Rudolf Wünsch (skladatel)

Rudolf Wünsch
Rudolf Wünsch
Základní informace
Narození	2. září 1880; Zlonice ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. července 1955 (ve věku 74 let); Brno ; Československo
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent, varhaník, sbormistr a hudební teoretik
Nástroje	varhany
Rodiče	Josef Adel Wünsch
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Dalibor Wünsch (2. září 1880 Zlonice^[1] – 18. července 1955 Brno) byl český hudební pedagog a skladatel. Užíval pseudonymy Štěpán Hlína a Viktor Náchodský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rudolf Wünsch byl synem skladatele Josefa Wünsche. Základní hudební vzdělání tak získal v rodině. Od dětství hrál na housle a od 10 let také na varhany. Otec často měnil své působiště, takže navštěvoval školy v Chorvatsku (Gospić, Senj) i v Čechách (Zásmuky, Havlíčkův Brod). V roce 1895 vstoupil na varhanické oddělení Pražské konzervatoře, kde studoval u Josefa Kličky a Karla Steckera. Státní zkoušky složil ze zpěvu, houslí, varhan a klavíru. Další hudební vzdělání získal v odborných kurzech ve Vídni, Praze, Berlíně, Würzburgu a v Norimberku. Absolvoval rovněž externí studium na vídeňské Akademii pro církevní hudbu a chorální zpěv.

Stal se učitelem na hudební škole v Supetaru na ostrově Brač v Dalmácii. Působil zde i jako ředitel kůru a kapelník. V letech 1902–1906 učil v Náchodě, v polském Chyrově a Tarnově. V roce 1906 se stal profesorem na učitelském ústavu v Ostravě. Zde řídil pěvecké sdružení Záboj a byl také dirigentem Pěveckého sdružení slezských učitelů. Intenzivně se věnoval veřejné činnosti. Kromě varhanních koncertů měl popularizační přednášky v rozhlase, přednášel na konferencích a byl členem řady komisí pro státní zkoušky v hudbě. V letech 1945–1951 učil na konzervatoři.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svém díle se zabýval zejména hudební metodikou a didaktikou. Napsal řadu odborných prací a praktických příruček:

Repetitorium nauky o hudbě a zpěvu (1928)
Repetitorium nauky o sluchových a intonačních cvičení (1931)
Repetitorium teorie sborového a školního zpěvu (1932)
Repetitorium nauky a hry houslové (1937)
Hudební tabule (1935)
Katechismus školského zpěvu (1934)
Základy nauky o harmonii (1937–1941)
Základy polyfonie (1951, rkp.)

Velkou část jeho díla tvoří úpravy lidových písní českých, slezských i chorvatských:

Domovina zpívá (1942)
Z kraje Bezručova (1928)
Slezské nápěvy
Slovácké nápěvy
České nápěvy
Moravské nápěvy
Lístoček zlatušký
Naše nápěvy
Zpoza Ostravice
Slezské pěsničky
Lidové zpěvy slezské
Hrvatske pjesne

Kromě toho je autorem řady vlastních skladeb pro klavír (Naší mládeži, Skočná, Náčrty, Vzpomínky). Komponoval sbory (Ostravská balada, Otče náš, Ty skalický kostelíčku, Ve Frydku na rynku) a příležitostné chrámové skladby (2 mše a další drobnější díla). Pod pseudonymem Štěpán Hlína vydal Vánoční mši koledovou (1942). Úpravy cizích skladeb vydával pod pseudonymem Viktor Náchodský. V rukopise zůstalo několik orchestrálních a komorních skladeb. Z větších prací melodram Koncert Jankiela na motivy eposu Adama Mickiewicze Pan Tadeáš čili poslední nájezd na Litvě.