Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny
| Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny | |
|---|---|
 Anežka Česká, zakladatelka kláštera křižovníků s červenou hvězdou (český mistr, 1482) | |
| Právní forma | spolek |
| Založeno | 1928 |
| Předseda | Josef Vlasák O.Cr. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny byl spolek založený v roce 1928 za účelem shromáždění finančních prostředků na výstavbu katolických kostelů v rychle se rozvíjejících okrajových čtvrtích Velké Prahy, kde přibývali noví obyvatelé, pro které chyběla církevní zařízení.
Historie a činnost[editovat | editovat zdroj]
K myšlence vybudovat kolem centra hlavního města dostatek svatostánků se koncem 20. let přiklonil především František Nosek, významný politik, ministr a poslanec za Československou stranu lidovou. Velkou podporu našel u Josefa Vlasáka, velmistra Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Založili spolek nazvaný "Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny", který byl ustaven nejprve jako volné sdružení, ale v květnu 1928 byly ministerstvem vnitra schváleny stanovy, jež v červnu 1928 přijala i arcibiskupská konzistoř.[1]
Název spolku vyjadřoval vztah řádu křižovníků s červenou hvězdou k jeho zakladatelce Anežce Přemyslovně a zároveň připomínal 650. výročí jejího úmrtí.
Se vznikem a působením spolku bývá někdy spojován údajný, ale blíže nedoložený výrok pražského biskupa Antonína Podlahy: místo úsilí o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí strženého v roce 1918 nebo postavení sloupu nového by bylo účelnější na pražské periferii postavit tolik nových kostelů, kolik bylo hvězd rozsypaných z koruny Panny Marie Immaculaty při stržení sloupu.[2][3][4]
Činnost spolku se soustředila především na získávání finančních prostředků, pomocí kterých by bylo možno záměr výstavby kostelů realizovat. V následujících letech skutečně vzniklo v okrajových částech Prahy několik nových sakrálních objektů a u některých je zmiňována podpora spolku nebo přímá podpora Františka Noska. U dvou z nich (kostely v Krči a v Košířích) byl architektem další člen spolku, Jaroslav Čermák.
Spolek pokračoval ve své činnosti i po smrti Františka Noska (v roce 1935) a v roce 1942 byl jako poslední z kostelů, u nichž se uvádí podpora Díla blahoslavené Anežky Přemyslovny, dokončen kostel svatého Jana Nepomuckého v Košířích.
Objekty podpořené spolkem[editovat | editovat zdroj]
Už před oficiálním založením spolku vznikly nebo se připravovaly v nových částech Prahy čtyři stavby, které byly v souladu s jeho záměry:
- Kostel sv. Vojtěcha v Dejvicích (vysvěcen 1927),
- kaple svatého Václava v areálu Thomayerovy nemocnice v Krči (vysvěcena 1928),
- kostel svatého Václava ve Vršovicích (vysvěcen 1929),[5]
- kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech (vysvěcen 1932), který nahradil provizorní farní kapli sv. Aloise v budově reálky na Náměstí krále Jiřího.
Další projekty realizované po založení Díla blahoslavené Anežky Přemyslovny:
- farní budova s kaplí (nyní divadlo Miriam) u dnešního kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie ve Strašnicích (vysvěceno 1930),[6]
- svatyně Krista Krále ve Vysočanech (vysvěcena 1930),[7]
- přestavba stodoly na stejně zasvěcenou (nyní již zbořenou) kapli v sousedství dnešního kostela sv. Alžběty Durynské ve Kbelích (vysvěceno 1932),[8]
- kostel sv. Anežky České v Záběhlicích na Spořilově (vysvěcen 1935),[9][10]
- kostel Panny Marie Královny Míru na Lhotce (vysvěcen 1937),[11]
- podpora výstavby kaple na místě dnešního kostela sv. Terezie od Ježíše v Kobylisích (vysvěceno 1937),[9][12][13]
- přestavba jatek na kostel sv. Františka z Asisi na Chodově (1938),[14]
- přestavba orlovny na kostel sv. Vojtěcha na Balkáně na rozhraní Vysočan a Žižkova (vysvěcen 1939),[15]
- dřevěný provizorní kostel sv. Františka z Assisi v Krči (vysvěcen 1941),[16]
- kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích (vysvěcen 1942).[2][17]
Z prostředků spolku bylo údajně financováno také odkoupení a oprava barokní kaple sv. Kláry v Troji.[9][18] Uvažovalo se i o výstavbě kaple nebo kostela v Malešicích, tento záměr se ale neuskutečnil.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KRUS, František. Jde o svatováclavské dědictví!. Životem. Exerciční dům, Hlučín ve Slezsku, Serie III., 1929, čís. 64, s. 9–10. Dostupné online.
- ↑ a b V sobotu 28. dubna slaví sedmdesátiny košířský kostel sv. Jana Nepomuckého [online]. O Cibulkách, Šmukýřce a okolí, 23. 4. 2012 [cit. 2019-10-20]. Kapitola Praha ověnčená kostely. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Anežky a patronů českých [online]. [cit. 2019-10-20]. Kapitola Historie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-12.
- ↑ Rozsypané hvězdy. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Kostel sv. Václava ve Vršovicích. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Svatyně Krista Krále ve Vysočanech. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Kostel sv. Alžběty ve Kbelích. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ a b c Prostor - architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-12.
- ↑ Kostel sv. Anežky na Spořilově. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Kostel Panny Marie Královny míru ve Lhotce. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Kostel sv. Terezie od Dítěte Ježíše v Kobylisích. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Historie | Farnost sv. Terezie – Kobylisy [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Františka z Assisi v Praze - Chodově. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Kaple sv. Vojtěcha na Balkáně. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Kostel sv. Františka z Assisi v Krči. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
- ↑ Kostel sv. Jana Nepomuckého, Stavby Prahy 5 - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Kláry v Troji. www.sfr.cz [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-07.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PELZBAUEROVÁ, Věra. Dějiny částí Prahy jako dějiny farních obvodů. 1. vyd. Praha: Volvox Globator, 2008. 457 s. ISBN 978-80-7207-676-5.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- BRADNA, Jan. Kostely kolem Prahy – Úvod [online]. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, 11. 3. 2015 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- BRADNA, Jan. Kostely kolem Prahy – 1. část [online]. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, 18. 3. 2015 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- BRADNA, Jan. Kostely kolem Prahy – 2. část [online]. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, 26. 3. 2015 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- BRADNA, Jan. Kostely kolem Prahy, závěrečná část [online]. Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, 8. 4. 2015 [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- NOVÁK, Antonín. Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny [online]. Sekulární františkánský řád, 22. 9. 2005 [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07.
- PELZBAUEROVÁ, Věra. Kostel sv. Alžběty ve Kbelích [online]. Sekulární františkánský řád, 1. 6. 2004 [cit. 2019-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07.
- Česká televize. Cesty víry: Jsou už takoví
- Český rozhlas. Martin Horálek: Potupa při stavbě i stržení Mariánského sloupu. Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny