Přeskočit na obsah

Daniel Brühl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Daniel Brühl
Daniel Brühl v roce 2020 na Berlinale
Daniel Brühl v roce 2020 na Berlinale
Rodné jménoDaniel César Martín Brühl González
Narození16. června 1978 (47 let)
Barcelona, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Alma materGymnázium tří králů
Aktivní rokyod roku 1995
ChoťFelicitas Rombold
Partner(ka)Jessica Schwarz (2001–2006)
Děti2
RodičeHanno Brühl
SídloBerlín, Německo
Oficiální webdanielbruehl.com
Významné roleAlex (Good Bye, Lenin!)
Niki Lauda (Rivalové)
Helmut Zemo (Falcon a Winter Soldier)
Český dabingMartin Písařík
Umělecké ceny
Řád umění a literatury (2017, rytíř)
Cena prezidenta: MFF Karlovy Vary (2024)

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Daniel César Martín Brühl González (* 16. červen 1978 Barcelona), známý jako Daniel Brühl, je německý a španělský herec a režisér.

Svou hereckou kariéru začal již v mladém věku, když se v roce 1995 začal objevovat v německém seriálu Verbotene Liebe. V roce 2003 si zahrál hlavní roli v tragikomedii Good Bye, Lenin!, která byla pro něj zlomovou a díky ní se proslavil po celé Evropě. Pracoval na evropských i amerických filmech v několika odlišných jazycích, mezi jeho nejznámější patří například Občanská výchova, Dámy v letech, Šťastné a veselé a Salvador (Puig Antich).

Mezinárodnímu publiku se představil rolí Frederika Zollera ve filmu Quentina Tarantina Hanebný pancharti a ztvárnil i menší roli v akčním filmu Bourneovo ultimátum, posledním dílu trilogie o agentu Jasonu Bourneovi. V roce 2013 si zahrál pilota formule 1 Nikiho Laudu ve filmu Rivalové a za svůj herecký výkon byl nominován na Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]
Brühl a Rombold v roce 2018

Narodil se v Barceloně ve Španělsku. Pochází z bilingvní rodiny a mluví plynně německy, anglicky, španělsky, francouzsky a katalánsky. Jeho otec byl režisér Hanno Brühl (1937–2010), který se narodil v São Paulu v Brazílii. Jeho španělská matka byla učitelka. Daniel má také bratra Olivera a sestru Miriam. Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do Kolína nad Rýnem v Německu, kde vyrůstal a navštěvoval Dreikönigsgymnasium. Vyrůstal v multikulturní rodině, a tak ovládá němčinu, španělštinu, angličtinu a francouzštinu a rozumí katalánštině.

V roce 2006 se rozešel se svou dlouholetou přítelkyní a později i snoubenkou, herečkou Jessicou Schwarz, se kterou se setkal na natáčení filmu Nichts bereuen. Jeho manželkou je psycholožka a bývalá modelka Felicitas Rombold.[1] V květnu 2016 bylo oznámeno, že pár očekává svého prvního potomka a v říjnu 2016 se jim narodil syn Anton Hanno. V roce 2020 se páru narodil druhý syn.[2]

Brühl v roce 2015 před objektivem fotografa Olivera Marka

S herectvím začal již v raném věku a jeho první rolí byl Benji v seriálu Verbotene Liebe. Jeho průlomová role přišla v roce 2003 ve filmu Good Bye, Lenin! nominovaném na Zlatý glóbus. Zde ztvárnil hlavní roli Alexe Kernera a získal za ní ceny evropské filmové akademie. V roce 2004 se objevil ve své první anglicky mluvící roli ve snímku Dámy v letech, po boku hereckých legend Judi Dench a Maggie Smith. V ten samý rok vyhrál cenu People's Choice pro nejlepšího herce za film Láska v myšlenkách a byl nominován ve stejné kategorii za film Občanská výchova. Upozornil na sebe také ve filmu Šťastné a veselé, kde v roli poručíka Horstmayera zúročil své jazykové schopnosti a mluvil třemi jazyky: francouzsky, německy a anglicky. Film je trojjazyčný a zobrazuje vánoční příměří skotských, francouzských a německých vojáků během první světové války.

V roce 2006 byl pozván do porot krátkých filmů a Cinéfondation na Filmovém festivalu v Cannes. V červnu 2006 se objevil v malé roli ve snímku 2 dny v Paříži. Ve stejném roce si zahrál hlavní roli v oceňovaném filmu Salvador (Puig Antich). Ztvárnil zde katalánského anarchistu Salvadora Puig Anticha popraveného během Frankovy éry. Dále se objevil v menší roli v Bourneově ultimátu a ve fantasy filmu Krabat: Čarodějův učeň.

Americkému publiku se představil v roce 2009 v roli německého válečného hrdiny Frederika Zollera ve filmu Quentina Tarantina, Hanebný pancharti. Spolu s celým obsazením filmu získal Cenu Sdružení filmových a televizních herců za nejlepší výkon herců v celovečerním filmu. Ve stejném roce si také zahrál ve třetím filmu Julie Delpy s názvem Čachtická paní. V květnu 2009 se rozhodl, že bude aktivní i na jiném, než filmařském poli, a založil produkční společnost Fouronfilm. O rok později si zahrál po boku Johna Malkoviche roli mladého nacistického vojáka ve filmu Tranzit. Také se s Clivem Owenem objevil v hororu Nezvaní hosté, režiséra Juana Carlose Fresnadilla.

V roce 2013 ztvárnil Daniela Domscheit-Berga ve filmu WikiLeaks, který pojednává o jejím založení. Ve stejném roce se objevil jako pilot Formule 1, Niki Lauda v životopisném snímku Rona Howarda, Rivalové. Film zaznamenal jak komerční, tak i úspěch u kritiků a za ztvárnění Nikiho Laudy získal mnoho nominací, například na Zlatý glóbus, Critic's Choice Award, Cenu Sdružení filmových a televizních herců nebo na cenu BAFTA.

V roce 2016 se objevil po boku Emmy Watsonové a Michaela Nyqvista ve filmu Kolonie, který se natáčel od října do prosince 2014 v Jižní Americe, Německu a Lucembursku. Ve stejném roce ztvárnil Barona Zema, hlavní zápornou postavu, ve akčním filmu Captain America: Občanská válka.[3] Roli si zopakoval i v seriálu Falcon a Winter Soldier. V březnu 2016 navštívil Českou republiku v rámci filmového festivalu Febiofest, kde představil film Kolonie a získal cenu filmových fanoušků z Česko-Slovenské filmové databáze za roli Nikyho Laudy z Rivalů.[4][5]

V roce 2017 mu byl udělen francouzský Řád umění a literatury v hodnosti rytíř (Chevalier).[6] Ve stejném roce ztvárnil ve filmu Úkryt v zoo roli nacistického pohlavára a zoologa Lutze Hecka, který chce zničit varšavskou zoo řízenou manžely Żabińskými (Jessica Chastainová a Johan Heldenbergh).[7] Na konci roku 2020 bylo oznámeno, že si zahraje ve filmové adaptaci Remarqueovy knihy Na západní frontě klid.[8] V roce 2021 režíroval německou komedii Soused, v níž také ztvárnil jednu z hlavních rolí.

V roce 2024 ztvárnil módního návrháře Karla Lagerfelda v televizní minisérii Becoming Karl Lagerfeld.[9] Ve stejném roce se zúčastnil Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, kde z rukou Jiřího Bartošky převzal Cenu prezidenta festivalu.[10][11]

Filmografie

[editovat | editovat zdroj]
Rok Název Role
1999 Země hojnosti Checo
2000 Schule Markus
Deeply Jay
2001 Nichts bereuen Daniel
Das weiße Rauschen Lukas
Honolulu Marek
2002 Vaya con Dios Arbo
Sloní srdce Marko
2003 Good Bye, Lenin! Alex
2004 Láska v myšlenkách Paul
Dámy v letech Andrea
Farland Frank
Občanská výchova Jan
2005 Šťastné a veselé Hortsmayer
2006 Loď stínů Chris
Salvador (Puig Antich) Salvador Puig Antich
Kámoš Karl
2007 2 dny v Paříži Lukas
Bourneovo ultimátum Martin Kreutz
2008 Transport Klaus
Krabat: Čarodějův učeň Tonda
Kousek čokolády Marcos
2009 John Rabe – Ctihodný občan Třetí Říše Dr. Georg Rosen
Čachtická paní Istvan Thurzo
Dinosaurier Tobias Hardmann
Hanebný pancharti Fredrick Zoller
Lila, Lila David Kern
2010 Královská cesta Rupert
Die kommenden Tage Hans Krämer
2011 Eva Álex Garel
Velký sen Konrad Koch
Co kdybychom žili společně? Dirk
Nezvaní hosté Ptec Antonio
2012 Bláznivá výhra Iván Pelayo
7 dní v Havaně španělský podnikatel
2013 Rivalové Niki Lauda
WikiLeaks Daniel Domscheit-Berg
Nejhledanější muž Max
2014 Já a Kaminski Sebastian Zöllner
2015 S tváří anděla Thomas
Dáma ve zlatém Hubertus Czernin
Kolonie Daniel
Dokonalý šéf Tony
2016 Jeder stirbt für sich allein Escherich
Captain America: Občanská válka baron Zemo
Das Versprechen – Erste Liebe lebenslänglich Jens Söring
2017 Úkryt v zoo Lutz Heck
2018 The Cloverfield Paradox Ernst Schmidt
Operace Entebbe Wilfried Böse
2019 Moje Zoe Thomas
2021 Kingsman: První mise Erik Jan Hanussen
Soused Daniel
2022 Na západní frontě klid Matthias Erzberger
2023 Vypravěčka filmů Nansen
2024 Závod o slávu Roland Gumpert
Eden Heinz Wittmer
Rok Název Role Poznámky
2018–2020 Psychiatr Dr. Laszlo Kreizler televizní seriál, hlavní role
2021 Falcon a Winter Soldier Helmut Zemo seriál, 5 dílů
Marvel Studios: Assembled on sám dokument, díl: „Assembled: The Making of The Falcon and the Winter Soldier“
2024 Becoming Karl Lagerfeld Karl Lagerfeld hlavní role
Franšíza Eric vedlejší role

Ocenění a nominace

[editovat | editovat zdroj]
Rok Organizace Kategorie Nominovaná práce Výsledek
2002 Bavarian Film Awards Nejlepší mladý herec Das Weisse Rauschen, Nichts bereuen, Vaya con Dios vítězství
German Film Awards Nejlepší herec v hlavní roli vítězství
New Faces Awards Nejlepší herec vítězství
2003 Preis der deutschen Filmkritik Nejlepší herec Das Weisse Rauschen, Vaya con Dios vítězství
Bambi Nejlepší obsazení filmu (společně s ním cenu obdrželi Katrin Saß a Florian Lukas) Good Bye, Lenin! vítězství
European Shooting Stars Award Nejlepší mladý herec vítězství
Jupiter Awards Nejlepší německý herec vítězství
Evropské filmové ceny Evropská filmová cena pro nejlepšího herce vítězství
Jameson People's Choice Award pro nejlepšího herce vítězství
German Film Awards Cena publika pro nejlepšího německého herce vítězství
Nejlepší herec v hlavní roli Good Bye, Lenin!, Sloní srdce vítězství
2004 Evropské filmové ceny Evropská filmová cena pro nejlepšího herce Občanská výchova nominace
Jameson People's Choice Award pro nejlepšího herce Láska v myšlenkách vítězství
2006 Barcelona Film Awards Nejlepší herec Salvador (Puig Antich) vítězství
2007 Butaca Awards Nejlepší katalánský filmový herec nominace
Cinema Writers Circle Awards Nejlepší herec nominace
Fotogramas de Plata Nejlepší filmový herec nominace
Goya Awards Nejlepší herec nominace
Mestre Mateo Awards Nejlepší herec Loď stínů nominace
Mezinárodní filmový festival v Seattlu Nejlepší herec Salvador (Puig Antich) vítězství
Spanish Actors Union Nejlepší herec v hlavní roli nominace
2009 Phoenix Film Critics Society Awards Nejlepší obsazení filmu Hanebný pancharti vítězství
San Diego Film Critics Society Awards Nejlepší obsazení filmu vítězství
2010 Central Ohio Film Critics Association Awards Nejlepší obsazení filmu vítězství
Cena Sdružení filmových a televizních herců Nejlepší obsazení celovečerního filmu vítězství
CinEuphoria Awards Nejlepší obsazení filmu vítězství
2012 Cinema Writers Circle Awards Nejlepší herec Eva nominace
Gaudí Awards Nejlepší herec v hlavní roli nominace
Goya Awards Nejlepší herec nominace
2013 Dallas–Fort Worth Film Critics Association Awards Nejlepší herec ve vedlejší roli Rivalové nominace
Dublin Film Critics Circle Awards Nejlepší herec nominace
San Diego Film Critics Society Awards Nejlepší herec ve vedlejší roli nominace
Washington D.C. Area Film Critics Association Awards Nejlepší herec ve vedlejší roli nominace
2014 Zlatý glóbus Nejlepší herec ve vedlejší roli nominace
Filmová cena Britské akademie Nejlepší herec ve vedlejší roli nominace
Cena Saturn Nejlepší herec ve vedlejší roli nominace
Critics' Choice Movie Awards Nejlepší herec ve vedlejší roli nominace
Empire Awards Nejlepší herec ve vedlejší roli nominace
Jupiter Awards Nejlepší německý herec nominace
Online Film & Television Association Awards Nejlepší herec ve vedlejší roli nominace
Nejlepší průlomový herecký výkon: muži nominace
Romy Gala Oblíbený herec nominace
Santa Barbara International Film Festival Virtuoso Award vítězství
Cena Sdružení filmových a televizních herců Nejlepší herec ve vedlejší roli nominace
Seattle Film Critics Awards Nejlepší herec ve vedlejší roli vítězství
2016 Jupiter Awards Nejlepší německý herec Já a Kaminski nominace
Teen Choice Awards Nejlepší filmový záporák Captain America: Občanská válka nominace
2019 Zlatý glóbus Nejlepší herec v minisérii nebo televizním filmu Psychiatr nominace
Satellite Award Nejlepší herec v minisérii nebo televizním filmu nominace
2021 Berlínský mezinárodní filmový festival Zlatý medvěd pro nejlepší film Soused nominace
Filmový festival Taormina Cariddi D'Oro pro nejlepší film vítězství
Polifemo Mask pro nejlepšího herce vítězství
Art Film Festival Blue Angel pro nejlepší film nominace
Hollywood Critics Association Nejlepší herec v dramatickém internetovém seriálu Falcon a Winter Soldier nominace
2022 Jupiter Awards Speciální cena poroty Soused vítězství
2024 Gaudí Awards Nejlepší herec ve vedlejší roli Vypravěčka filmů nominace

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel Brühl na anglické Wikipedii.

  1. OLOWOKANDI, Fiyin. 'Alienist' Star Daniel Brühl's Wife Is a Psychotherapist — inside His Personal Life [online]. Amo Mama, 2020-07-20 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Schauspieler Daniel Brühl ist wieder Vater geworden [online]. RND, 2020-09-01 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (německy) 
  3. ZAVŘELOVÁ, Monika. Až jako padoucha z Kapitána Ameriky mě synovec ocenil, říká Daniel Brühl [online]. iDNES.cz, 2016-03-18 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  4. Dnes by film Good bye, Lenin! zapadl, řekl v Praze herec Daniel Brühl [online]. Hospodářské noviny, 2016-03-20 [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  5. SPÁČILOVÁ, Mirka. Brühl dostal za Nikiho Laudu cenu fanoušků, ač ho pilot málem vyhodil [online]. iDNES.cz, 2016-03-20 [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  6. Discours à l’occasion de la soirée française de la Berlinale [online]. Gouvernement.fr, 2017-02-13 [cit. 2021-07-10]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. SPÁČILOVÁ, Mirka. VIDEO: Za války mezi uprchlíky se rodí slůně. Přichází Úkryt v zoo [online]. iDNES.cz, 2017-03-10 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  8. TOTUŠEK, Jaroslav. Válečný epos podle Remarqua. Netflix chystá adaptaci románu Na západní frontě klid [online]. Lidové noviny, 2020-12-22 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. 
  9. JANDOVÁ, Kristýna. Exkluzivní rozhovor: Daniel Brühl jako Karl Lagerfeld v nové minisérii [online]. Vogue, 2024-05-15 [cit. 2025-11-11]. Dostupné online. 
  10. Minuta N: Německý herec Daniel Brühl dnes na MFF Karlovy Vary uvedl svůj tři roky starý režijní debut Soused, v němž ztvárnil i jednu z hlavních rolí. [online]. Deník N, 2024-07-04 [cit. 2025-11-11]. Dostupné online. 
  11. ŠŤÁSTKA, Tomáš. Krásná soška. Hezčí než Oscar, pochválil Brühl Bartoškovi Cenu prezidenta [online]. iDNES.cz, 2024-07-04 [cit. 2025-11-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]