Difenyldisulfid

Difenyldisulfid
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	difenyldisulfid
Funkční vzorec	C6H5-S-S-C6H5
Sumární vzorec	C12H10S2
Vzhled	bezbarvá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	882-33-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	212-926-4
PubChem	13436
ChEBI	174102
SMILES	C1=CC=C(C=C1)SSC2=CC=CC=C2
InChI	1S/C12H10S2/c1-3-7-11(8-4-1)13-14-12-9-5-2-6-10-12/h1-10H
Vlastnosti
Molární hmotnost	218,34 g/mol
Teplota tání	61 až 63 °C (335 až 336 K)
Teplota varu	310 °C (583 K)
Hustota	1,353 g/cm3 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Rozpustnost v polárních; rozpouštědlech	rozpustný v ethanolu a tetrahydrofuranu
Rozpustnost v nepolárních; rozpouštědlech	rozpustný v diethyletheru a sirouhlíku
Bezpečnost
	; GHS07 ; GHS09
H-věty	H315 H319 H335 H400 H410
P-věty	P261 P264+265 P271 P273 P280 P302+352 P304+340 P305+351+338 P319 P321 P332+317 P337+317 P362+364 P391 P403+233 P405 P501
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Difenyldisulfid je organická sloučenina se vzorcem (C₆H₅S)₂, zkráceně Ph₂S₂. Jedná se o jeden z nejčastěji synteticky využívaných organických disulfidů. Zápach spojovaný s touto sloučeninou způsobuje příměs thiofenolu.

Příprava a struktura[editovat | editovat zdroj]

Difenyldisulfid se obvykle vyrábí oxidací thiofenolu:

2 PhSH + I₂ → Ph₂S₂ + 2 HI

Jako oxidační činidlo lze také použít peroxid vodíku.^[2] V laboratoři se Ph₂S₂ připravuje zřídka, protože je snadno dostupný a prekurzor zapáchá.

Podobně jako u většiny organických disulfidů není C–S–S–C jádro Ph₂S₂ rovinné; diedrální úhel činí přibližně 85°.^[3]

Reakce[editovat | editovat zdroj]

Ph₂S₂ se používá v organické syntéze jako zdroj skupin PhS.^[4]

Karbonylové sloučeniny obsahující skupiny PhS se obvykle vytváří z enolátových meziproduktů:

RC(O)CHLiR' + Ph₂S₂ → RC(O)CH(SPh)R' + LiSPh

Redukce[editovat | editovat zdroj]

Ph₂S₂ lze, podobně jako jiné disulfidy, zredukovat:

Ph₂S₂ + 2 M → 2 MSPh (M = Li, Na, K)

Kromě kovů je možné jako redukční činidla použít také hydridy, jako jsou borohydrid sodný a triethylborohydrid lithný. Soli PhSM jsou zdroji silného nukleofilu PhS⁻. Většina alkylhalogenidů, RX (X = halogen) přeměňuje disulfidy na thioethery, typu RSPh. Obdobně protonacemi MSPh vzniká thiofenol:

PhSM + HCl → HSPh + MCl

Halogenace[editovat | editovat zdroj]

Ph₂S₂ reaguje s chlorem za vzniku fenylsulfenylchloridu (PhSCl). S fluoridem xenonatým vytváří Ph₂S₂ pentafluorsulfanylbenzen.^[5]

Katalyzátor fotoizomerizací alkenů[editovat | editovat zdroj]

Ph₂S₂ katalyzuje cis-trans izomerizace alkenů indukované ultrafialovým zářením.^[6]

Oxidace[editovat | editovat zdroj]

Oxidací Ph₂S₂ octanem olovičitým (Pb(OAc)₄) v methanolu vzniká sulfinový ester PhS(O)OMe.^[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diphenyl disulfide na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/13436
↑ RAVIKUMAR,K. S.; KESAVAN, V.; CROUSSE, B.; BONNET-DELPON, D.; BÉGUÉ, J.-P. Mild and Selective Oxidation of Sulfur Compounds in Trifluoroethanol: Diphenyl Disulfide and Methyl Phenyl Sulfoxide. Org. Synth.. 2003, s. 184. Dostupné online.
↑ T. Shimizu; H. Isono; M. Yasui; F. Iwasaki; N. Kamigata. Solid State Optical Activity of Dichalcogenides: Isolation by Chiral Crystallization and Determination of Absolute Configuration. Organic Letters. 2001, s. 3639–3641. DOI 10.1021/ol010172g. PMID 11700101.
↑ J. H. Byers. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2004. ISBN 9780471936237. DOI 10.1002/047084289X. Kapitola Diphenyl Disulfide.
↑ Tatiana A. Sergeeva; William R. Dolbier. A New Synthesis of Pentafluorosulfanylbenzene. Organic Letters. 2004, s. 2417–2419. Dostupné online. ISSN 1523-7060. DOI 10.1021/ol0491991. PMID 15228293.
↑ THALMANN, A. OERTLE, K.; GERLACH, H. Ricinelaidic Acid Lactone. Org. Synth.. 1990. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 470.
↑ FIELD, L.; LOCKE, J. M. Methyl Benzenesulfinate. Org. Synth.. 1973. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 723.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu difenyldisulfid na Wikimedia Commons

[pubchem-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/13436

[2] RAVIKUMAR,K. S.; KESAVAN, V.; CROUSSE, B.; BONNET-DELPON, D.; BÉGUÉ, J.-P. Mild and Selective Oxidation of Sulfur Compounds in Trifluoroethanol: Diphenyl Disulfide and Methyl Phenyl Sulfoxide. Org. Synth.. 2003, s. 184. Dostupné online.

[3] T. Shimizu; H. Isono; M. Yasui; F. Iwasaki; N. Kamigata. Solid State Optical Activity of Dichalcogenides: Isolation by Chiral Crystallization and Determination of Absolute Configuration. Organic Letters. 2001, s. 3639–3641. DOI 10.1021/ol010172g. PMID 11700101.

[4] J. H. Byers. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2004. ISBN 9780471936237. DOI 10.1002/047084289X. Kapitola Diphenyl Disulfide.

[5] Tatiana A. Sergeeva; William R. Dolbier. A New Synthesis of Pentafluorosulfanylbenzene. Organic Letters. 2004, s. 2417–2419. Dostupné online. ISSN 1523-7060. DOI 10.1021/ol0491991. PMID 15228293.

[6] THALMANN, A. OERTLE, K.; GERLACH, H. Ricinelaidic Acid Lactone. Org. Synth.. 1990. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 470.

[7] FIELD, L.; LOCKE, J. M. Methyl Benzenesulfinate. Org. Synth.. 1973. Dostupné online. ; Coll. Vol.. S. 723.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]