Chrášťovice (Mladotice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chrášťovice
Náves
Náves
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Mladotice
Okres Plzeň-sever
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 76 (2011)[1]
Katastrální území Chrášťovice u Mladotic (4,23 km²)
Nadmořská výška 425 m n. m.
PSČ 331 41
Počet domů 22 (2011)[1]
Chrášťovice
Chrášťovice
Další údaje
Kód části obce 97144
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrášťovice jsou vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Mladotice, 8,5 km severovýchodně od Manětína. Katastrální území Chrášťovice u Mladotic měří 422,67 ha[2] a PSČ všech adres je 331 41. V roce 2011 zde trvale žilo 76 obyvatel.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kaple

Ves je poprvé uváděna v potvrzení majetku plaského kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250, ale vysazena byla právem zákupním až roku 1346 plaským opatem Gotfrýdem. Za husitských válek byly Chrášťovice v držení drobné šlechty. Gotfrýd ze Žebnice a z Loman půjčil plaským cisterciákům peníze a jako zástavu obdržel roku 1480 plaské vsi Chrášťovice s mlýnem a polovinu Potvorova – sedm poddanských dvorů, krčmu, les a horu (tedy lom). Jeho syn se roku 1506 psal Jan ze Žebnice a v Chrášťovicích a po smrti jeho syna Kašpara Bernáška ze Žebnice, postoupila jeho vdova Anna ze Žebnice (rozená z Vitenfelsu), Chrášťovice s dílem Potvorova své dceři Dorotě z Perštejna, rozené ze Žebnice. Její dcera Anna se vdala za Bohosuda Koce z Dobrše a jejich syn Václav mladší Koc z Dobrše roku 1596 podědil Chrášťovice a díl Potvorova. Roku 1607 obě vsi prodal Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat na Rabštejně a Chrášťovice se staly součástí rabštejnského panství.

Libštejnský přišel o třetinu majetku v pobělohorských konfiskacích. V průběhu třicetileté války byly v Chrášťovicích vypáleny tři statky, k roku 1654 bylo ve vsi dvanáct statků (dva z nich byly pusté) a vypáleny mlýn pod vsí.

Od roku 1621 celé rabštejnské panství střídalo řadu majitelů. Do roku 1634 patřily Chrášťovice Kolovratům, po 4 roky je spravoval panovník a od roku 1638 do roku 1644 patřily do majetku Leonard Helfried z Meggau. V letech 1665–1714 patřily Starhemberkům a od roku 1714 až do zániku patrimoniální správy byly Chrášťovice v držení Lažanských z Bukové.

Po zrušení patrimoniální správy spadaly Chrášťovice v letech 1850–1902 pod obec Strážiště v soudním okrese Manětín a politickém okrese Kralovice. Do Strážiště ostatně již dříve náležely farou a školou.

V roce 1902 postihl ves velký požár, kterému padly za oběť tři čtvrtiny domů. Obnova změnila charakter vsi, když dřevěné usedlosti nahradily zděné stavby. Po roce 1902 byla ves samostatnou obcí v kralovickém politickém okrese. Na polích první světové války zahynulo 9 místních, na následky později další dva. V roce 1936 jim byl na návsi postaven pomník. Ve třicátých letech měla ves 37 domů, v nichž žilo 183 obyvatel.

Po druhé světové válce se ves dočkala elektrifikace, v letech 1946–1950 byla zbudována kanalizace, později byla osvětlena náves a zřízena veřejná telefonní stanice. V té době už Chrášťovice patřily do okresu Plasy. Od roku 1960 jsou Chrášťovice součástí obce Mladotice.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Chrášťovice sousedí na severovýchodě s Odlezly, na jihu s Mladoticemi, na jihozápadě se Strážištěm a na západě s Velkou Černou Hatí. Z Chrášťovic lze dojít k jižnímu okraji Odlezelského jezera s vodopády.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1858 je poprvé zmiňována těžba černého uhlí, k roku 1890 je uváděn nad vsí ve směru na Velkou Černou Hať důl Josef se čtyřmi dělníky. Roku 1921 byl otevřen další důl na černé uhlí: Barbora.[zdroj?] Důlní pole se skládalo ze dvou jednoduchých měr a dobývalo se ze sloje o mocnosti jeden až 1,2 metru. Později byl otevřen důl Karel.[4] Těžba v něm zaznamenala největší rozkvět v průběhu druhé světové války.[zdroj?] V roce 1945 byl důl převodem na státní podnik Západočeské uhelné doly zestátněn a uzavřen.[4]

Ve třicátých letech většina obyvatel pracovala v zemědělství, ale nechyběla zde ani řemesla a služby: kovář, kolář, krejčí, truhlář, zedník, dva hostinští, obchodník a trafikant. V roce 1955 vzniklo místní jednotné zemědělské družstvo, které obdělávalo i část státní půdy, kterou později převzaly Československé státní lesy a statky.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Panny Marie
  • V Chrášťovicích lze dodnes najít šachtičky upomínající těžbu uhlí. U cesty k Odlezelskému jezeru se nachází studánka a stojí Spálený mlýn.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Chrášťovice u Mladotic [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu. 
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 250. 
  4. a b DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 202, 206. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]