Chilli paprička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chilli papričky různé zralosti
Chilli s dozrávající papričkou.
Graf porovnání pálivosti (SHU) vybraných chilli paprik.

Chilli paprička,[1] chili paprička,[2] čili paprička,[3] feferonka,[4], kajenský pepř[5] nebo cayenský pepř[6] je plod především exotických druhů křovitých paprik, rostoucích v tropech a subtropech Indie, Číny, Japonska, Vietnamu, Afriky, Jižní a Střední Ameriky, zvláště Mexika. Hojně se užívají i na Balkáně.

Jedná se o malé světlejší papričky se silnou vůní. Tyto feferonky jsou ostré odrůdy zpravidla vytrvalých kořeninových paprik. Za svou pálivou chuť vděčí látce kapsaicin.

Mimo dalších látek obsahuje vitamíny C a karoten B. Podporují chuť k jídlu, ale ve větším množství dráždí pohlavní a močové ústrojí. V přiměřených dávkách působí na žaludek lépe než pepř černý. Má příznivý účinek na zažívání. Je prokázáno, že kultury, zvyklé na ostrá jídla s tímto kořením, snáze snášejí zamoření pokrmů a prostředí kolem sebe různými bakteriemi, zejména těmi vyvolávajícími průjem. Chilli vyvolává změny ve střevní sliznici, která potom leccos snese. Chili je považováno také za afrodisiakum.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Chilli papričky pěstovali Indiáni již v předkolumbovské době, a to už od 6. tisíciletí př. n. l. Byla to jedna z prvních samosprašných plodin, které se v Americe začaly pěstovat. Po objevení Ameriky je evropští (zvláště portugalští) kupci rychle rozšířili po celém světě, protože představovaly cenné koření a náhradu za pepř. Velké obliby doznaly především v Indii, kde dnes představují nedílnou součást indické kuchyně. Z Indie se přes Osmanskou říši dostaly do Maďarska, kde z nich Maďaři vytvořili své národní koření – mletou papriku.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Chilli papričky se dělí na množství kultivarů, které jsou klasifikovány do následujících druhů:

Oproti tomu kapie byla vyšlechtěna jen z jednoho druhu, Capsicum annuum (paprika setá).

Superchilli a nejpálivější papričky na světě[editovat | editovat zdroj]

Jedny z nejpálivějších papriček mají svůj původ na indickém subkontinentu. Tamní chilli se honosí příznačným názvem Bhut Jolokia (Ghost Pepper), tedy „chilli démon“ a používá se jako donucovací prostředek místní policie a vojenských složek, kde se používá jako náplň kouřových granátů. Podle nepotvrzených zvěstí prý došlo k úmrtí chlapce, který „démona“ omylem pozřel.[zdroj⁠?]

Bhut Jolokia byla až do roku 2007 považována za nejpálivější papričku na světě až 1 041 427 jednotek Scovilleovy stupnice (SHU). Dnes již známe i papričky, které dosahují více než dvojnásobku této hodnoty a Bhut Jolokia je dnes sedmou známou nejpálivější papričkou na světě.

10 nejpálivějších chilli papriček na světě
Carolina Reaper 2 200 000 SHU
Trinidad Moruga Scorpion 2 009 231 SHU
7 Pot Douglah 1 853 936 SHU
7 Pot Primo 1 469 000 SHU
Trinidad Scorpion “Butch T” 1 463 700 SHU
Naga Viper 1 349 000 SHU
Ghost Pepper (Bhut Jolokia) 1 041 427 SHU
7 Pot Barrackpore cca 1 000 000 SHU
7 Pot Red Giant cca 1 000 000 SHU
Red Savina Habanero 500 000 SHU

Kajenský pepř[editovat | editovat zdroj]

Tento český název často označuje prášek ze sušených chili papriček různých odrůd. Má žlutou až červenou barvu a velmi palčivou chuť. Název je nepřesný a vznikl nesprávným překladem z angličtiny, kde „pepper“ znamená jak pepř, tak i papriku, včetně chilli. Slovo „kajenský“ je počeštěným názvem jedné z odrůd, papričky Cayenne.

Množení[editovat | editovat zdroj]

Chilli papričky se množí semínky. Ta jsou kulatá, zploštěná, zpravidla vrásčitá žluté barvy. Časem semínka postupně hnědnou což může ukazovat nižší kvalitu a klíčivost semínek. Semena mají vysokou klíčivost kolem 95% a mohou si klíčivost zachovat i několik let.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Papričky lze s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách, vyžaduje se však speciální postup, který lze rozdělit na tři důležité kroky.[7]

  • Předpěstování – Začátkem nového roku se osivo v bytě umístí do zeminy a vyčká se na vyklíčení a první děložní lístky.
  • Přesazení – Po zesílení rostliny následuje přesazení do menšího samostatného kořenáče, ve kterém chilli čeká na příhodné venkovní podmínky.
  • Výsadba – S příchodem prvních jarních dní s jistotou absence mrazivého rána lze přistoupit k finální výsadbě na kýžené místo do skleníku. Rostlina vyžaduje dostatek tepla i světla, nenáročná je naopak na zálivku. Potřebné živiny dodá pravidelné hnojení.
  • Vegetační doba – Chilli papričky jsou zpravidla pěstovány jako jednoleté. Při správném zazimování (je nutné ochránit před mrazy) lze pěstovat i jako víceleté. Papriky jsou stáleplodící, výhodou víceletého pěstování je bohatší a časnější úroda.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo chilli. 
  2. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo chili. 
  3. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo čili. 
  4. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo feferonka. 
  5. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo kajenský. 
  6. Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo cayenský. 
  7. KAY., Maguire,. Někdo to rád pálivé : úplný průvodce pěstováním, sklízením a uchováváním chilli papriček. Vydání první. vyd. [Praha]: [s.n.] 144 s. ISBN 9788075291011, ISBN 8075291018. OCLC 944219317 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]