Diskuse:Plzeň

1. Nemělo by přeci jen v článku použito výrazu Plzeňské pivo v velkým P? plzeňské pivo s malým p je totiž typ piva.

2. Věta o osvobození Plzně vyvolává dojem, že celý zbytek Česka osvobodili Rusové. Ale co třeba Cheb, Tachov, Mariánské Lázně, Stříbro, Klatovy, Domažlice a další?

-- Pastorius 17:58, 14. 4. 2005 (UTC)

1) Já jsem abstinent, takže tomu zase až tak nerozumím, ale přišlo mi, že pokud uznáme existenci obecnějšího druhového označení pilsner, se neprojevíme moc vlastenecky...

2) Tu větu o osvobození si upravte jak libo; já ty mouchy v článku stejně vychytával jen proto, abych tam mohl nalepit fotku synagogy, takže už jsem to pak moc nečetl, jak to působí či ne. Miaow Miaow 18:19, 14. 4. 2005 (UTC)

No, nevím, málo je toho, není někde nějaký plzeňák, co by se do toho dal? Wiki-vr 18:42, 14. 4. 2005 (UTC)

ad 1. "plzeňské" je typ piva, pravý Pilsner Urquell patrně znají jenom češi, ale "Pils" znaj od Holandska až po USA jako "světlé pivo"

ad 2. osvobození Plzně je důležitý mezník, protože to byla hraniční oblast (či jak se tomu říkalo), a na východ už amíci nešli; Tachov, Domažlice a spol je na západ od Plzně

ad x. jsem z Plzně, ale zrovna si beru Wikidovolenou. :-/ -- slady 07:58, 15. 4. 2005 (UTC)

Ad 2) A Rokycany jsou na západ od Plzně? Mapka je na [1]. Za komančů stála v Rokycanech jako poděkování osvoboditelské Rudé armádě socha krasnoarmějce, kterému místní říkali Divíšek, protože se prý divil, kde se tam vzal, když Rokycany byly osvobozeny Američany. --Luděk 08:09, 15. 4. 2005 (UTC)

ad "Ad 2)" Hmmm, tak to fakt nevim... V tom se nevyznám. Je jasné, že demargační čára někudy vedla, ale kde na milimetr přesně to bylo... ? Na křižovatce U Práce je mapka, ale tak podrobná, aby tam byly Rokycany fak asi neni. Kdopak nám to zjistí? :-) -- slady 09:42, 15. 4. 2005 (UTC)

Neměl by být na obrázku pojmenovaném "Chrám svatého Bartoloměje" opravdu chrám a ne jen pohled z věže? --Parkis 16:07, 27. 4. 2005 (UTC)

- mezi odkazy na konci stranky by mohl byt i odkaz na server www.mesta-obce.cz (Plzen-mesto). Jsou tam informace o poctu obyvatel, vybavenosti, primatorovi atd. - pamatek by mohlo byt uvedeno vice (namatkou: morovy sloup, nektere domy kolem namesti, kostel sv. Jiri, frantiskansky klaster...)

Jinak je to pekne. Skoda, ze nemam cas sem neco napsat :( Benny

Plzeňský Prazdroj vs. Pilsner Urquell. České názvy českých piv

Je až tragikomické, když se Plzeňský Prazdroj ve svých reklamách staví do obrozenecké role a propaguje v České republice české plzeňské pivo pod německým názvem Pilsner Urquell. Pokud by tento název byl používán výhradně jako exportní, je to o něčem jiném. Když si v hospodě objednávám pivo, tak řeknu Prazdroj nebo "Plzeň" a ne žádnej Urquell!!! Dále nerozumím tomu, proč používají nápis "Brewed in Plzeň - CZECH". Mohlo tam být BOHEMIA, CZECHIA nebo CZECH REPUBLIC. Proč CZECH? To je nějaká země nebo stát? --LJM 10:26, 4. 12. 2006 (UTC)

Chrliče na náměstí

Nejen mně vadí tyhle příšery. Ještě jsem neslyšel člověka, který by řekl, že jsou hezké a na tohle historické náměstí patří. Dovedu si tam představit hezkou kašnu odpovídající koloritu náměstí... 88.100.129.192 9. 8. 2013, 16:16 (UTC)

No, tak mě až zas tolik nevadí. Ovšem forma, kterou jsou "propagovány" v článku, je dosti něšťastná. --Vachovec1 (diskuse) 9. 8. 2013, 17:24 (UTC)

Hlavní fotka v infoboxu

Navrhuji, aby byla zvolena jiná, než je tato. Jde o nepříliš podařený snímek a město Plzeň by opravdu mohlo reprezentovat něco jiného. Má někdo nějaký návrh? Původně byla umístěna fotka katedrály (později ještě tato), což je jistě známý symbol. Není na ní samozřejmě nutné trvat, ale pak je vhodné najít něco výstižnějšího. --Vlout (diskuse) 1. 5. 2015, 23:42 (CEST)

Já jsem kolegovi před nedávnem vyhodil z iboxu jinou fotku, (snad) ještě horší - viz zde. Následně tam pak dal současnou. Souhlasím, že ani ta není moc reprezentativní. ---Vachovec1 (diskuse) 2. 5. 2015, 00:03 (CEST)

Chtělo by to opravdu něco lepšího, je to přeci jen první a reprezentativní fotka v článku o Plzni. Není nutná katedrála (navíc i ony odkazované fotky nejsou z nejkvalitnějších), co byste navrhoval vy? --Vlout (diskuse) 2. 5. 2015, 00:06 (CEST)

Škoda

Podnik založen 1859 hrabětem Valdštejnem jako pobočka jeho sléváren a strojíren. Od 1866 je zde Emil Škoda hlavním inženýrem, 1869 podnik kupuje. Čili kolega Kreator007 má pravdu, v článku je to skutečně pomotané. --Vachovec1 (diskuse) 31. 7. 2015, 11:04 (CEST)

Tabulka vývoje počtu obyvatel

@Adam Hauner: Je opravdu potřebné se neomezovat jen na velká sčítání ([2])? Myslím tím tolik, že tabulka je strukturována na desetileté cykly, takže připojení aktuálního data ji v tomto ohledu poněkud narušuje. Ještě výraznější by to bylo myslím tehdy, pokud by snad měl být odteď každý rok vždy přidáván nový sloupec. Možná by proto byl vhodnější dosavadní přístup, který je ostatně aplikován i u ostatních velkých měst, kdy jsou v dané tabulce jen sčítání lidu a aktuální počet obyvatel je v infoboxu. Resp. lze jej jistě uvést i v textu odpovídající sekce (ne v úvodu, který by mohl být asi obecnější a obsahovat informace trvalejšího charakteru), ovšem tabulka jako taková by podle mého soudu měla přehledně shrnovat jen vývojová stádia. --Vlout (diskuse) 16. 12. 2016, 13:49 (CET)

Přiznávám, že jsem maximalista, takže si informaci nedovolím zahodit na smetiště dějin jako zbytečnou, zvláště při opruzu, jakým je vyplnění citační šablony a sestavení celé reference. Pokud bude existovat článek vývoj počtu obyvatel Plzně – a já si myslím, že na něj existuje dost informací, zvláště při zasazování do dobového kontextu – tak v článku o samotné Plzni jistojistě stačí desetiletý cyklus. Ale článek ještě není, já sám bohužel nenajdu dost času, abych jej vytvořil, tak bych zatím informaci uchovával v této tabulce. --Adam Hauner (diskuse) 16. 12. 2016, 14:12 (CET)

Dobře, jak myslíte. Alespoň jsem upozornil na vznikající problém, třeba se toho někdo v příštích letech, až tabulka řádně naroste, chytne. --Vlout (diskuse) 16. 12. 2016, 14:16 (CET)

Určitě, tvá poznámka je naprosto správná a směr, který naznačuješ, bude jistě tím, kterým bude potřeba časem jít. --Adam Hauner (diskuse) 16. 12. 2016, 14:58 (CET)

@Adam Hauner: Nakonec jsem to z tabulky přece jen vyčlenil a nechal ji pouze pro data ze sčítání. Údaj pro rok 2016 jsem ale včetně reference zachoval v textu, protože jsem do dané sekce přesunul i poznámku o počtu obyvatel metropolitní oblasti (úvod článku má jen shrnovat to podstatné) a současně ji doplnil o údaj o největším počtu obyvatel. Z uvedeného zdroje ([3], odkazováno z [4]) lze získat informace pro všechny roky 1971–2015, takže pokud byste chtěl, je možné tu tabulku opravdu maximálně rozšířit. Nyní je tam i odkaz na budoucí článek. --Vlout (diskuse) 18. 12. 2016, 14:59 (CET)

Další názvy Plzně

Nový Plzeň, Nová Plzeň, Nova Pylzna, Plzna Nova, Nowa Pilsen, Nove Pilzne, Newpilsen, Pilsn, Pilssen, Pylzne, Pylsen, Pylzen, Pilzen, Pilzn, Pilsen, Pilssen, Phillsen, Pilltsen, Bilsen, Billsen, Bylssen, Civitas Plznensis, Oppidum Pilznense – zahlédl jsem na FB bez udání zdroje. Po dohledání zdroje jednotlivých podob by se daly vytvořit přesměrování a někde v článku uvést. --Adam Hauner (diskuse) 7. 7. 2020, 12:54 (CEST)

No, leda pokud k tomu budou opravdu věrohodné zdroje (což tedy asi FB není)...--Dirillo (diskuse) 7. 7. 2020, 14:39 (CEST)

„Nová Plzeň“ je uvedena v Historii. Jinak jsou to pravopisné varianty názvů v historických dokumentech, tedy ne další názvy, ale stejné názvy zapsané jiným, již nepoužívaným způsobem. --Matěj Orlický (diskuse) 7. 7. 2020, 14:56 (CEST)

Původ názvu

• někteří autoři odvozují jméno Plzně od německého Pils – houby s tím, že muchomůrka červená patřila do nejstarších receptur k výrobě piva.Zdroj poněkud úzce zaměřený :)
• Další nápady
• místní jméno /“Plzeň“/ se běžně vykládá z osobního jména /“Plzen“/ odvozením přivlastňovací příponou /“-jь“/ - „Plznův (hrad)“. Slabinou tohoto vykladu je, že osobní jméno /“Plzen“/ není nikde doloženo. Proto mnozí etymologové tuto hypotézu odmítají a přiklání se spíše k názoru, že místní jméno /“Plzeň“/ pochází ze slova /“plzeň“/, které označovalo sesutý kus půdy nebo hory (popřípadě místo, kde se hora sesouvala – srov. rusky /“opoľzeň“/), pro což svědčí i celkový ráz terénu.Zdroj:Lutterer, I. – Kropáček, L. – Huňáček, V.: Původ zeměpisných jmen. Praha: Mladá fronta, 1976
• https://cs.wiktionary.org/wiki/Plze%C5%88

--DRobert (diskuse) 13. 3. 2022, 13:38 (CET)

Kapitolka o původu názvu v článku samozřejmě chybí. Ale to s muchomůrkou je výmysl z nevěrohodného zdroje, to by tam nepatřilo. --Matěj Orlický (diskuse) 13. 3. 2022, 14:04 (CET)