Děpolt Martin Černín z Chudenic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Děpolt Martin hrabě Czernin z Chudenic
Vrchní velitel v Sedmihradsku
Ve funkci:
1741 – 1747
PředchůdceJan Jiří Kristián z Lobkowicz
NástupceOtto Ferdinand Abensberg-Traun
Vojenská služba
SlužbaHabsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Hodnostgenerál jezdectva (1748), polní podmaršál (1737), generálmajor (1734)
Úmrtí3. června 1755
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě (1699)
Choť(1737) Marie Antonie ze Stommu (1715–1763)
RodičeFrantišek Maxmilián Czernin z Chudenic (1642–1699) a Eva Františka Příchovská z Příchovic
DětiMarie Ludmila, provd. Chorinská z Ledské (1744–1802)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děpolt Martin Protiva hrabě Černín z Chudenic (německy Theobald Martin Graf Czernin von und zu Chudenitz; 1680 – 3. června 1755 Prešpurk) byl generál císařské armády ze staré české šlechty. Byl účastníkem dynastických válek první poloviny 18. století a postupoval v hodnostech. V letech 1741–1747 zastával funkci zemského velitele v Sedmihradsku a po odchodu do výslužby získal hodnost generála jezdectva (1748).

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Genealogický vývod Děpolda Martina Czernina

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Černínů z Chudenic, patřil k chudenické linii.[1] Narodil se jako nejmladší syn Františka Maxmiliána Černína (1642–1699) a jeho druhé manželky Evy Františky, rozené Příchovské z Příchovic.[2] Po otcově smrti byl spolu se staršími bratry povýšen do hraběcího stavu (1699)[3] a sdílel také společnou držbu panství a hradu Švihov, které však muselo být pro dluhy prodáno již v roce 1700. Švihovské panství převzal vzdálený strýc Heřman Jakub Černín z významnější nedrahovické linie.[4][5] Děpolt Martin od mládí sloužil v císařské armádě a uplatnil se jako důstojník jezdectva, bojoval ve válce o španělské dědictví, dosáhl hodnosti plukovníka a mezitím získal titul císařského komorníka. Po válce o španělské dědictví byl posádkovým velitelem v Miláně. Během své vojenské kariéry využíval konexí na významnější nedrahovickou linii Černínů a archivně je doložena jeho bohatá korespondence se vzdáleným bratrancem Františkem Josefem Černínem.[6][7] V roce 1723 se v Praze zúčastnil korunovace Karla VI. českým králem a zmíněného Františka Josefa během korunovačních slavností zastupoval ve funkci nejvyššího číšníka.[8]

V roce 1734 byl povýšen do hodnosti generálního polního strážmistra (Generalfeldwachtmeister, respektive generálmajor). Téhož roku byl zraněn a zajat v bitvě u Bitonta ve válce o polské dědictví. V roce 1737 dosáhl hodnosti polního podmaršála a zúčastnil se války s Osmanskou říší. V letech 1741–1747 zastával funkci velitele v Sedmihradsku.[9] Zde jako první organizoval stálé a pravidelné jednotky císařské armády. Po odvolání ze Sedmihradska a propuštění do penze získal hodnost generála jezdectva (1748).[10]

V roce 1737 se oženil s baronkou Marií Antonií von Stomm (1715–1763), dcerou plukovníka Jana Františka Stomma.[11] Z manželství se narodila jediná dcera Marie Ludmila (1744–1802), dáma Řádu hvězdového kříže, provdaná v roce 1769 za hraběte Michala Václava Chorinského z Ledské (1736–1806), c. k. komořího a majitele statků na Moravě.[12][13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ottův slovník naučný, díl VI.; Praha, 1893, s. 624–625 (heslo Černín z Chudenic) dostupné online
  2. ↑ Rodokmen Černínů na webu euweb.cz dostupné online
  3. ↑ JUŘÍK, Pavel: Czerninové. Nezahyneš ani ohněm ani mečem; Praha, 2021; s. 17 ISBN 978-80-242-7274-0
  4. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 338
  5. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII.; Praha, 2008; s. 384 ISBN 978-80-7277-041-0
  6. ↑ VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Academia Praha, 2014; s. 427, 735 ISBN 978-80-200-2364-3
  7. ↑ VÁVRA, Filip: Mezi Vídní a Prahou. Komunikace Františka Josefa Černína se správcem jeho vídeňských paláců ve 20. a první polovině 30. let 18. století (diplomová práce); Fakulta filozofická Univerzity Pardubice, 2018; s. 64 dostupné online
  8. ↑ Kolektiv: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723; Národní galerie Praha, 2009; s. 203, 210 ISBN 978-80-7432-002-6
  9. ↑ Přehled velitelů v Sedmihradsku 1691–1861 dostupné online
  10. ↑ Služební postup Děpolta Martina Černína in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 23 dostupné online
  11. ↑ WISSGRILL, Franz Karl: Schauplatz des landsässigen niederösterreichischen Adels, II. díl; Vídeň, 1795; s. 182 dostupné online
  12. ↑ MERAVIGLIA, Rudolf: Böhmische Adel; 1866; s. 115 dostupné online
  13. ↑ SCHÖNFELD, Ignaz: Adels Schematismus des österreichischen Kaiserthumes, 1825; s. 61 dostupné online
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Děpolt_Martin_Černín_z_Chudenic&oldid=23744673“