CASA III

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
CASA III
CASA III s československým motorem Walter Venus
CASA III s československým motorem Walter Venus
Určenícvičný a víceúčelový letoun
VýrobceCASA
ŠéfkonstruktérLuis Sousa Peco
První let2. července 1929
Charaktervyřazen
Vyrobeno kusů9
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CASA III byl španělský jednomotorový dvoumístný jednoplošník vzniklý v 20. letech 20. století. Navrhl jej Luis Sousa Peco a výroba probíhala u společnosti Construcciones Aeronáuticas SA (CASA) v Getafe nedaleko Madridu.[1]

Vznik a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Společnost CASA zkonstruovala letoun CASA III v roce 1929 na základě zkušeností s licenční výrobou typů jiných výrobců. Původně měl sloužit jako lehký bombardér u letecké složky námořnictva Aeronáutica Naval, ale vzhledem k nedostatečným výkonům byly vyrobené stroje nejprve užívány jako sportovní a turistické, a posléze skončily jako cvičné v námořní letecké škole v Pollense na Baleárských ostrovech.[2]

CASA III byl vzpěrový hornoplošník (parasol) s trupem z ocelových trubek potaženým plátnem. Tandemově uspořádané kokpity dvoučlenné osádky byly nekryté. Podvozek záďového typu s širokým rozchodem hlavních kol měl na ostruze kluznou patku.[1] Zadní křídelní nosník byl opatřen kloubem umožňujícím sklopení křídla podél trupu, což usnadňovalo hangárování a pozemní transport stroje.[1]

Zadní část trupu třetího vyrobeného stroje (imatrikulace M-CMAM).

První prototyp poháněný invertním čtyřválcovým řadovým motorem Cirrus III o výkonu 90 hp (67 kW), imatrikulovaný M-CAGG/EC-AGG poprvé vzlétl 2. července 1929.[1] Již za několik týdnů se stroj zúčastnil závodu na trase mezi Madridem a Burgosem a 25. prosince 1929 se stal prvním lehkým letounem který přistál na Kanárských ostrovech.[1] Druhý prototyp byl opatřen motorem Isotta Fraschini Asso 80A o výkonu 100 hp (75 kW), ale nebyl úspěšný. V roce 1930 byly tři CASA III přihlášeny na Challenge International de Tourisme 1930, ale soutěže se zúčastnily jen dva stroje - prototyp, který musel závod přerušit pro poruchu podvozku, a třetí vyrobený stroj, poháněný motorem de Havilland Gipsy I (imatrikulace M-CMAM/EC-MAM), který se dostavil s takovým zpožděním, že zmeškal start, ale přesto trasu závodu absolvoval.[1]

Celkem bylo vyrobeno devět letounů CASA III, resp. šest různých verzí s šesti různými typy motorů. Byly to řadové typy de Havilland Gipsy I,II a III, Blackburn Cirrus III, Isotta Fraschini Asso 80A/R a hvězdicové Elizalde A6 a D V, Lorraine 5P a Walter Venus.[1][3][4]

Na přelomu 20. a 30. let firma Walter vyexportovala do republikánského Španělska dva hvězdicové sedmiválcové motory Walter Venus[5] (jmenovitý výkon 110 k/81 kW; maximální, vzletový: 115 k/85 kW).[6] Letoun CASA III s tímto motorem se úspěšně umístil v soutěži "Španělský okružní let". Výkonové zatížení tohoto letounu bylo 7,2 kg/k, vzletová hmotnost letounu vzrostla na 826 kg, dostup se zvýšil na 5500 m a spotřeba paliva při cestovní rychlosti 150 km/h činila ca 29 l/h.[7]

Poslední vyrobený kus převzalo Španělské námořnictvo.[1]

Operační historie[editovat | editovat zdroj]

Všechny zbývající letouny CASA III se zúčastnily občanské války ve stavu republikánských sil, a žádný z nich konflikt nepřežil.[1] Z rejstříku byly odepsány EC-AGG, EC-ARA, EC-MAM, EC-RAA a EC-RRR 12. listopadu 1940.[8]

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (verze s motorem Gipsy I)[editovat | editovat zdroj]

CASA III (M-CAGG)

Údaje podle[3]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost:
    • 200 km/h na úrovni mořské hladiny
    • 170 km/h ve výši 2 000 m
    • 155 km/h ve výši 4 000 m
  • Pádová rychlost: 68 km/h
  • Přeletový dolet: 1 000 km
  • Praktický dostup: 4 500 m
  • Výstup do výše:
    • 1 500 m: 5 min 40 s
    • 2 500 m: 14 min 30 s
    • 3 500 m: 27 min
    • 4 500 m: 48 min
  • Plošné zatížení: 44 kg/m²
  • Poměr výkon/hmotnost: 0,09341 kW/kg

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků CASA III na anglické Wikipedii a CASA III na španělské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Air-Britain Archive 2008
  2. Birth, first steps and pre-war planes of the Spanish Military Aviation [online]. WW2Aircraft.net [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Grey, C.G., ed. (1931). Jane's all the World's Aircraft 1931. London: Sampson Low, Marston & company, ltd. pp. 231c–232c.
  4. CASA III [online]. Aviation.Corner.net [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. RAJLICH, Jiří; MAJTENYI, David. Export a využití československé letecké výzbroje v občanské válce ve Španělsku 1936-1939. Historie a vojenství. Březen 2012, roč. 61. (2012), čís. 1, s. 4–33. Dostupné online. 
  6. NĚMEČEK, Václav. Československá letadla I (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. S. 218, 272-273.
  7. Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. L17
  8. PENTLAND, Andrew. Civil Aircraft Register - Spain [online]. Leeds, UK: airhistory.org.uk, 2019-11-20 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • The Illustrated Encyclopedia of Aircraft (Part Work 1982-1985). London: Orbis Publishing, 1985. (anglicky) 
  • CASA III (Head-on View No. 29). Air-Britain Archive. 2008, čís. 4, s. 153–156. ISSN 0262-4923. (anglicky) 
  • GREY, C.G. Jane's all the World's Aircraft 1931. London: Sampson Low, Marston & company, ltd, 1931. S. 231–232. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]