Dawn (sonda)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dawn
Dawn Flight Configuration 2.jpg
Logo
COSPAR 2007-043A
Katalogové číslo 32249
Start 27. září 2007
Kosmodrom Cape Canaveral Air Force Station
LC-17B
Nosná raketa Delta II 7925H
Stav objektu na heliocentrické dráze
Zánik 2012
Provozovatel USA, NASA-JPL
Výrobce USA, Orbital Sciences Corp.
Druh sonda k planetkám
Program Program Discovery
Hmotnost 1217,7 kg
Parametry dráhy
Centrální těleso Slunce
Aktuální pozice Solar System Simulator
Oficiální web Oficiální web
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dawn (anglicky Úsvit) je mise NASA k největším objektům hlavního pásu, planetce Vestě a trpasličí planetě Ceres. Sonda odstartovala 27. září 2007[1] a na oběžnou dráhu prvního ze svých cílů byla navedena svými iontovými motory 16. července 2011. Na sklonku roku 2012 se od Vesty vypravila na druhou část své cesty[2] a 6. března 2015 dorazila na oběžnou dráhu Cerery.[3] Dawn se tak stal první sondou na oběžné dráze kolem trpasličí planety a první sondou, která během svého putování zakotvila na oběžných drahách dvou různých vesmírných těles.[3]

Během svých orbitálních misí Dawn shromáždila data charakterizující obě tělesa (snímky povrchu, měření gravitačního pole, spektrometrie hornin) a přispěla tak k poznání významné oblasti sluneční soustavy, která dodnes uchovává stopy jejího vzniku, tj. pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter.

Status mise[editovat | editovat zdroj]

Mise byla oficiálně vybrána NASA v prosinci 2001 a práce na přípravě sondy začaly nedlouho poté. Už ale dva roky poté byl projekt poprvé zrušen – toto rozhodnutí bylo změněno v únoru 2004 a práce pokračovaly. V říjnu 2005 byly nicméně znovu pozastaveny a v březnu 2006 byla vedením NASA celá mise opět zrušena. Po hlasitých protestech vědecké komunity a tlaku mezinárodních partnerů (německá DLR a Ústav Maxe Plancka dodaly snímkovací kameru a italská ASI mapovací spektrometr) bylo rozhodnutí přezkoumáno a opět změněno.[4]

Sonda již není aktivní. Při plánovaném komunikačním okně 31. října 2018 se již neozvala. Důvodem je vyčerpání pohonných hmot pro motory, které zajišťují orientaci sondy. Sonda tak není schopná natočit anténu směrem k Zemi. Neaktivní sonda bude nyní po dobu několika desítek let obíhat po velmi nízké oběžné dráze trpasličí planety Ceres.[3]

Vybavení sondy[editovat | editovat zdroj]

Sondu postavila americká společnost Orbital Sciences Corp., provozovatelem je Jet Propulsion Laboratory (JPL) v Pasadeně. Sonda z hliníkové slitiny ve tvaru kvádru má rozměry 1,64 × 1,27 × 1,77 metru a je vybavena dvěma křídly slunečních článků o rozměrech 8,3 × 2,3 metru. Ty sondě dodávají v blízkosti dráhy Země přes 10 kW elektrické energie a dobíjejí NiHbaterii s kapacitou 35 Ah. Sonda je řízena dvěma procesory typu RAD6000. Telekomunikační systém využívá 3 antény s malým ziskem a jednu parabolickou anténu o průměru 1,52 m. Z horní stěny vystupuje tyč magnetometru o délce 5 metrů. Orientaci sondy v prostoru zjišťují dva sledovače hvězd, 16 slunečních čidel a 4 soupravy gyroskopů. O pohon se starají tři iontové motory o tahu 3 × 19–91 mN (palivo xenon, zásoba 425 kg), vycházející z konstrukce ověřené v praxi při letu sondy Deep Space 1.[5] Sonda má záložní systém 12 motorků o tahu 12 × 0,9 N (palivo hydrazin, zásoba 45,6 kg).[6]

Na palubě jsou tyto vědecké přístroje:[6]

  • Dvě nezávislé mapovací kamery FC (Framing Camera) pro pořizování snímků povrchu planetek (ohnisková vzdálenost 100 mm, světelnost f/7.9, 7 barevných filtrů, paměť pro záznam 8 Gbit)
  • Detektor záření gama a neutronů GRND (Gamma Ray and Neutron Detector) pro zjišťování chemického složení hornin do hloubky 1 m (21 čidel)
  • Mapovací spektrometr pro viditelnou a infračervenou oblast VIMS (Visible and Infrared Mapping Spectrometer) pro zjišťování mineralogického složení povrchu planetek (paměť pro záznam 8 Gbit)

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Trajektorie letu

Dosavadní průběh letu[6]

  • 27. září 2007 – start a navedení na oběžnou dráhu
  • 17. prosinec 2007 – zapojen iontový motor
  • 31. říjen 2008 – ukončeno urychlování sondy, spotřeba cca 72 z 425 kg paliva
  • 21. listopad 2008 – korekční manévr (TCM-1) pro zpřesnění plánovaného průletu kolem Marsu
  • 18. únor 2009gravitační manévr ve výši 549 km nad povrchem Marsu, snímkování povrchu
  • 13. listopad 2009 – vstup do hlavního pásu planetek[7]
  • 22. květen 2012 – postupné odpoutávání od Vesty
  • 26. srpna 2012 – opuštění vlivu planetky Vesta[2]
  • 6. březen 2015 – přílet k trpasličí planetě Ceres a navedení na její oběžnou dráhu[3]
  • 1. listopad 2018 – ukončení primární mise

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sonda Dawn vzlétla zkoumat zrození sluneční soustavy. zpravy.idnes.cz [online]. 2007-09-27 [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. 
  2. a b TICHÝ, Miloš. Sonda Dawn odhalila další tajemství planetky Vesta [online]. Observatoř Kleť, České Budějovice, 2012-05-13 [cit. 2012-07-03]. Dostupné online. 
  3. a b c d ČTK. Lidstvo poprvé „zaparkovalo“ u trpasličí planety. A hned u té nejtajemnější [online]. Technet.cz, 2015-03-09 [cit. 2015-03-10]. Dostupné online. 
  4. Sonda Dawn přece jen poletí k asteroidům. finweb.ihned.cz [online]. 2006-03-29 [cit. 2009-05-15]. Dostupné online. 
  5. Dawn na Spaceprobes. spaceprobes.kosmo.cz [online]. [cit. 2009-05-15]. Dostupné online. 
  6. a b c Dawn Spacecraft View of Mars. www.nasa.gov [online]. 2009-02-22 [cit. 2009-05-15]. Dostupné online. 
  7. Dawn Enters Asteroid Belt -- For Good [online]. NASA, 2009-11-13 [cit. 2009-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]