Chyriv
| Chyriv Хи́рів | |
|---|---|
 Pravoslavný kostel Bohorodičky v Chyrivu (2007) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°32′8″ s. š., 22°51′16″ v. d. |
| Nadmořská výška | 338 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Lvovská |
| Rajón | Sambirský |
  Chyriv | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3,4 km² |
| Počet obyvatel | 4 104 (2022) |
| Hustota zalidnění | 1 196,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1374 |
| Oficiální web | hyrivska-gromada |
| PSČ | 82061 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chyriv (ukrajinsky Хи́рів, rusky Хыров – Chyrov, polsky Chyrów, česky Chýrov) je město ve Lvovské oblasti na Ukrajině. K roku 2019 v něm žilo přes tři tisíce dvě stě obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Chyriv leží nedaleko západního okraje Lvovské oblasti a tím i celé Ukrajiny, jen zhruba patnáct kilometrů východně od polsko-ukrajinské hranice. Nejbližším městem v okolí je jen nepatrně lidnatější Dobromyl ležící zhruba osm kilometrů severozápadně, centrem oblasti bývala polská Přemyšl.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka je z roku 1374, kdy s privilegiem knížete Vladislava II. Opolského sídlo vlastnili rytíři Herburtové z Fulštejna, rod přišlý z Moravy[1] . V roce 1528 byla Chyrivu udělena městská práva. Dřevěný římskokatolický kostel dal postavit v roce 1531 Andrzej Tarło, později byl proměněn na kalvínský. Po jeho požáru za třetí severní války byl roku 1710 postaven nový zděný kostel.
.jpg)
V roce 1580 zde dva jezuité založili jezuitskou kolej, která patřila k největším v polské monarchii, významné bylo její chlapecké gymnázium, matematické a přírodovědné muzeum i knihovna. Až do dělení Polska v roce 1772 byl součástí polského království, pak náležela do habsburské Haliče a byla zrušena. K obnovení došlo až roku 1886 .
Dne 13. května 1872 byl zahájen provoz na železniční trati z Přemyšlu. Město mělo početnou židovskou komunitu, která si kromě vlastního hřbitova dala roku 1740 postavit synagogu. Podle sčítání lidu mělo město k roku 1913 3400 obyvatel, z nichž okolo 1000 bylo Poláků i Ukrajinců a 2000 Židů.
V letech 1918-1919 se Chyriv stal jedním z bojišť polsko-ukrajinské války. Krvavá bitva o Chyriv mezi Západoukrajinskou lidovou republikou a Polskem trvala od 5. do 16. prosince 1919. Zvítězili Poláci v čele s rakousko-uherským generálem německého původu Antinem Kravsem, a proto v meziválečném období patřil Chyriv do druhé Polské republiky, než jej v rámci invaze do Polska zabral v roce 1939 Sovětský svaz, po něm roku 1941 německý wehrmacht. Jezuitská kolej a knihovna byly během nacistické okupace v roce 1941 rovněž zrušeny, knihovna se naštětí dochovala a byla katalogizována; na katalogizaci se tehdy podílel polský spisovatel Bruno Schulz. Budovy jezuitské koleje sloužily oběma armádám jako kasárna i lazaret. Při osvobozování města zde padlo mnoho vojáků Rudé armády, kterým byl na masovém hrobě postaven památník s bronzovou sochou vojáka. Po roce 2014 byla jezuitská kolej s kostelem zakoupena do soukromého majetku a opravena.
Památky
[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
- Pravoslavný kostel přesvaté Bohorodičky z roku 1846, architekt Alojz Bondraško
- Římskokatolický kostel sv. Josefa s jezuitskou kolejí, založili roku 1580 jezuité Marian Ignacy Dzierżykraj-Morawski a Henryk Jackowski.
- Další kostely: sv. Vavřince, zvonice kostela sv. Martina ve Skelivce, kostel sv. Jana ve vsi Bereziv
- Dvě usedlosti z 19. století, dochované v místních částech Skelivka a Chapli
Osobnosti a kultura
[editovat | editovat zdroj]- Spisovatel Jaroslav Hašek byl údajně na zdejší jezuitské koleji ubytován a inspirovala ho, že nechal přes Chyrów cestovat svého hrdinu Josefa Švejka.[2] Přes Chyriv je proto vedena cyklotrasa Stezkou po stopách dobrého vojáka Švejka.
- Jaroslav Pasternak (2.1.1892 Chyriv, † 22.11.1969 Toronto) - archeolog ukrajinské národnosti, vystudoval a působil v Praze, vrátil se domů, ale v roce 1944 emigroval ze SSSR do Německa, kde po válce přednášel slovanskou archeologii v Göttingenu.[3]
- Rudolf Wünsch - hudební pedagog, krátce zde působil.
- Roman Abraham - polský generál, absolvent zdejšího jezuitského gymnázia
- Jan Brzechwa - polský spisovatel dětských knih, absolvent zdejšíhom jezuitského gymnázia
- Adam Kozłowiecki - kněz SJ, arcibiskup a kardinál, absolvent zdejšího jezuitského gymnázia
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Chyriw na německé Wikipedii a Khyriv na anglické Wikipedii.
- ↑ Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, Olomouc, 1593, 404 a,b
- ↑ kapitola Švejk opět u své marškumpanie na wikisource.org
- ↑ životopis na webu Archeologického ústavu AV ČR
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chyriv na Wikimedia Commons
