Corgémont
| Corgémont | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°11′40″ s. š., 7°8′43″ v. d. |
| Nadmořská výška | 663 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Bernský Jura |
  Corgémont Corgémont, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,67 km² |
| Počet obyvatel | 1 706 (2018)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 96,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2606 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Corgémont je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 1 700[1][2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Corgémont leží v nadmořské výšce 663 m, vzdušnou čarou 10 km severozápadně od města Biel/Bienne. Obec leží ve východní části údolí Vallon de Saint-Imier, převážně severně od toku řeky Suze (německy Schüss).
Území obce o rozloze 17,6 km² pokrývá část široké údolní kotliny Vallon de Saint-Imier. Centrální část tvoří 500 m široké údolí řeky Schüss. Na severu oblast zasahuje až k antiklinále Montagne du Droit (až 1126 m n. m.). Na jihu se Corgémont rozprostírá až k výšinám masivu Chasseral, kde se nachází nejvyšší bod obce ve výšce 1325 m n. m. Na jihu se Corgémont rozprostírá až k vrcholkům horského masivu Chasseral. Na hřebeni masivu Chasseral se tvrdá nadložní hornina během milionů let rozpadla a erodovala, čímž vznikl severní a jižní hřeben. Mezi nimi se nachází antiklinální údolí, které již bylo erodováno až k další vrstvě tvrdé horniny. Tato klenba tvoří třetí hřbet mezi oběma vnějšími hřbety. Jižně od Corgémontu má antiklinální údolí odtok do Schüssu, hluboce zaříznutého Combe du Bez. Na širokých hřebenech Montagne du Droit a masivu Chasseral se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. V roce 1997 tvořila 6 % rozlohy obce zastavěná plocha, 39 % lesy a lesní porosty, 54 % zemědělství a méně než 1 % neproduktivní půda.
Corgémont zahrnuje četné jednotlivé zemědělské podniky roztroušené v údolí a na výšinách Jury. Sousedními obcemi Corgémont jsou Tramelan, Mont-Tramelan, Cortébert, Nods, Orvin, Sonceboz-Sombeval a Tavannes.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z 8. století, kdy se na mapách objevuje pod názvem Curisgimund.[3] Později se objevují názvy Corjamont (1178), Cortgemund (1181), Corteimont (1228) a Coriemont (1326). Název místa pravděpodobně pochází ze statku jistého Gismunda nebo Giamonda. Pozemky v Corgémontu vlastnilo opatství Moutier-Grandval a Saint-Imier. Šlechtici z Corgémont (známí také jako de Chalmé) vládli obci od 12. do 15. století. Až do roku 1797 patřila obec k panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství, i když větší vliv mělo občas i město Biel. V roce 1530 byla v Corgémont zavedena reformace. V letech 1797–1815 patřila obec k Francii a zpočátku byla součástí départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 sloučen s départementem Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu v roce 1815 se stala součástí okresu Courtelary v kantonu Bern.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[3] | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
| Počet obyvatel | 753 | 1418 | 1369 | 1238 | 1285 | 1414 | 1645 | 1470 | 1534 | 1493 | 1548 |
Z celkového počtu obyvatel je 77,5 % francouzsky mluvících, 16,1 % německy mluvících a 3,4 % italsky mluvících (stav v roce 2000). Počet obyvatel Corgémont prudce vzrostl zejména ve druhé polovině 19. století. Po dosažení nejvyššího počtu kolem roku 1970 došlo v následujících letech během hospodářské krize k výraznému odlivu obyvatelstva. Od roku 1980 počet obyvatel kolísá jen mírně.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]
Corgémont byl až do konce 18. století zemědělskou obcí s několika cihelnami, mlýny a soukenickými dílnami. Kolem roku 1800 se v Corgémont prosadilo hodinářství. Od druhé poloviny 19. století se díky hodinářskému průmyslu obec těšila velkému hospodářskému rozmachu. Patřila sem výroba hodinových pružin (1899–1982) a Jules Schmoll Corgémont Watch (1907–1928), pobočka hodinářské továrny Fontainemelon. S krizí hodinářského průmyslu se průmyslová odvětví diverzifikovala na mechaniku, přesné strojírenství a výrobu šroubových spojů. V letech 1932-–1994 měla velký význam továrna na smaltování, Emaillerie de Corgémont SA. Přes význam průmyslu hraje stále určitou roli zemědělství s chovem dobytka a produkcí mléka a v nižších oblastech i některé zemědělské plodiny. Toto odvětví zaměstnává 10 % pracovní síly.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec má dobré dopravní spojení. Nachází se na frekventované hlavní silnici z Biel/Bienne do La Chaux-de-Fonds. Železniční trať z Bielu do Convers se stanicí v Corgémont byla otevřena 30. dubna 1874.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corgémont na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
- ↑ a b c BEUCHAT-BESSIRE, Anne. Corgémont [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-03-02 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Corgémont na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
