Civita di Bagnoregio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Civita di Bagnoregio
Bagnoregio
20090414-Cività-di-Bagnoregio.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška443 m n. m.
Časové pásmo+1
StátItálieItálie Itálie
RegionLazio
ProvincieViterbo
Civita di Bagnoregio Bagnoregio
Civita di Bagnoregio
Bagnoregio
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel3 463 (1.3.2022)
Etnické složeníItalové (100%)
Náboženské složeníkřesťané, katolíci (100%)
Správa
StatusMěsto
Vznik1. tis. př. n. l.
Oficiální webwww.civitadibagnoregio.cloud
Telefonní předvolba0761
PSČ01022
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Civita di Bagnoregio, častěji jen Bagnoregio (latinsky Balneo Regio, Balneum regium) je obec v Itálii, v provincii Viterbo v regionu Lazio. Obec se nachází přibližně 100 kilometrů severně od Říma. Město založili v 1. tisíciletí před naším letopočtem Etruskové.[1] Podle oficiální italské statistiky (ISTAT) k 1. lednu 2022 ve městě žilo 3463 obyvatel.[2] Jsou k nim započítáni také sezónní pracovníci služeb.

Italský spisovatel a germanista Bonaventura Tecchi (1896-1968), který se zde narodil a vyrůstal, je po válce nazval umírajícím městem duchů. Cestovní kanceláře na tento bonmot lákají turisty dosud. Tvrdí, že obec má pouze 11 obyvatel.[3]

Geografie a geologie[editovat | editovat zdroj]

Civita se nachází v údolí Valle dei Calanchi. Toto údolí se skládá ze dvou menších údolí Fossato del Rio Torbido a Fossato del Rio Chiaro, vede jím silnice starověkého římského původu. Tvar údolí je výrazně ovlivněn erozí a sesuvy velmi nestabilní a měkké půdy. Tento druh půdy ohrožuje město, neboť i jeho stavbám hrozí zhroucení. V oblasti je mnoho skal, tvořených zvětralým vápenným tufem. Rychlá eroze je způsobena i masivním odlesněním.

Centrum obce tvoří opevněný okrsek, postavený na skále. Je přístupný po železobetonové lávce, která byla vybudována v roce 1995. Úředně na ni není povolen vjezd motocyklů ani jízdní kol, kromě výjimečných případů. Postupná eroze svahů způsobuje neustálé prohlubování údolí a tím ohrožuje i město uprostřed. Pro dopravu k městu je důležitá dálnice A1, vedoucí z Říma do Milána, odbočka na Orvieto.

Panorama údolí, vpravo Civita di Bagnoregio

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obec se postupně vylidňuje. První migrační vlna přišla v roce 1695 po silném zemětřesení, druhá v roce 1730, kdy se zřítila část města. Další uprchlíci se přistěhovali z velkých měst v obdobích morových epidemií. Poslední migrační vlna přišla v roce 1819.[1][4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Etruskové

Město bylo založeno před téměř 3000 lety Etrusky na strategickém místě chráněném skalami. Zaujímalo čtvrti Contrade a Civita di Bagnoregio

Římané

Významné období nastalo po dobytí Římem, kdy byla postavena silnice Via Cassia a většina poslů z Říma do Florencie procházela tímto městem.

Středověk

V období raného středověku byla Via Cassia opuštěna, protože poslové chodili jinými cestami. Při stěhování národů sem dorazili Visigóti a po nich vojsko Langobardů s králem Desideriem. Bagnoregio bylo rozděleno na dvě části, spojené správou. První písemné zprávy o městě s křesťanskou komunitou podal Řehoř Veliký počátkem 6. století. Císař Pippin Krátký daroval město papežům, kteří zde vystavěli nedochovaný hrad a založili katedrálu sv. Donáta. Město se skládalo ze tří čtvrtí (Contrade). První kolem katedrály a biskupství bylo na tufové skále izolované od pláně a roklí, druhé bylo obchodní a řemeslnické, vybudované na pláni a nazývané Contraden Mercato a Rota. Během vrcholného středověku došlo k rozvoji kamenné zástavby okrsku a středověkého mostu, jehož pozůstatky se dochovaly na okraji útesu před branou (Torre Santa Maria). Dosvědčují propojení sídla s obcí na druhé straně údolí, která je nyní zcela rozrušená.

Renesance

V období renesance se město rozrostlo a díky papežům Alexandrovi VI. z rodu Borgiů a Pavlovi III. z rodu Farnese, kteří je jako rezidenční sídlo udělovali svým kardinálům. Stavby v podhradí byly již významně ovlivňovány stálými propady půdy.

Baroko

V roce 1695 došlo k zemětřesení, které znamenalo pro chrámové i rezidenční stavby ve čtvrti Contrade zásadní zkázu, a proto bylo roku 1699 biskupské sídlo přeneseno na planinu.

Nová doba

Během národně osvobozeneckých bojů italské vojsko v čele s Garibaldim 5. října 1867 svedlo bitvu u Bagnoregia, která skončila porážkou republikánů. Teprve v roce 1870 se město, stejně jako celý papežský stát, stalo součástí italského národního státu. Za druhé světové války, v červnu 1944 Spojenci město bombardovali a z velké části jeho historickou architekturu zničili.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Historické centrum Civita di Bagnoregio
  • Porta Albana renesanční městská brán do původní čtvrti Contrade Rota, pojmenovaná roku 1586 po kardinálovi Giovannim Girolamovi Albanim, který zde měl rezidenci.
  • Kostel Sanctissima Annunziata, původně gotický ze 13. století, barokně přestavěný po zemětřesení v 18. století, cenné vnitřní vybavení: dřevěný křídlový oltář s obrazy, které namalovali Taddeo di Bartoli a Giovanni di Paolo; desková malba madony s Ježíškem Gentile da Fabriano (připsáno)
  • klášter augustiniánů
  • Pomník sv. Bonaventury - socha zdejšího rodáka, františkánského filozofa, teologa a kardinála svatého Bonaventury (1221 Bagnoreggio–1274 Lyon), vlastním jménem Giovcanni Fidanza
  • Katedrála San Donato - nejstarší chrám ve městě, založen kolem roku 600; na středověkých základech trojlodní románské baziliky byl chrám přestavěn kolem roku 1611; uvnitř cenné renesanční fresky (Peruginova škola) a dřevěný krucifix s korpusem ukřižovaného Krista (Donatellova škola). Po smrti posledního biskupa roku 1971 bylo zdejší biskupství zrušeno.
  • Palazzo comunale - radnice
  • Jeskyně sv. Bonaventury(Grotta di San Bonaventura) nedaleko obce: legendární místo, kde svatý František z Assisi údajně zázračně vyléčil svatého Bonaventuru - Giovanniho Fidanzu; uvnitř se dochoval také etruský hrob.

Město také usiluje o zápis na seznam památek UNESCO.[5][6][7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Kultura a slavnosti[editovat | editovat zdroj]

  • V období Vánoc se koná Živý Betlém, v ulicích jej doplňují různé hrané scény z Bible.
  • V posledním týdnu července se koná jazzový festival Tuscia in Jazz s mnoha koncerty a semináři o jazzové hudbě.[8]
  • Geologické muzeum[9]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 italské centrum památkové péče navrhlo město na zápis na seznam Světového dědictví UNESCO, aby obec získala více peněz na rekonstrukce. Je členem organizace Nejkrásnější historická sídla v Itálii a jedním z nejpopulárnějších turistických cílů v Itálii. Díky pozici nedaleko Říma ve střední Itálii jej ročně navštíví stovky tisíc turistů: v roce 2010 jich bylo 45 000, v roce 2017 již více než 850 000 návštěvníků. Město je tak populární mezi turisty, že si účtuje vstupní poplatek.[10] Italská vláda mu také odpustila některé daně a stalo se tak prvním a jediným městem v Itálii, které nemusí platit obecní daň.

Film[editovat | editovat zdroj]

Natáčelo se zde několik filmů, například Dva plukovníci (1964), Contestazione generale (1970), Nostalghia (1983), Questione di Karma (2017), Puoi baciare lo sposo (2018) a další.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Civita di Bagnoregio na anglické Wikipedii.

  1. a b Magazin.TravelPortal.cz [online]. 2018-02-12 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  2. Demo.istat.it 2022 Dostupné online
  3. CNN, Julia Buckley. Inside the Italian town that charges tourists an entry fee. CNN [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. DVOŘÁK, Miloš. Civita di Bagnoregio, umírající město duchů. Zajímavá Evropa a svět [online]. 2018-08-11 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  5. ŠVARC, Michael. Už od založení mu hrozí zánik. Umírající město může spasit i zápis na UNESCO. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  6. Italské „umírající město“ usiluje o zapsání na seznam památek UNESCO. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  7. Civita di Bagnoregio candidata per lista Patrimonio Unesco. TgTourism [online]. 2021-03-23 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (italsky) 
  8. tuscia in jazz. tusciainjazz.it [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (italsky) 
  9. Home Page - Geological and Landslides Museum (Museo Geologico e delle Frane). www.museogeologicoedellefrane.it [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  10. What brought Italy’s ‘dying town’ back from the edge of extinction? A tourist toll. the Guardian [online]. 2017-08-19 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]