Carl Ritter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Carl Ritter
Carl Ritter Litho (cropped).jpg
Narození 7. srpna 1779
Quedlinburg
Úmrtí 28. září 1859 (ve věku 80 let)
Berlín
Místo pohřbení St.-Marien- und St.-Nikolai-Friedhof I (Berlín)
Bydliště Pruské království
Alma mater Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg
Humboldtova univerzita
Povolání objevitel, geograf a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel Humboldtova univerzita
Ocenění Patron’s Medal (1845)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853)
Řád sv. Stanislava 2. třídy (1857)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
společník Americké akademie umění a věd
Podpis Carl Ritter – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Ritter (7. srpna 1779, Quedlinburg28. září 1859, Berlín) byl německý geograf považovaný společně s Alexandrem von Humboldtem za jednoho ze zakladatelů moderní geografie. Od roku 1820 až do své smrti byl prvním profesorem geografie na univerzitě v Berlíně.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Quedlinburgu jako jedno ze šesti dětí v rodině uznávaného lékaře. Jeho otec zemřel, když mu byly dva roky. Ve věku pěti let začal navštěvovat školu, která byla zaměřena na studium přírody (Salzmannova škola v Schnepfenthalu) a byla ovlivněna díly Jean-Jacques Rousseaua o výchově dětí. Tato zkušenost ho ovlivnila na celý život, protože se stále zajímal o nové způsoby vyučování, včetně postupů Johanna Pestalozziho. Většina jeho prací byla založená na třech Pestalozziho stádiích vyučování, a to: sběr materiálu, porovnávání materiálu a založení všeobecného systému.

Po skončení studií byl představen Bethmannu Hollwegovi, bankéři z Frankfurtu. Dohodli se, že bude vyučovat jeho děti a zároveň bude navštěvovat univerzitu v Halle na Hollwegovy útraty. Vyučovat začal v roce 1798 a pokračoval 15 let. V letech 18141819, která strávil v Göttingenu, aby ještě dohlédl na své žáky, začal studovat výlučně geografii. Zde se také ucházel o Lilli Kramerovou z Duderstadtu, kterou si později vzal za ženu a v Göttingenu také vydal první dva svazky svého díla Allgemeine Erdkunde (Obecný zeměpis). Roku 1819 se stal profesorem historie ve Frankfurtu a v roce 1820 získal místo na Univerzitě v Berlíně. V roce 1821 zde získal doktorát a v roce 1825 byl jmenován mimořádným profesorem. Vyučoval i na vojenské akademii. Velmi se zaujímal o africké objevy a udržoval kontakty s britskými odbornými a vědeckými kruhy jako byla britská Královská geografická společnost. Byl jedním z učitelů badatele Heinricha Bartha, který procestoval severní a západní Afriku z pověření Britské vlády, která chtěla sjednat dohody, jež by zabránily transsaharskému obchodu s otroky. Sám Carl Ritter byl velký odpůrce otrokářtví a rasismu.

V roce 1822 byl zvolen do Pruské akademie věd, v roce 1824 se stal korespondujícím členem Pařížské asijské společnosti. V roce 1828 založil Berlínskou geografickou společnost. V roce 1856 byl jmenován ředitelem Pruského královského kartografického institutu. Zemřel v Berlíně 1859.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Jeho mistrovské dílo, Věda o Zemi ve vztahu k přírodě a dějinám lidstva, vydané v 19 svazcích v letech 1817-1859, podrobně rozvinulo téma vlivu okolí na lidskou aktivitu. Přes veliký rozsah zůstalo nedokončeno a obsáhlo jen Asii a Afriku. Na geografii měl pozoruhodný vliv, protože přinesl novou koncepci jejího předmětu. Podle jeho názoru

"geografie je druh fyziologie a srovnávací anatomie Země. Louky, hory, ledovce atd. - to jsou rozličné orgány, každý se svými vlastními funkcemi. Protože jejich fyzický rámec je základem pro člověka, jsou určující pro jeho život, a struktura každé země je vedoucím elementem v historickém vývoji národa."

"Země je vesmírné individuum s vlastní organizací a postupným vývojem. Úlohou geografie je zkoumat tuto individualitu Země."

Jeho díla také ovlivnila politické teorie. Jeho organická koncepce státu se dala zneužít ke zdůvodnění snah o rozšiřování "Lebensraumu" (životního prostoru), na účet existence jiného národa, protože expanze se chápala jako biologická nezbytnost pro růst státu. Z jeho myšlenek vytvořil expanzivní ideologii německý geostratég Friedrich Ratzel.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carl Ritter na anglické Wikipedii.

  • Ottův slovník naučný, heslo Ritter, Carl. Sv. 21, str. 829