEST) PS: Pokud si myslíte, že někde něco k něčemu připlácnete a pak je to nesmazatelné, tak to se mýlíte. Obzvláště přihlédneme-li ke kvalitě Vašeho zdrojování (jak je odkazováno jinde).
Vaše opakované citace zdroje, který jste smazal nic nezmění na tom, že termín "Po konci nadvlády", je zcela v pořádku.--Cechblog (diskuse) 25. 5. 2016, 07:40 (CEST)
Vedle toho že se hádáte o naprostý detail bych řekl:
  • po nebo za vůbec není jednoznačné, Bosna a Hercegovina sice formálně (de jure) náležela Osmanské říši (respektive pod její suzerenitu?) ale byla pod faktickou okupací Rakousko-Uherska. Silesianus tedy nemá úplně pravdu. --Wikipedista:BobM d|p 25. 5. 2016, 09:42 (CEST)
Zdroj, který Silesianus smazal situaci rozebírá pečlivě, proto jsem zvolil termín Po konci nadvlády Osmanské říše, ta skončila anexí Bosny a Hercegoviny Rakouskem.--Cechblog (diskuse) 25. 5. 2016, 10:17 (CEST)
ta skončila anexí Bosny a Hercegoviny Rakouskem - ano, což přesně dokazuje moje tvrzení, že věta Po konci nadvlády Osmanské říše, si roku 1908 František Josef I. přisvojil Bosnu a Hercegovinu je nesmysl. Když nadvláda skončila anexí Bosny, tak jak si Bosnu Franz Josef mohl přisvojit (= anektovat) po jejím konci? --Silesianus (diskuse) 25. 5. 2016, 10:38 (CEST)
Jak říkám, jde o zbytečný detail. Tedy i zbytečné reverty. --Wikipedista:BobM d|p 25. 5. 2016, 10:21 (CEST)
Souhlasím, také mazání uvedeného zdroje bylo zbytečné, ten celou situaci pečlivě popsal.--Cechblog (diskuse) 25. 5. 2016, 10:25 (CEST)

@BobM: Tady jde ale o falešné zdrojování (zdroj iliteratura) resp. používání nevěrohodných zdrojů (Joch). Ostatně i ten Machálek dokládá, že Bosna byla do anexe Rakouskem (tedy přisvojení Františkem Josefem) stále osmanská (tudíž z češtinářského pohlede je ta věta lživá). Jasně se tam praví Bosnu a Hercegovinu habsburská monarchie anektovala dne 5. října 1908. Teprve dodatečně bylo toto připojení BiH k Rakousko-Uhersku legalizováno dohodou mezi Vídní a Istanbulem z února 1909, na jejímž základě habsburská monarchie vyplatila Turecku 54 miliónů korun odškodného a současně stáhla své vojenské jednotky z Novopazarského sandžaku. Anektace – 5. října 1908, vzdání se nároků na Bosnu ze strany Osmanů – rok 1909. Tudíž mi vysvětlete, jak mohlo k anektaci dojít po konci nadvlády Osmanské říše? --Silesianus (diskuse) 25. 5. 2016, 10:44 (CEST)

Otázkou je zda vyzdvihujeme faktickou stránku (vojenská okupace) nebo formálně-právní stav (smluvní vzdání se nároků). Jelikož je tvrzení podřadné, konci nadvlády Osmanské říše bych z textu odstranil. --Wikipedista:BobM d|p 25. 5. 2016, 11:39 (CEST)
Což jsem udělal. A co se tu řeší. Btw. i kdyby se mluvilo o konci nadvlády v kontextu rakousko-uherské okupace Bosny, pak by to tam také být nemělo, neboť ta proběhla v roce 1878, tj. 40 let předtím. Takto prostě formulovaná věta bez širšího kontextu by byla zavádějící. --Silesianus (diskuse) 25. 5. 2016, 12:21 (CEST)