Chlorid měďný
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Chlorid měďný je anorganická sloučenina se vzorcem CuCl, jeden z chloridů mědi. Jedná se o bílou tuhou látku špatně rozpustnou ve vodě, avšak dobře rozpustnou v koncentrované kyselině chlorovodíkové. Nečisté vzorky jsou nazelenalé díky přítomnosti zeleného chloridu měďnatého.[1]
Vlastnosti
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Copper%28I%29chloride_crystal_01.jpg/200px-Copper%28I%29chloride_crystal_01.jpg)
Chlorid měďný je Lewisovou kyselinou, klasifikovanou podle konceptu HSAB jako „měkkou“. Proto má tendenci tvořit stabilní komplexy s měkkými Lewisovými zásadami, například trifenylfosfinem:
- CuCl + P(C6H5)3 → [CuCl(P(C6H5)3)]4
Přestože se CuCl příliš nerozpouští ve vodě, rozpouští se ve vodných roztocích obsahujících vhodné donorové molekuly. Tvoří komplexy s halogenidovými ionty, například s koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou tvoří H3O+ CuCl2-. Podobně tvoří komplexy také s CN-, S2O32- a NH3.
Roztoky CuCl s HCl nebo NH3 pohlcují oxid uhelnatý za vzniku bezbarvých komplexů, například dimeru s chloridovým můstkem [CuCl(CO)]2. Stejný roztok s HCl reaguje také s acetylenem na [CuCl(C2H2)]. Roztok s amoniakem dává s acetylenem výbušný acetylid měďný. Komplexy CuCl s alkeny lze připravit redukcí CuCl2 oxidem siřičitým za přítomnosti alkenu v alkoholovém roztoku. Komplexy s dieny, například 1,5-cyklooktadienem, jsou zvláště stabilní:[2]
Za nepřítomnosti jiných ligandů jsou vodné roztoky CuCl nestabilní vzhledem k disproporcionaci na měď a chlorid měďnatý.[3] Částečně z tohoto důvodu se CuCl na vzduchu zbarvuje dozelena.
Použití
Hlavním použitím chloridu měďného je jako prekurzor pro výrobu fungicidního oxychloridu měďnatého. Pro tento účel se CuCl generuje synproporcionací a pak se oxiduje vzduchem:
- Cu + CuCl2 → 2 CuCl
- 6 CuCl + 3/2 O2 + 3 H2O → 2 Cu3Cl2(OH)4 + CuCl2
CuCl katalyzuje mnoho organických reakcí. Jeho afinity k oxidu uhelnatému v přítomnosti chloridu hlinitého se využívá v procesu COPureSM.
Organická syntéza
V Sandmeyerově reakci vede působení CuCl na arendiazoniové soli ke vzniku arylchloridů, například:[4]
Tato reakce má široký záběr a obvykle nabízí vysokou výtěžnost.
Polymery
CuCl se používá jako katalyzátor v radikálové polymerizaci přenosem atomu (ATRP).
References
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Copper(I) chloride na anglické Wikipedii.
- ↑ United States Patent US4582579 "method of preparing cupric ion free cuprous chloride" Section 2, lines 4-41 , via www.freepatentsonline.com
- ↑ Nicholls, D. Complexes and First-Row Transition Elements, Macmillan Press, London, 1973.
- ↑ Greenwood, N.N.; Earnshaw, A. Chemistry of the Elements, 2nd ed., Butterworth-Heinemann, Oxford, UK, 1997.
- ↑ (a) Wade, L. G. Organic Chemistry, 5th ed., p. 871, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003. (b) March, J. Advanced Organic Chemistry, 4th ed., p. 723, Wiley, New York, 1992.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- Mellor, J. W., A Comprehensive Treatise on Inorganic and Theoretical Chemistry, Volume III, pp157-168. Longmans, Green & Co., London, 1967 (new impression).
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorid měďný na Wikimedia Commons